Aristotelova Rétorika: Základy a Principy pro studenty
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
42 kartiček
Otázka: Co znamená řecké slovo "logos" v kontextu rétoriky podle textu?
Odpověď: Logos znamená slovo, řeč, rozum, myšlenka.
Otázka: Proč je rétorika podle Aristotela důležitá pro různé vědy a obory?
Odpověď: Protože obsahuje prvky, kterých si všimne psycholog, etik, sociolog, estetik, logik i politik; je praktickým užitím logiky ve službách politiky.
Otázka: Který obor podle překladu textu najde v Rétorice cenné postřehy a poznatky navíc k politice a logice?
Odpověď: Pedagogika (učitel/pedagog najde v Rétorice cenné postřehy).
Otázka: Jaký historický a literární význam má Aristotelova Rétorika?
Odpověď: Má význam literárně-historický kvůli množství příkladů z jiných spisovatelů, básníků a řečníků.
Otázka: Jaký argument text uvádí pro to, že nám Aristotelovy příklady a výroky z 4. století př. n. l. jsou stále srozumitelné?
Odpověď: Protože základní lidské rysy jsou stálé a lidská přirozenost se v podstatě nemění, takže dobré i zlé jsou lidské a nám blízké.
Otázka: Jaké edice nebo překlady Rétoriky autor zmiňuje jako známé z 19. století?
Odpověď: Překlady A. Stahra, H. Knebela, Ruella a N. Bonafouse (Bonafouse s textem a francouzským překladem 1856).
Otázka: Která komentovaná vydání jsou podle textu považována za důkladná?
Odpověď: E. M. Cope, The Rhetoric of Aristotle, vol. I-III (Cambridge 1877) a Leonhardus Spengel, Aristotelis Ars rhetorica (Lipsiae 1897).
Otázka: Podle jakého vydání autor překládal Rétoriku?
Odpověď: Podle vydání Im. Bekkera, Aristotelis Rhetorica et Poetica, Berolini 1859.
Otázka: Jaký problém autor textu zmiňuje ohledně moderních učebnic rétoriky?
Odpověď: Učebnice se často vyhýbají obecným řečnickým úsudkům (enthymématu), které jsou páteří dokazování, a místo toho se obšírně zabývají vedlejšími složkami
Otázka: Proč podle textu řečníci nemají soudce odvádět od věci vyvoláváním hněvu, nenávisti nebo soucitu?
Odpověď: Protože by to odvádělo pozornost od věci a bylo by to jako zkřivit pravítko před jeho použitím; řečník by měl přimět k rozhodnutí na základě věci samo