Podcast
„Cizinec“ Alberta Camuse z roku 1942 je existencialistická novela, která sleduje úředníka Mersaulta, jehož lhostejnost k společenským konvencím vede k odsouzení za vraždu. Dílo zkoumá téma odcizení a absurdity lidské existence, reflektujíc nepochopení jedince, který se nepřizpůsobuje společenským normám.
| Literární druh | epika (próza) |
|---|---|
| Žánr | novela |
| Literární směr | existencialismus |
| Časoprostor | Alžírsko (Alžír a okolí), první polovina 20. století |
| Kompozice | chronologická, lineární, dvě hlavní části, uzavřená |
| Vypravěč | Ich-forma, hlavní postava Mersault |
| Hlavní postavy | Mersault, Marie Cardona, Raymond Sintès, Masson, Arabové |
| Téma | Odcizení a absurdita lidské existence, vztah jedince a společnosti, nepochopení a odsouzení |
| Motivy | Lhostejnost, horko a slunce, společenský soud, smrt a přijetí osudu |
Úvod
Cizinec je novela Alberta Camuse, která sleduje osudy Mersaulta, úředníka z Alžíru, jehož nezájem o společenské konvence a emotivní projevy vede k absurditnímu odsouzení. Dílo se řadí k existencialistickému proudu a zkoumá téma odcizení a smyslu lidské existence.
Tento rozbor prozkoumá strukturu, postavy a hlavní myšlenky díla, které se stalo jedním z pilířů moderní literatury. Zaměří se na Mersaultovo chování, jeho motivace a reakce okolí v první polovině 20. století.
Literární druh a žánr
- Literární druh: Epika
- Forma: Próza
- Žánr: Novela
Cizinec je novela, což znamená, že se jedná o kratší prozaické dílo s jednoduchou dějovou linií, které se soustředí na jednu událost nebo postavu. Dílo zároveň nese rysy existencialistické literatury, zdůrazňující izolaci jedince a důraz na mezní situace.
Hlavní téma, myšlenky a záměr autora
- Hlavní téma: Odcizení a absurdita lidské existence, přičemž katalyzátorem děje je rvačka vedoucí k vraždě. Autor se zaměřuje na vztah jedince a společnosti, která očekává určité chování a emoce.
- Hlavní myšlenka / poselství: Příběh člověka, který je ochoten bez jakéhokoliv hrdinství zemřít pro pravdu – odmítá boha, společnost a čeká jen na smrt. Dílo reflektuje nepochopení a odsouzení jedince, který se nepřizpůsobuje společenským normám.
- Záměr autora: Camus, jako čelní představitel existencialismu, se snažil poukázat na izolaci člověka od společnosti a na absurditu, s níž se jedinec potýká v mezních situacích. Kritizuje pokrytectví a předsudky společnosti.
- Klíčové motivy:
- Lhostejnost/indiferentnost: Mersaultova absence citových projevů, zejména na pohřbu matky, i při vlastním soudním procesu.
- Horko a slunce: Výrazný prvek, který ovlivňuje atmosféru děje a Mersaultovo jednání, zejména při vraždě Araba.
- Společenský soud: Společnost soudí Mersaulta nikoli primárně za vraždu, ale za jeho nekonformní chování a nedostatek lítosti.
- Smrt a přijetí osudu: Mersaultovo vyrovnání se s vlastní smrtí a odmítnutí víry.
Ověř si, co už víš
Test · 20 otázek · první 3 zdarma
Procvič si to na kartičkách
28 kartiček · první 3 zdarma bez účtu
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
Kompozice
Dílo je členěno chronologicky, příběh postupuje lineárně od Mersaultovy minulosti až po jeho odsouzení a smrt. Děj je rozdělen do dvou hlavních částí:
- První část: Popis Mersaultova života před vraždou, jeho vztahů a projevů lhostejnosti k okolnímu světu. Zahrnuje smrt matky, navázání vztahu s Marií a přátelství s Raymondem.
- Druhá část: Zaměřuje se na Mersaultovo věznění, výslechy, soudní proces a konečné odsouzení k trestu smrti. Tato část detailněji zkoumá jeho vnitřní stavy a střet s justičním systémem.
Kompozice je uzavřená, končí Mersaultovou popravou, což podtrhuje jeho smíření s absurdním osudem.
Časoprostor
- KDE se děj odehrává: Alžírsko, konkrétně Alžír a jeho okolní pláže.
- KDY se děj odehrává: Doba není přesně určena, ale z kontextu lze usuzovat na první polovinu 20. století.
- Význam prostředí: Horké alžírské klima a intenzivní slunce hrají klíčovou roli v atmosféře díla a jsou často zmiňovány jako faktor ovlivňující Mersaultovo psychické rozpoložení a jeho činy, zejména v okamžiku vraždy.
Jazyk a vypravěč
- Typ vypravěče: Ich-forma. Příběh je vyprávěn z pohledu samotného Mersaulta, což umožňuje čtenáři vhled do jeho myšlenek a vnímání světa, i když jsou často velmi odosobněné.
- Jazykový styl: Jazyk je spisovný, avšak charakteristický krátkými, strohými a často nerozvinutými větami. Tento minimalistický styl podtrhuje Mersaultovu emocionální otupělost a věcnost jeho vnímání.
- Výrazné jazykové prostředky:
- Přímá řeč a nepřímá řeč: Používány k oživení dialogů a zprostředkování myšlenek postav.
- Popisy prostředí: I přes strohý styl jsou přítomny popisy, které zdůrazňují horko, slunce a atmosféru Alžíru.
- Absence metafor/symboliky: Jazyk je často velmi přímý a postrádá hlubší obraznost, což odpovídá Mersaultově racionálnímu a neemočnímu postoji.
Hlavní postavy
- Mersault: Hlavní postava a vypravěč. Je samostatný, nezávislý na okolní společnosti a uzavřený. Vyznačuje se až extrémní lhostejností k životním událostem, včetně smrti své matky. Přestože uvádí, že miluje Marii, jeho city jsou pro okolí těžko čitelné. Během soudního procesu odmítá předstírat lítost, což vede k jeho odsouzení.
- Marie Cardona: Mersaultova bývalá kolegyně z práce a později jeho přítelkyně. Je popisována jako obyčejná, krásná žena, toužící po lásce a vztahu. Navzdory Mersaultově zvláštní povaze ho miluje a věří v jeho nevinu.
- Raymond Sintès: Soused Mersaulta. Majitel restaurace, primitivní a násilnický. Žádá Mersaulta o pomoc s dopisem pro svou bývalou přítelkyni, což vede k zapletení Mersaulta do konfliktu s Araby.
- Masson: Raymondův přítel, u kterého tráví Mersault s Marií a Raymondem víkend na chatě. Je kamarádský a odvážný.
- Arabové: Skupina přátel Raymondovy bývalé přítelkyně, mezi nimiž je i její bratr. Jsou popisováni jako pomstychtiví a bezcitní v kontextu konfliktu s Raymondem, který vyústí v Mersaultovu vraždu.
Shrnutí děje
Děj Cizince začíná zprávou o smrti Mersaultovy matky ve starobinci. Mersault jede na pohřeb do Alžíru, kde projevuje nápadnou lhostejnost a nepláče, což je vnímáno okolím negativně. Po pohřbu se vrací domů a brzy naváže vztah s Marií, se kterou chodí na plavání a do kina.
Jeho soused Raymond požádá Mersaulta o pomoc sepsat dopis pro Raymondovu bývalou přítelkyni, kterou později zmlátí. Tato událost vyvolá nepřátelství ze strany arabských přátel dívky. Raymond, Mersault a Marie jedou na chatu Raymondova přítele Massona. Během procházky se střetnou s Araby, při rvačce je Raymond bodnut nožem. Po návratu na chatu se Mersault rozhodne jít znovu projít, s sebou si bere pistoli. Na skále se setkává s jedním z Arabů a pod vlivem horka a oslnění vystřelí, čímž ho zabije. Poté do jeho těla vpálí ještě čtyři kulky.
Mersault je zatčen a následuje série výslechů. Několik měsíců tráví ve vazbě, zatímco Marie doufá v jeho propuštění. Veřejnost je však rozhořčena Mersaultovou lhostejností a touží po jeho potrestání. Během soudního procesu se neřeší primárně vražda, ale Mersaultova osobnost – jeho chování na pohřbu matky je vnímáno jako důkaz jeho necitelnosti a amorálnosti. Je odsouzen k trestu smrti. V cele Mersault odmítá návštěvy faráře, protože není věřící a smířil se s vlastním osudem. Nakonec je popraven.