Shrnutí na Blízký východ mezi světovými válkami
Blízký východ mezi světovými válkami: Rozbor a shrnutí
Mezinárodní a regionální dějiny Blízkého východu (meziválečné období)
Úvod
Tento materiál shrnuje hlavní politické události, hnutí a osobnosti v oblasti Blízkého východu v meziválečném období (přibližně 1918–1946). Zaměřuje se na vznik a transformace států pod mandáty, nacionalistická a náboženská hnutí, sionistické organizace a klíčové události ovlivňující regionální rovnováhu sil.
Definice: Mandát Společnosti národů — mandátní správa byla forma mezinárodního dohledu nad bývalými koloniemi či územími poražených mocností po první světové válce, oficiálně spravovaná pověřenými koloniálními mocnostmi.
1. Irák, Hidžáz, Nadžd a Saudovci
Vznik Iráku a nezávislost
- Irák byl v letech 1921–1932 královstvím pod britským mandátem.
- Dne 3. října 1932 Irák vyhlásil nezávislost.
Definice: Mandátní království — stát, který má formálně nezávislou vládu (krále), avšak pod silným politickým a vojenským vlivem mandátové mocnosti.
Povstání a odpor
- Irácké povstání 1920 bylo vypuklé proti britské nadvládě; šlo o masovou protikoloniální akci spojovanou s arabským nacionalismem.
Hidžáz, Nadžd a vzestup Ibn Sauda
- Husajn al-Hášimí byl britsky uznán jako král Hidžázu.
- V roce 1926 se Abdalazíz Ibn Saud prohlásil králem Hidžázu a Nadždu, čímž pokračoval konsolidaci území, které později tvořily Saudskou Arábii.
- V konfliktu mezi Hidžázem a Nadždem byla Mekka dobyta a vypleněna (v kontextu válečných střetů mezi těmito centry moci).
- Ichwán byly radikální wahhábistické vojenské kmenové jednotky/hnutí napodobující život prvních muslimů a sehrály roli v expanzi Ibn Saudovy moci.
2. Palestina, sionismus a arabský odpor
Hlavní osobnosti a organizace
- Hadždž Amin al-Husajní — velký jeruzalémský muftí, vůdčí osobnost arabského odporu proti sionismu.
- Revizionistický sionismus prosazoval revizi hlavního proudu sionismu vedeného Chaimem Weizmannem a Davidem Ben-Gurionem; šlo o silnější nacionalistický a někdy militantnější přístup k budování židovského státu.
Klíčové dohody a politika velmocí
- Weizmann–Fajsal (3. ledna 1919): dohoda, kde Fajsal projevoval ochotu podporovat sionistické aspirace výměnou za podporu myšlenky arabského státu v Sýrii; dohoda byla komplikovaná francouzským mandátem nad Sýrií.
- MacDonaldova bílá kniha (Velká Británie) omezovala židovskou migraci do Palestiny a byla výrazem snahy zmírnit arabské nespokojenosti.
Obrana židovských osad
- Hagana vznikla jako organizace na ochranu židovských osad v Palestině a postupně se stala klíčovou paramilitární silou.
3. Sýrie a Libanon — francouzské mandáty
- Sýrie i Libanon byly v meziválečném období pod správou Francie jako mandáty Společnosti národů.
- V čele syrského povstání v letech 1925–1927 stál Sultán al-Atráš, který vedl velké povstání proti francouzské nadvládě.
- Libanon měl podle ústavy z roku 1926 předsedu státu (prezidenta) z řad maronitů (křesťanská komunita), což ovlivnilo konfesiální politické uspořádání.
4. Egypt a hnutí za nezávislost
- Egypt byl od 22. února 1922 formálně nezávislé království, avšak nadále pod silným britským vlivem.
- Wafd vzniklo jako delegace egyptských politiků usilujících o vyjednávání s britským vysokým komisařem; stalo se masovým národním hnutím za nezávislost.
- Hlavní postavou Wafdu byl Sa‘d Zaghlúl, který se stal symbolem egyptského národního hnutí.
Definice: Wafd — národní politické hnutí/strana v Egyptě, původně delegace požadující nezávislost a později hlavní politická síla v meziválečném Egyptě.
5. Jordánsko (Zajordánsko) a Hashimovci
- Zajordánským emírem byl Abdalláh.
- Nezávislé Hášimovské království Zajordánsko bylo vyhlášeno v roce 1946.
- Anglo-jordánská dohoda z roku 1928 ud
Už máš účet? Přihlásit se
Meziválečný Blízký východ
Klíčová slova: Mezinárodní a regionální dějiny Blízkého východu (meziválečné období)
Klíčové pojmy: Irák 1921–1932: království pod britským mandátem, Irák vyhlásil nezávislost 3.10.1932, Irácké povstání 1920 bylo proti britské nadvládě, Sýrie a Libanon byly mandáty Francie, Sultán al-Atráš vedl syrské povstání 1925–1927, Abdalazíz Ibn Saud prohlášen králem Hidžázu a Nadždu v roce 1926, MacDonaldova bílá kniha omezovala židovskou migraci do Palestiny, Hagana vznikla jako ochranná organizace židovských osad, Egypt 1922: formální nezávislost, silný britský vliv; Wafd a Saʿd Zaghlúl, Zajordánsko: emír Abdalláh; nezávislost 1946; 1928 dohoda s Británií, Muslimské bratrstvo neinklinovalo k fašismu, Falanga: libanonská nacionalistická převážně křesťanská strana