Shrnutí na Vývoj evropské populace 14.-17. století

## Úvod V tomto materiálu se seznámíte s hlavními typy válek v Evropě a okolních regionech od 14. do poloviny 18. století. Zaměříme se na vnější konflikty (osmanská expanze, tatarské nájezdy, ruské dobývání stepí) a vnitřní evropské konflikty (stoletá válka, husitské války, třicetiletá válka, války o nástupnictví). Materiál rozkládá složité události do přehledných částí, ilustruje je příklady a porovnání a obsahuje klíčové body pro snadné zapamatování. ## Hlavní typy válek ### 1) Vnější konflikty Vnější konflikty zahrnují expanze říší nebo nájezdnických skupin přes hranice evropských států. > Definice: Vnější válka je ozbrojený konflikt, ve kterém jedna mocnost útočí nebo rozšiřuje své území na úkor jiné, často přes mezinárodní hranice. - Hlavní aktéři v tomto období: Osmanská říše, Tataři, Rusko - Oblasti dotčené: Balkán, Uher, jihovýchodní Evropa, stepní oblasti mezi Černým mořem a Sibiří #### Osmanská expanze (15.–17. století) - Postupné dobývání Balkánu a střední Evropy: Cařihrad 1453, Bělehrad 1521, porážka u Moháče 1526, Budín 1541. - Vídeň se ubránila 1529 a 1532; Osmanská armáda byla poražena na moři u Lepanta 1571. - Okupace Uher trvala přibližně 150 let; definitivní odražení Turků nastává po bitvě u Vídně 1683 a osvobození Budína 1686, celé Uhry do roku 1697. #### Tatarské nájezdy a pád Zlaté hordy - Po roce 1405 nájezdy Tatarů postupně ustávají. Horda ztratila kontrolu nad Ruskem 1480 a byla poražena 1502. - Rusko pod Ivanem Hrozným: dobytí Kazaňského chanátu 1552, Astrachaň 1556; kozáci 1581 zničili sibiřský chanát. - Rusové rychle osídlovali stepi a Sibiř, do Jakutska dorazili 1632, čímž se snížila hrozba nomádských nájezdů na východní Evropu. ### 2) Vnitřní konflikty v Evropě Vnitřní války často vznikaly z politických ambicí, náboženských sporů a sporů o nástupnictví. > Definice: Vnitřní válka v tomto kontextu znamená konflikty mezi evropskými státy nebo v rámci jedné oblasti Evropy, které mají charakter rozsáhlých, dlouhotrvajících válek mezi státy nebo koalicemi. - Příklady: - Stoletá válka mezi Francií a Anglií (1337–1453) - Husitské války v Čechách (1420–1434) - Česko-uherský konflikt mezi Jiřím a Matyášem Korvínem (1471, 1476) - Náboženské války 16. století, včetně konfliktů v Nizozemí (protestantské Nizozemsko x katolická část) - Třicetiletá válka (1618–1648) — rozsáhlý konflikt začínající v Svaté říši římské, proměněný v evropskou válku o moc - Francouzsko-španělská válka (do 1659) a první francouzské války za Ludvíka XIV. - Severní války (1655–1660, 1700–1721) - Války o nástupnictví: španělská (1701–1713), polská (1733–1738), rakouská (1740–1748) ## Velikost armád a ztráty - Počty vojáků rostly: během italských válek v 15.–16. století desítky tisíc, španělská armáda za Filipa II. až 100 000. - Ve třicetileté válce se souhrnně zapojily statisíce; v některých pozdějších válkách se součty blížily milionům. > Definice: Bojové ztráty = počet vojáků padlých v bojích, zatímco celkové ztráty zahrnují smrt z důsledku nemocí, hladomoru a civilních obětí způsobených konfliktem. - Příklady bitev a ztrát: - Bitva u Lepanta: ze 80 000 Španělů zemřelo 7 500; z 88 000 Turků 20 000 zabito a zraněno, 15 000 zajatců popraveno. - Bitva u Fontenoy 1745: Francouzi ztratili 7 200 z 52 000 (14 %), Angličané 7 500 z 50 000 (15 %). - Nemoci (dyzentérie, tyfus) a šíření morů výrazně zvyšovaly celkové ztráty. ### Celkové odhady válečných ztrát v Evropě | Konflikt | Odhadované vojenské ztráty | |---|---:| | Francouzsko-španělská válka 1635–1659 | 380 000 | | Holandské války 1672–1678 | 120 000 | | Válka augšpurské ligy 1690–1697 | 160 000 | | Válka o dědictví španělské 1701–1713 | 600 000 | | Válka o dědictví rakouské 1740–1748 | 140 000 | | Celkem Evropě (cca) | $2{,}5–3$ miliony vojáků | Did you know that některé oblasti během třicetileté války ztratily až 80 % obyvatelstva a některé vesnice byly úplně zničené? (např. silně zasažené oblasti: Pomořansko, Hesensko, Slezsko, Palatinát, Württemberg) ##