Test na Asertivní komunikace: Principy a dovednosti

Otázka 1: Postoj 'MUSÍM, MĚL BYCH' v asertivní komunikaci pomáhá člověku uvědomit si svobodu rozhodování.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Postoj 'MUSÍM, MĚL BYCH' je charakterizován tím, že člověk zapomíná na svobodu rozhodování a podléhá vnějším motivacím a tlakům, namísto aby si svobodu uvědomoval.

Otázka 2: Co je klíčovým principem asertivního práva nenabízet žádné výmluvy, vysvětlování ani nadbytečné omluvy?

A. Mám právo se neřídit většinovým názorem.

B. Nemusím se snažit, abych se všem zavděčil a aby mě měli všichni rádi.

C. Jsem odpovědný pouze sám za své chování a nemusím ho nikomu vysvětlovat ani obhajovat.

D. Mám právo dávat najevo, že mě některá témata či problémy nezajímají.

Vysvětlení: Asertivní právo nenabízet žádné výmluvy, vysvětlování ani nadbytečné omluvy svého chování znamená, že za své chování nejsem odpovědný druhým lidem a nemusím všechno, co dělám, vysvětlovat nebo obhajovat.

Otázka 3: Při prostém asertivním odmítnutí je nutné své 'Ne' vždy zdůvodnit.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Své 'Ne' v případě prostého odmítnutí nijak nezdůvodňujeme ani neomlouváme.

Otázka 4: Hlavním motivem pro podání komplimentu by měla být zdvořilost vůči druhé osobě.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Motivem pro podání komplimentu není zdvořilost, ale upřímnost a potřeba vyjádřit druhému něco hezkého.

Otázka 5: Které z uvedených prvků jsou podle studijních materiálů součástí přímé formulace prosby nebo žádosti?

A. Nabytí vnitřní jistoty před vyslovením požadavku.

B. Zahájení formulace prosby rekapitulující otázkou „zrcadlo“.

C. Konkrétní vyjádření požadavku, například slovy „Prosím, dejte mi...“.

D. Doprovodné použití očního kontaktu a jistoty hlasu během sdělení.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí jako součást přímé formulace žádosti: 1. Nabytí vnitřní jistoty, 2. Přímou prosbu jako „Prosím, dejte mi...“, 4. Poděkování a dále pak „+ oční kontakt, přiměřená mimika, gesta, jistota hlasu“. Možnost s rekapitulující otázkou „zrcadlo“ je součástí metody „TRYCHTYŘ“, která se používá až poté, co přímá žádost neuspěla, nikoli jako součást její formulace.