Test na Aristotelova Rétorika: Základy a Principy

Otázka 1: Známka, která se má jako zvláštní k obecnému, například že Sókrates byl moudrý a spravedlivý jako známka toho, že moudří lidé bývají spravedliví, je vyvratitelná, i když je pravdivá.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Text uvádí: "Příkladem známek toho druhu, jež se mají jako zvláštní k obecnému, jež, když někdo za známku toho, že moudří lidé bývají spravedliví, uvede, že Sókrates byl moudrý a zároveň spravedlivý. To je tedy sice známka, kterou však lze vyvrátit, i když je pravdivé, co bylo řečeno; neboť se z toho nedá vyvodit závěr."

Otázka 2: Která tvrzení o řečníkově povaze a citech posluchačů jakožto přesvědčovacích prostředcích jsou dle textu pravdivá?

A. Mravní povaha řečníka je nejdůležitější pro víru posluchačů, a to i když posluchači mají o řečníkovi již předem určité mínění.

B. Účinek řečníkovy povahy musí být dosažen řečnickým výkonem, nikoli předchozím míněním o řečníkovi.

C. Rozpoložení posluchačů, jako je zármutek nebo radost, ovlivňuje jejich rozhodování a je účinným přesvědčovacím prostředkem.

D. Moderní teoretikové řečnictví se soustředí pouze na řečníkovu poctivost a zcela opomíjejí vliv citů posluchačů.

Vysvětlení: Text uvádí: „Avšak i toho účinku musí být dosaženo řečnickým výkonem a nemůže být výsledkem mínění, jež máme předem o řečníkovi, jaký jest.“ Tím vyvrací možnost, že by předchozí mínění o řečníkovi automaticky zajišťovalo hodnověrnost. Naopak, mravní povaha rozhoduje, ale musí být prokázána řečnickým výkonem. Dále text explicitně zmiňuje: „Za druhé rozpoložením posluchačů se působí, vzbudí-li se v nich řeči určitý cit. Neboť se nerozhodujeme stejně, máme-li zármutek, nebo radost, jsme-li zaníceni láskou, nebo plní nenávisti.“ Poslední možnost je nesprávná, neboť text uvádí, že mravní povaha rozhoduje o víře, ale někteří teoretikové ji nepočítají k umění a současní teoretikové řečnictví zařizují svůj výklad právě k cíli rozpoložení posluchačů.

Otázka 3: Podstatnými složkami soudní řeči jsou povzbuzení a zrazování.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Podstatnými složkami poradního druhu řečnictví je povzbuzení a zrazování. K soudnímu druhu řečnictví náleží žaloby a obhajoba.

Otázka 4: V slavnostním druhu řeči se řečník v otázce času omezuje pouze na přítomnost, aniž by přibíral minulé nebo budoucí události.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Ve slavnostním druhu řeči je sice nejdůležitější přítomnost, ale řečník často přibírá i to, co se stalo (minulost), a budoucnost, když se jí předem domýšlí.

Otázka 5: Které jsou podstatné složky poradního druhu řeči?

A. žaloby a obhajoba

B. chvála nebo hana

C. povzbuzení a zrazování

D. právo a bezpráví

Vysvětlení: Dle textu, podstatnými složkami porady je povzbuzení a zrazování, neboť vždycky jedno nebo druhé činí poradci v záležitostech soukromých i řečníci v záležitostech veřejných.