Česká a moravská šlechta v 19. a 20. století: Rozbor a osudy
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Po roce 1860, i přes přijetí konstitučního zřízení, si šlechta v rámci parlamentního systému zachovala značný vliv. Tomu napomáhala existence Panské sněmovny a zvláštní volební kurie pro velkostatkáře v Poslanecké sněmovně.
A. Císařský patent z 28. března 1848 ohlásil úmysl zrušit robotu za levnou náhradu.
B. Konečné rozhodnutí o výkupu z roboty za mírnou finanční náhradu přijal říšský sněm koncem srpna 1848.
C. Zrušení poddanství a roboty bylo potvrzeno císařem 7. září 1848.
D. Šlechtici se aktivně bránili zrušení roboty a poddanství, protože to ohrožovalo jejich zájmy.
Vysvětlení: Císařský patent publikovaný 28. března 1848 ohlásil císařův úmysl zrušit robotu 'za levnou náhradu'. Říšský sněm koncem srpna rozhodl o výkupu z roboty za mírnou finanční náhradu a císař toto rozhodnutí potvrdil 7. září 1848. Naopak, odstranění poddanství a zbytků robotní práce odpovídalo zájmům velkostatkářů, kteří na počátku revoluce apelovali v tomto duchu na panovníka, a požadavek na zrušení roboty a poddanství obsahovala první pražská petice, kterou podepsalo také 60 šlechticů.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: František Bořek-Dohalský byl v letech 1920 až 1923 legačním tajemníkem ve Velké Británii. Materiály nezmiňují jeho zapojení do propagandistických aktivit Sudetoněmecké strany, na rozdíl od Ulricha Kinského, který k tomuto účelu využíval své kontakty v Anglii.
A. Prvním předsedou Völkerbundligy byl Wilhelm von Medinger.
B. Mezi členy Völkerbundligy patřila řada osobností ze sudetoněmecké aristokracie, jako například Ulrich Kinský nebo Max Egon Fürstenberg.
C. V roce 1937 převzal předsednický post Völkerbundligy Alfons Clary-Aldringen.
D. Konrad Henlein nebyl členem Völkerbundligy.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že prvním předsedou Völkerbundligy byl Wilhelm von Medinger a v roce 1937 jej na předsednickém postu vystřídal Alfons Clary-Aldringen. Dále materiály zmiňují, že v této organizaci působila řada význačných osobností z řad sudetoněmecké aristokracie, včetně Ulricha Kinského a Maxe Egona Fürstenberga, a také zástupci všech sudetoněmeckých stran, včetně Konrada Henleina. Tvrzení, že Konrad Henlein nebyl členem, je tedy nepravdivé.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Dle studijních materiálů se koncept „šlechtictví“ (Adeligkeit) v rámci německé historiografie skutečně rozvíjel v úzké souvislosti s koncepcí proměny elit (Elitenwandel).