Shrnutí na Česká a moravská šlechta v 19. a 20. století

## Úvod Tato kapitola nabízí přehled postavení české šlechty v období vzniku a existence první Československé republiky a v dalších politických proměnách 20. století. Zaměřuje se na institucionální postavení, změny právního statusu, společenské dopady a některé konkrétní příklady událostí a reakcí šlechty v daném období. ## 1. Kdo byla stará šlechta a jaké měla výsady ### Definice > Starou šlechtou se rozumějí rodiny s dlouhodobým zakotvením v českých zemích, které často měly historické privilegium dědičného členství v panské sněmovně. - Mezi významné staré české rody patřily Lobkowicz, Kinský, Chotek, Waldstein a Sternberg. - Další aristokratické rody přišly do českých zemí dříve než 1620 (např. Schwarzenberg, Dietrichstein, Fürstenberg) nebo během třicetileté války (Ledebur, Clary-Aldringen, Thun-Hohenstein). ### Výsady a členství v panské sněmovně - Privilegium dědičného členství v panské sněmovně bylo zakotveno v ústavě z roku 1861. - V panské sněmovně byli: členové vládnoucí dynastie, velkostatkáři, vysoký klérus a doživotní členové jmenovaní panovníkem. - Jmenování dědičných i doživotních členů záviselo na návrhu ministerského předsedy, ale hlavní slovo měl panovník. - Nový člen obdržel císařský list a diplom (poplatek 250 zlatých) a výhody členství zahrnovaly diety, imunitu a jízdné 1. třídou zdarma. > Did you know že české království mělo roku 1918 v panské sněmovně 54 zástupců? ## 2. Ztráta privilegií a zrušení šlechtictví po roce 1918 ### Co se stalo legislativně - Po vzniku Československa (28. října 1918) byla politická a stavovská nadřazenost šlechty zrušena. - V prohlášení Národního shromáždění bylo řečeno, že v republice „není více knížat, hrabat a baronů“ — šlechtické tituly a privilegia byla odstraněna. - Stávajícím členům byly nicméně umožněny dožití nebo byla vyplácena renta. ### Možné ztráty dědičného členství v panské sněmovně (příklady) - Ztráta nastávala při vymření mužské linie rodu, konkurzu na majetek, kriminálním deliktu, zbavení svéprávnosti, marnotratnosti nebo porušení pravidel fideikomisního nástupnictví. ## 3. Sociální a politické dopady ve 20. letech ### Postoj nové republiky - Nová vláda byla od počátku vůči někdejším elitám skeptická až nelibá, vnímala je jako těsně spojené s habsburským dvorem. - Šlechta byla vytlačena z veřejných funkcí: ztráta politického vlivu, propuštění z armády a státních úřadů. - V českém prostředí byl sociální úpadek šlechty výrazný, ve srovnání s Německem, Rakouskem či Maďarskem byl velmi hluboký. ### Veřejné mínění a rétorika - Oficiální politika byla protinoblesnická a rétorika tohoto typu ovlivňovala i veřejné mínění. - Již v druhé polovině 19. století se rozvíjel stereotyp, že „nemáme šlechtu českého národního vědomí“, který se po vzniku republiky plně prosadil. > Zajímavost: Po vzniku republiky se šlechta často stala „nechtěným“ elementem, od něhož se očekávalo, že rychle přijme demokratické zásady nové republiky. ## 4. Pozemková reforma (obecné principy a dopady) ### Co reforma znamenala - Jedním z hlavních kroků státní politiky bylo zrušení fideikomisu, který chránil velká dědičná panství. - Latifundia (velké soustředěné držby v jediných rukou) byla považována za závadná pro moderní republikánské uspořádání. - Část reformních opatření argumentovala i nepřítomností majitele na území státu a odlivem výnosů do zahraničí. ### Důsledky - Reforma omezila ekonomickou a společenskou moc části šlechty. - Některé skupiny (zejména německy orientovaní velkostatkáři) se proti reformě aktivně obracely k mezinárodním institucím či zahraničním vládám. ## 5. Interakce šlechty s mezinárodními misemi a pozdější vývoj ### Runcimanova mise (přehled) - Do událostí spojených s Runcimanovou misí se zapojili i někteří čeští šlechtici; jedním z aktérů, který komunikoval s britskou misí, byl například Adolf Schwarzenberg. - Záznamy ukazují smíšené pocity naděje i obav z dalšího vývoje v Evropě. ### Role šlechtických sídel v pozdějším období - V průběhu protektorátu a obsazo