Podcast na Blízký východ mezi světovými válkami
Blízký východ mezi světovými válkami: Rozbor a shrnutí
Podcast
Blízký východ: Meziválečné období0:00 / 2:32
0:001:00 zbývá
MatějPředstav si, že jsi britský diplomat v roce 1920. Stojíš na rozpáleném písku v Mezopotámii, rýsuješ do mapy nové hranice a vůbec netušíš, jaký chaos tím na příští století způsobíš.
KristýnaPřesně takový pocit museli mít. Staré říše padly a velmoci si Blízký východ porcovaly jako dort. A tenhle „dort“ byl plný nečekaných přísad.
Blízký východ: Meziválečné období
Délka: 2 minut
Kapitoly
Úvod do chaosu
Britské a francouzské mandáty
Hra o trůny na Arabském poloostrově
Palestina, Egypt a Zajordánsko
Přepis
Matěj: Představ si, že jsi britský diplomat v roce 1920. Stojíš na rozpáleném písku v Mezopotámii, rýsuješ do mapy nové hranice a vůbec netušíš, jaký chaos tím na příští století způsobíš.
Kristýna: Přesně takový pocit museli mít. Staré říše padly a velmoci si Blízký východ porcovaly jako dort. A tenhle „dort“ byl plný nečekaných přísad.
Matěj: O tomhle chaotickém, ale klíčovém období si dnes budeme povídat. Posloucháte Studyfi Podcast.
Kristýna: Takže, vezměme to popořadě. Irák byl po první světové válce britským mandátem, ale v roce 1932 získal formální nezávislost.
Matěj: Formální? Takže Britové tam stále měli vliv?
Kristýna: Obrovský. Ostatně, irácké povstání v roce 1920 bylo právě proti britské nadvládě. Vedle v Sýrii a Libanonu to zase měli pod palcem Francouzi.
Matěj: Taky jako mandát?
Kristýna: Přesně. A Syřané se taky bouřili. V letech 1925 až 1927 vedl povstání Sultán al-Atráš.
Matěj: A co dnešní Saúdská Arábie? Tam se taky bojovalo?
Kristýna: A jak! Britové původně uznali Husajna al-Hášimího za krále Hidžázu. Jenže pak přišel Abdalazíz Ibn Saud…
Matěj: Ten zní jako někdo, s kým si nechceš zahrávat.
Kristýna: Rozhodně ne. V roce 1926 se prohlásil králem Hidžázu a Nadždu, dobyl Mekku a pomohly mu v tom radikální kmeny zvané Ichwán.
Matěj: Zmínili jsme Brity, Francouze… ale co Palestina? To je asi nejsložitější téma, že?
Kristýna: To ano. Klíčovou postavou odporu proti sionismu byl jeruzalémský muftí Hadždž Amín al-Husajní. Britové se snažili situaci uklidnit takzvanou MacDonaldovou bílou knihou.
Matěj: A ta říkala co?
Kristýna: Omezovala židovskou migraci do Palestiny. V reakci na to vznikla třeba Hagana, organizace na ochranu židovských osad.
Matěj: Takže všude napětí. A co Egypt?
Kristýna: Ten byl od roku 1922 formálně nezávislý, ale pod silným britským vlivem. Vládl tam král Fu'ad I. A nezapomeňme na Zajordánsko, kde byl emírem Abdalláh z rodu Hášimovců.