Podcast na Východní křesťanské církve a ekumenické koncily

Kapitoly

Úvod do církevních sporů

Nestoriáni a jejich specifika

Arménská církev a monofyzitismus

Přehled klíčových koncilů

Závěr a význam pro dnešek

Přepis

Tomáš: Počkat, takže jen kvůli tomu, jestli byla Marie „Kristorodička“ nebo „Bohorodička“, se oddělila celá obrovská církev?

Barbora: Přesně tak! Zdá se to jako slovíčkaření, ale na tomhle stála celá tehdejší definice Ježíše. A to byl jen začátek velkých sporů.

Tomáš: Páni. Tak tohle si musíme rozebrat. Posloucháte Studyfi Podcast a dnes se s Bárou podíváme na rané křesťanské církve a koncily, které formovaly víru, jak ji známe dnes.

Barbora: Přesně tak. A začneme rovnou u těch, které jsi zmínil. Tedy u Východosyrské církve, které se taky říká nestoriáni.

Tomáš: Takže co přesně prosazoval ten patriarcha Nestorios, že to způsobilo takový rozruch?

Barbora: Nestorios, který byl od roku 428 patriarchou v Konstantinopoli, tvrdil, že Marie porodila Ježíše-člověka, takže je „Christotokos“, tedy Kristorodička. Většina církve ale zastávala názor, že je „Theotokos“, Bohorodička, protože Ježíš je plně Bůh i člověk v jedné osobě.

Tomáš: Rozumím. A tenhle spor vedl v 5. století k jejich úplnému osamostatnění. Kde dnes působí?

Barbora: Jejich zbytky najdeme hlavně v Iráku, Íránu a Libanonu, ale i v USA. Zajímavostí je, že kromě sedmi klasických svátostí mají i další, třeba svěcení mnichů nebo svěcení kvasu oleje. A úřad patriarchy se u nich dědí!

Tomáš: Dědí? Tak to je docela moderní pojetí dynastie v církvi.

Barbora: Dalo by se to tak říct.

Tomáš: Dobře, a co další velké oddělené církve? Slyšel jsem o Arménské církvi.

Barbora: Ano, Arménská apoštolská církev je obrovská, má asi pět milionů věřících. Jsou to takzvaní monofyzité.

Tomáš: A to znamená co?

Barbora: Věří, že Ježíš Kristus měl pouze jednu, a to božskou přirozenost. Proto také neuznávají závěry čtvrtého, Chalcedonského koncilu, který definoval dvě přirozenosti v Kristu.

Tomáš: A proč ho neuznali? To se jim prostě nelíbilo?

Barbora: Mělo to i praktický důvod. V době, kdy se konal třetí a čtvrtý koncil, byla Arménie obsazena Peršany a jejich delegace se tam prostě nemohly dostat. Takže to rozhodnutí nikdy nepřijaly za své.

Tomáš: Aha! To dává smysl. Mají ještě nějaké odlišnosti?

Barbora: Určitě. Místo ikonostasu mají chrámovou oponu, knězem se může stát i ženatý muž a laici mají právo hlasovat o rozhodnutích hierarchie. Považují se za národní církev všech Arménů na světě.

Tomáš: Dobře, pojďme teď na ty koncily. Byly to vlastně takové velké církevní sněmy, kde se tyhle věci řešily, že?

Barbora: Přesně. A byly to pořádné intelektuální bitvy. Ten První nikajský v roce 325 odsoudil ariánství, které popíralo Ježíšovo božství. Taky se tam stanovilo datum Velikonoc.

Tomáš: A druhý?

Barbora: První konstantinopolský v roce 381 potvrdil božství Ducha svatého a zkompletoval tak dogma o Svaté Trojici.

Tomáš: Třetí v Efezu v roce 431... to je ten náš známý Nestorios, že?

Barbora: Přesně! Tam byla Marie oficiálně prohlášena za Theotokos, Bohorodičku. A čtvrtý, Chalcedonský v roce 451, definoval Krista jako osobu se dvěma přirozenostmi – božskou i lidskou. A právě tenhle koncil odmítají orientální církve jako třeba Arméni.

Tomáš: Takže abychom to shrnuli. Většina sporů se točila kolem definice Ježíšovy podstaty a vedla k oddělení velkých církevních větví, které existují dodnes.

Barbora: Přesně tak. Pravoslavné církve dnes uznávají prvních sedm koncilů, ten sedmý z roku 787 vyřešil spor o uctívání ikon. Tyhle koncily položily základy křesťanské teologie na celá další staletí.

Tomáš: Je fascinující, jak rozhodnutí stará přes 1500 let stále ovlivňují svět. Báro, moc děkuji za skvělý přehled.

Barbora: Rádo se stalo. A pamatujte, i zdánlivě malý teologický detail může změnit dějiny.

Tomáš: To si budeme pamatovat. Mějte se hezky a brzy zase na slyšenou u dalšího dílu Studyfi Podcast.