Podcast na Chov prasat a produkce vepřového masa

Kapitoly

Překvapivý začátek

Proč zrovna prase?

Systém chovu a výběr plemen

Cesta od selátka

Odstav a krmení

Technologie a hygiena chovu

Biosekurita a welfare

Cílová rovinka: Výkrm

Rychlé opáčko pojmů

Vady masa a stres

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Filip: Počkat, takže březost prasnice trvá přesně tři měsíce, tři týdny a tři dny? To je neuvěřitelná pomůcka! To si musí pamatovat úplně každý.

Karolína: Přesně tak! Není to na den přesné, průměr je 114 dní, ale jako mnemotechnická pomůcka je to geniální. A je to jen jedna z mnoha fascinujících věcí na chovu prasat.

Filip: Okay, tohle jsem vůbec netušil — a myslím, že to musí slyšet všichni. Posloucháte Studyfi Podcast a dnes se ponoříme do světa, který většina z nás zná jen z talíře. Jdeme na chov prasat!

Karolína: Jdeme na to! A začneme hned u základů. Chov prasat, latinsky Sus scrofa domestica, je naprosto klíčovou součástí živočišné výroby.

Filip: Proč zrovna prasata? Co je na nich tak speciálního, že jsou tak rozšířená?

Karolína: Skvělá otázka. Je to kombinace několika super vlastností. Zaprvé, mají vysokou plodnost. Jedna prasnice může mít vrh s 8 až 14 selaty, a to i dvakrát do roka.

Filip: Páni, to je slušná produkce.

Karolína: To rozhodně. Zadruhé, mají krátký generační interval. To je doba od narození zvířete po narození jeho potomků. U prasat je to velmi rychlé, což umožňuje rychlé šlechtění a zlepšování vlastností.

Filip: Takže se rychleji dostaneme k lepším a lepším zvířatům. Rozumím.

Karolína: Přesně. A do třetice – a to je zásadní – mají rychlý růst a skvělou konverzi krmiva. To znamená, že velmi efektivně přeměňují to, co snědí, na svalovinu, tedy maso.

Filip: Takže se chovateli ekonomicky vyplatí. Co je vlastně hlavním produktem kromě masa?

Karolína: Vepřové maso je samozřejmě číslo jedna, ceněné pro vysokou biologickou hodnotu bílkovin a senzorické vlastnosti, jako je chuť a šťavnatost. Ale máme i vedlejší produkty jako sádlo, kůži a taky kejdu, což je skvělé organické hnojivo.

Filip: Když se řekne chov, představím si prostě farmu. Ale ono to asi bude složitější, že? Slyšel jsem něco o tříčlánkovém systému.

Karolína: Přesně tak, není to jen tak. Představ si to jako pyramidu. Na samém vrcholu je nukleový chov. To je absolutní špička, taková prasečí Formule 1.

Filip: Prasečí Formule 1, to se mi líbí! Co se tam děje?

Karolína: Tam probíhá to nejpřísnější šlechtění a selekce. Vybírají se ta nejlepší zvířata s nejlepší genetikou pro další chov. Je to zdroj toho nejkvalitnějšího genetického materiálu.

Filip: Dobře, a co je pod vrcholem pyramidy?

Karolína: Druhý stupeň je rozmnožovací chov. Ten bere genetický materiál z nukleových chovů a produkuje plemenné prasničky a kance pro farmy na další úrovni.

Filip: A ta poslední úroveň, základna pyramidy, to je co?

Karolína: To je užitkový chov. Tam se to všechno zúročí. Cílem je produkce jatečných prasat, tedy těch, co jdou na maso. Většinou se tam už používají hybridi.

Filip: Hybridi? To zní dost vědecky. Proč se kříží různá plemena?

Karolína: Důvodem je takzvaný heterózní efekt. Zjednodušeně řečeno, potomci z křížení jsou často životaschopnější, rychleji rostou a jsou odolnější než jejich čistokrevní rodiče. Získáš to nejlepší z obou světů.

Filip: Aha! A jaké světy to jsou? Jaká plemena se používají?

Karolína: Dělíme je na mateřská a otcovská. Mateřská plemena, jako bílé ušlechtilé nebo landrase, jsou skvělé matky – mají hodně selat a dobrou mléčnost.

Filip: Takové super mámy.

Karolína: Přesně. A pak máme otcovská plemena, jako duroc, pietrain nebo hampshire. A ta jsou zase zaměřená na rychlý růst a skvělou osvalenost. Jsou to takoví kulturisti.

Filip: Takže zkřížíme super mámu s kulturistou a dostaneme odolné a rychle rostoucí potomstvo. Dává to smysl!

Filip: Pojďme se podívat na život jednoho takového prasátka. Jak to všechno začíná?

Karolína: Začíná to reprodukcí. Prasnice má pohlavní cyklus dlouhý asi 21 dní. Z toho je jen krátké období, takzvaná říje, která trvá 2-3 dny, kdy je ochotná k páření.

Filip: A jak chovatel pozná, že je ten správný čas?

Karolína: Je tam několik příznaků, jako neklid, ale ten nejzajímavější je reflex nehybnosti. Když chovatel zatlačí prasnici na hřbet, ona úplně ztuhne a stojí. To je signál, že je připravená.

Filip: Fascinující. A pak přichází na řadu ta slavná březost... tři měsíce, tři týdny, tři dny!

Karolína: Přesně. Po zhruba 114 dnech nastává porod, kterému se říká prasení. A na svět přijde vrh, což je obvykle těch 8 až 14 malých selat.

Filip: A co je pro ta čerstvě narozená selátka nejdůležitější?

Karolína: Absolutní priorita číslo jedna je co nejdříve se napít mleziva, odborně kolostra. Je to první mléko plné protilátek, které jim dává pasivní imunitu. Bez něj mají jen malou šanci na přežití.

Filip: A priorita číslo dvě?

Karolína: Teplo! A teď se podrž. Selata nemají vyvinutou termoregulaci, takže potřebují extrémní teplo. V prostoru, kde leží, třeba pod infralampou nebo na vyhřívané podložce, musí být teplota 37 až 40 stupňů Celsia.

Filip: Čtyřicet stupňů? To je víc než horečka u člověka! To je neuvěřitelné.

Karolína: Přesně. Je to pro ně životně důležité. A samozřejmě ochrana před zalehnutím prasnicí, proto jsou v porodních kotcích speciální zábrany.

Filip: Dobře, selata pijí mlezivo, jsou v teple... Jak dlouho to trvá, než se osamostatní?

Karolína: U matky zůstávají zhruba 21 až 28 dní. Během té doby, asi od prvního týdne, se začínají přikrmovat speciální směsí, které říkáme prestarter.

Filip: A pak přijde odstav. To musí být pro ně docela šok, ne?

Karolína: Je to neuvěřitelně rizikové a stresující období. Představ si to – vezmou tě od mámy, změní ti kompletně jídelníček a dají tě do nové skupiny s ostatními. Často se v této době objevují průjmy, které může způsobit stres, změna krmiva nebo nějaká infekce.

Filip: Co se s tím dá dělat?

Karolína: Klíčové je minimalizovat stres, zajistit perfektní hygienu a kvalitní, dobře stravitelnou výživu. Protože pozor, prasata jsou monogastrická zvířata.

Filip: Mono... co?

Karolína: Monogastrická. Znamená to, že mají jednoduchý žaludek, podobně jako my. Nejsou to přežvýkavci jako krávy se čtyřmi žaludky. Proto potřebují velmi kvalitní a koncentrované krmivo.

Filip: Takže žádná tráva. Co tedy jedí?

Karolína: Základem jsou obiloviny jako ječmen, pšenice a kukuřice. K tomu se přidávají bílkovinná krmiva, třeba sójový šrot, a samozřejmě vitamíny a minerály. A krmné směsi se mění podle věku – po prestarteru přichází starter, pak grower a nakonec finisher pro závěrečnou fázi výkrmu.

Filip: Když už mluvíme o fázích. Jak vypadá takový moderní chov? Jak jsou prasata ustájena?

Karolína: Existují dva hlavní systémy. Bezstelivové ustájení, kde jsou prasata na roštových podlahách a kejda propadává dolů. Je to hygieničtější a méně pracné.

Filip: A ten druhý?

Karolína: Stelivové ustájení, kde se používá sláma. To je lepší pro pohodu zvířat, protože si můžou rýt a hrát si, ale je náročnější na údržbu a kvalitu slámy.

Filip: A v rámci organizace se často mluví o systému all-in/all-out.

Karolína: Ano, to je zásadní princip zoohygieny. Funguje to tak, že celou skupinu zvířat stejného věku, třeba březí prasnice, naskladníš do jedné haly. Tam se všechny oprasí, selata odrostou a pak se celá skupina najednou vyskladní.

Filip: A co potom?

Karolína: Potom se celá hala kompletně vyčistí, vydezinfikuje a nechá se prázdná, aby se přerušily cykly nemocí. Až pak se naskladní nová skupina. Je to jako generální úklid mezi turnusy.

Filip: To zní jako skvělá prevence. Co dalšího spadá pod zoohygienu?

Karolína: Je toho spousta. Správné mikroklima – tedy teplota, vlhkost, větrání a kontrola plynů jako je amoniak. A samozřejmě čistá voda a krmivo. Nefunkční napáječka nebo prázdné krmítko znamená obrovský stres.

Filip: S hygienou souvisí i biosekurita. To je takové moderní slovo. Co přesně znamená?

Karolína: Biosekurita je soubor opatření, která brání zavlečení a šíření nákaz do chovu. Představ si to jako hraniční kontrolu na letišti, ale pro farmu.

Filip: Takže žádní cizí lidé dovnitř?

Karolína: Přesně. Omezený vstup, dezinfekční brody pro auta i lidi, ochranné oděvy pro všechny, kdo vstupují. I veterinář se musí podřídit a použít jednorázový oblek.

Filip: A co nová zvířata? Ta přece musí odněkud přijít.

Karolína: Pro ně platí karanténa. Každé nové zvíře je nejprve ustájeno odděleně od zbytku chovu, aby se zjistilo, jestli není nemocné a nepřinese nějakou nákazu. To je naprosto klíčové.

Filip: To všechno je pro zdraví. A co pohoda zvířat, tedy welfare?

Karolína: Welfare je dnes obrovské téma. Prasata jsou neuvěřitelně inteligentní a zvědavá zvířata. Pokud se nudí, můžou být frustrovaná a agresivní, třeba si okusují ocásky.

Filip: Takže potřebují zabavit? Mají hračky?

Karolína: V podstatě ano! Říká se tomu obohacení prostředí. Můžou to být zavěšené míče, řetězy, kusy dřeva nebo sláma, se kterou si mohou hrát a rýt. Cokoliv, co jim umožní projevit jejich přirozené chování.

Filip: Takže spokojené prase je zdravé prase, a to se pak odrazí i na ekonomice chovu.

Karolína: Přesně tak. Je to propojené – etika, zdraví i produktivita.

Filip: Dobře, prase prošlo všemi fázemi, je zdravé a spokojené. Co se děje na konci?

Karolína: Přichází fáze výkrmu, která se dělí na předvýkrm a vlastní výkrm. Cílem je dosáhnout porážkové hmotnosti, která je u nás nejčastěji mezi 100 a 120 kilogramy.

Filip: A jak se hodnotí úspěšnost? Podle čeho chovatel ví, že to dělá dobře?

Karolína: Sleduje se několik klíčových ukazatelů. Denní přírůstky, tedy kolik prase přibere za den. Konverze krmiva, čili kolik krmiva spotřebuje na kilo přírůstku. A samozřejmě zdravotní stav a výsledná kvalita masa.

Filip: A co manipulace se zvířaty? Prasata jsou silná, to asi není jednoduché, když je potřeba je třeba ošetřit.

Karolína: Není. Pro bezpečnou manipulaci, třeba při nějakém zákroku, se může použít takzvaná fixační smyčka. Ale je strašně důležité, aby se s ní zacházelo šetrně a bezpečně, aby se zvíře nestresovalo a nezranilo.

Filip: Karolíno, to bylo neuvěřitelné množství informací. Pojďme si na závěr dát takový rychlý kvíz. Zkus nám v jedné větě shrnout pár klíčových pojmů.

Karolína: Jsem pro! Střílej.

Filip: Dobře. Co je to heterózní efekt?

Karolína: To je situace, kdy jsou kříženci lepší a výkonnější než jejich čistokrevní rodiče.

Filip: Super. Kolostrum?

Karolína: První mateřské mléko plné protilátek, které je životně důležité pro imunitu selat.

Filip: Systém all-in/all-out?

Karolína: Princip, kdy se celá skupina zvířat naskladní a vyskladní najednou, aby se mezi turnusy mohlo všechno vydezinfikovat a přerušit šíření nemocí.

Filip: A poslední – biosekurita?

Karolína: Soubor přísných opatření, která chrání chov před zavlečením a šířením jakýchkoliv nákaz zvenčí.

Filip: Perfektní! Myslím, že teď už chovu prasat rozumíme mnohem lépe. Díky moc, Karolíno.

Karolína: Rádo se stalo, Filipe.

Filip: Teď když víme vše o chovu, pojďme na to nejdůležitější... na maso! Jak vlastně souvisí chov s kvalitou masa na našem talíři?

Karolína: Souvisí naprosto zásadně. Hlavně pohoda zvířete. Extrémní stres těsně před porážkou může způsobit vážné vady masa.

Filip: Vady? To zní špatně. O co jde?

Karolína: U prasat je nejznámější takzvané PSE maso. Je bledé, měkké a vodnaté. Prostě ztrácí vodu a není kvalitní.

Filip: Takže stres je špatný pro prase... i pro moji večeři. Chápu.

Karolína: Přesně tak. Ten stres způsobí příliš rychlý pokles pH ve svalovině po porážce. Pro srovnání, u skotu existuje zase DFD maso, které je tmavé, tuhé a suché.

Filip: Aha, takže obě vady souvisí se stresem a zásobami energie, tedy glykogenu, ve svalech?

Karolína: Perfektně řečeno! Právě o to jde.

Filip: Super. Takže klíčem je, aby zvířata byla co nejvíc v klidu. To je hlavní poznatek dnešní epizody, zdá se.

Karolína: Přesně tak. Pohoda zvířat se odráží ve všem.

Filip: Perfektní. Dnes jsme probrali plemena, ustájení, biosekuritu i kvalitu masa. Bylo to vyčerpávající! Díky moc, Karolíno.

Karolína: Rádo se stalo, Filipe. Děkuji za pozvání.

Filip: A vám děkujeme za poslech. Tohle byl Studyfi Podcast. Mějte se fajn a učte se dobře!