Test na Výuka češtiny jako druhého jazyka pro žáky s OMJ

Otázka 1: Žák s odlišným mateřským jazykem je vždy cizinec.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Žák s odlišným mateřským jazykem (OMJ) nemusí být nutně cizinec. Jde o žáka s jiným než českým mateřským jazykem, což neznamená automaticky jeho cizí státní příslušnost.

Otázka 2: Při práci s žáky s odlišným mateřským jazykem, kteří mají problémy se samohláskami v češtině, je jednou z možných metod využití bzučáku pro rozeznávání jejich délky.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že pro řešení problémů se samohláskami je vhodné využít bzučák pro rozeznávání jejich délky.

Otázka 3: Která tvrzení správně popisují proces zjišťování jazykové úrovně češtiny u žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ) podle předložených studijních materiálů?

A. Pro hodnocení úrovně češtiny se využívá Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR), který zahrnuje úrovně A1 až B2.

B. Mezi didaktické pomůcky pro zjišťování úrovně jazyka patří Evropské jazykové portfolio a CEFR Companion Volume, který nabízí deskriptory pro různé věkové kategorie žáků.

C. Jazyková úroveň žáka je primárně hodnocena pedagogicko-psychologickou poradnou pro určení jeho zařazení do ročníku.

D. U žáků s OMJ se často objevují takzvané meziúrovně v důsledku nerovnoměrného vývoje jednotlivých jazykových dovedností, jako je porozumění nebo mluvení.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že pro zjišťování úrovně češtiny se využívá Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) s úrovněmi A1 až B2. Dále zmiňují Evropské jazykové portfolio a CEFR Companion Volume s deskriptory pro žáky různých věkových kategorií jako materiály pro hodnocení. Také je popsáno, že se u žáků s OMJ často objevují meziúrovně kvůli nerovnoměrnému vývoji dovedností. Pedagogicko-psychologická poradna je v materiálech zmíněna v souvislosti s podpůrnými opatřeními a reakcí rodičů, nikoli jako primární orgán pro zjišťování jazykové úrovně za účelem zařazení do ročníku, to je úkolem učitele, který zjišťuje úroveň češtiny.

Otázka 4: Na základě studijních materiálů, jaký je hlavní rozdíl mezi pojmy „jazyk cizí“ a „jazyk druhý“?

A. Jazyk cizí je vždy mateřský jazyk, kdežto jazyk druhý je jakýkoli nemateřský jazyk.

B. Jazyk druhý se učí pro každodenní fungování ve všech životních situacích v jinojazyčném prostředí, zatímco jazyk cizí k zajištění především základní a často pouze příležitostné komunikace.

C. Jazyk cizí se učí žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ), kdežto jazyk druhý je volitelný pro studenty vyšších ročníků.

D. Hlavní rozdíl spočívá v délce studia, přičemž cizí jazyk se učí kratší dobu než jazyk druhý.

Vysvětlení: Studijní materiály definují jazyk cizí jako nemateřský jazyk, kterému se učíme k zajištění především základní a často pouze příležitostné komunikace v jinojazyčném prostředí. Naproti tomu jazyk druhý je definován jako nemateřský jazyk, kterému se učíme pro každodenní fungování v jinojazyčném prostředí a k zajištění komunikace ve všech životních situacích.

Otázka 5: Na tvorbě Plánu jazykové podpory se podílí pouze učitel.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Důležité je, aby se na tvorbě Plánu jazykové podpory podílel sám žák a věděl, co je jeho obsahem.