Východní křesťanské církve a ekumenické koncily

TL;DR: Východní křesťanské církve a ekumenické koncily – Rychlý přehled

Tento článek pro studenty shrnuje klíčové aspekty Východních křesťanských církví a ekumenických koncilů. Prozkoumáme Východosyrskou (nestoriánskou), Malabarskou (indickou) a Arménskou církev, jejich specifické nauky, historii a rituály. Dále se podrobně zaměříme na sedm ekumenických koncilů, jejich rozhodnutí a to, jak je jednotlivé církve přijímají, což je klíčové pro pochopení rozdílů v křesťanském světě. Připravte se na maturitu s komplexním rozborem!

Východní křesťanské církve a ekumenické koncily: Komplexní rozbor a historie

Pochopení Východních křesťanských církví a ekumenických koncilů je nezbytné pro každého studenta teologie či historie. Tyto církve představují bohatou a rozmanitou tradici, která se formovala v odlišných kulturních a politických kontextech než západní křesťanství. Jejich vztah k ekumenickým koncilům je klíčovým faktorem, který definuje jejich identitu a odděluje je od římskokatolické nebo pravoslavné církve.

Východosyrská církev (Nestoriáni): Učení a rozšíření

Východosyrská církev, známá také jako Asyrská církev Východu nebo dříve jako nestoriáni, působí primárně v oblasti východní Sýrie. Její kořeny sahají až do 5. století, kdy se v roce 410 prohlásila za nezávislou. Dnes čítá kolem 80 tisíc věřících, s dalšími komunitami v Indii (5 tisíc) a USA (25 tisíc).

Učení Východosyrské církve vychází z myšlenek patriarchy Nestoria. Ten hlásal, že Ježíš Kristus má dvě přirozenosti – božskou i lidskou – avšak Marie Panna byla pouze Kristorodička (Christotokos), nikoliv Bohorodička (Theotokos). Toto učení vedlo k zásadnímu rozdělení mezi východními církvemi a nestoriány.

Historie této církve je poznamenána útlakem, zejména ve 14. století od Turků, a islámem, který ji zatlačil do ilegality. Dnes zbytky této církve působí na území dnešního Iráku, Íránu, Libanonu a také v USA. Úřad patriarchy je v této církvi dědičný.

Svátosti Východosyrské církve:

Stejně jako syrská církev uznává 7 svátostí, ale rozšiřuje je o další specifické obřady:

• Svěcení kněžstva
• Svátost křtu
• Svátost Večeře Páně (pod obojí, víno a chléb)
• Svěcení mnichů
• Svěcení oltáře
• Manželství
• Pohřeb
• Pokání
• Svěcení kvasu, oleje a kříže

Křesťanství v Indii: Malabarská církev a její specifika

Indická křesťanská komunita, konkrétně Východní církev indická, známá jako Malabarská církev, má složitou historii. Její tradice je podobná syrské i východosyrské církvi a až do 16. století spadala pod nestoriánského patriarchu. Počet věřících se dnes odhaduje na 1,5 milionu.

V roce 1599 byla násilně podrobena Římu, což je často označováno jako „nešťastná misijní aktivita“. Nespokojenost vedla v roce 1653 k odtržení od Říma, což vyústilo v rozdělení církve na dvě větve:

• Indická unionovaná církev s Římem
• Indická nezávislá církev

V liturgii používá malabarská církev místní indické jazyky. Zajímavostí je, že uznává pouze první a druhý ekumenický koncil.

Arménská apoštolská církev: Národní identita a specifika pro maturitu

Arménská apoštolská církev je s přibližně 5 miliony věřících jednou z nejrozsáhlejších východních církví. Její vznik se datuje do 3. století, kdy misionář Řehoř Osvětitel pokřtil arménského krále Tyridata a stal se biskupem.

Specifika Arménské církve:

• Katholikos: Hlava církve, která je obecným biskupem všech Arménů.
• Vztah ke koncilům: Arménská církev neuznává 3. a 4. ekumenický koncil. Důvodem je historická událost z roku 428, kdy byla Arménie obsazena Peršany. Delegace Arménů se tak nemohla zúčastnit Efezského koncilu (431).
• Soužití: Od vzniku islámu v 7. století Arméni žili v dobrém soužití s Araby, nikoliv však s Turky.
• Národní církev: Považuje se za národní církev všech Arménů po celém světě, se sídly v Jeruzalémě a Cařihradě.
• Liturgie: Dominikáni v Arménii zavedli používání nekvašeného chleba (hostie) v liturgii, na rozdíl od všech ostatních pravoslavných církví, které používají chléb kvašený.
• Chrámová opona: Namísto ikonostasu mají v chrámech oponu.
• Kněžské svěcení: Kněžské svěcení je povoleno i ženatým mužům, avšak biskup a učitel teologie na vysoké škole musí být mnichem.
• Úloha laiků: Laici mají významné slovo a hlasují o rozhodnutích hierarchů.
• Monofyzitismus: Arménská církev je spojována s monofyzitismem, tedy učením o jedné božské přirozenosti Krista, ačkoliv její christologie je často nazývána miafyzitismus, který se od přísného eutychovského monofyzitismu liší.

Arménští kněží působí i v Praze a při bohoslužbách nosí kápě. Všechny orientální církve obecně neuznávají všech sedm koncilů (maximálně 1. a 2. o Trojici), mají větší vliv laiků a zachovávají původní církevní tradice.

Ekumenické koncily a jejich význam pro křesťanský svět

Ekumenické koncily představují klíčové momenty v dějinách křesťanství. Byly to shromáždění biskupů, která řešila teologické spory a definovala základní dogmata víry. Studium ekumenických koncilů je pro studenty zásadní pro pochopení dogmatického vývoje a rozdělení křesťanských církví.

Klíčové ekumenické koncily a jejich rozhodnutí

1. Nikajský koncil (325 n.l.)

• Kdo uznal: Římskokatolická, Pravoslavná, Orientální církve
• Hlavní téma: Odsouzení ariánství, které popíralo božství Ježíše Krista. Stanovil datum Velikonoc. Přijal Nicejské vyznání víry, které zdůrazňuje rovnost Boha Otce a Syna.

2. Konstantinopolský koncil (381 n.l.)

• Kdo uznal: Římskokatolická, Pravoslavná, Orientální církve
• Hlavní téma: Opětovné odsouzení ariánství a sabellianismu (módy Boha). Omezoval moc biskupů a Alexandrie. Potvrdil božství Ducha Svatého, čímž dokončil definici svaté Trojice.

3. Efezský koncil (431 n.l.)

• Kdo uznal: Římskokatolická, Pravoslavná, Orientální církve
• Hlavní téma: Odsouzení nestoriánství, které tvrdilo, že Marie byla matkou pouze lidské přirozenosti Krista. Potvrdil christologické dogma, že Ježíš Kristus je „jedna osoba, dvě přirozenosti“ (una persona due naturae), plně božská i plně lidská. Odsoudil také pelagianismus, který popíral dědičný hřích. Panna Marie byla uznána jako Theotokos (Bohorodička).

4. Chalcedonský koncil (451 n.l.)

• Kdo uznal: Římskokatolická, Pravoslavná církev
• Hlavní téma: Odsouzení eutychiánského monofyzitismu, který tvrdil, že Ježíš Kristus měl pouze božskou přirozenost. Přijal vyznání víry o plném božství a plném lidství Ježíše Krista. Tento koncil odmítají orientální církve. Vedl k zavedení pentarchie (systému pěti patriarchátů, kde všichni mají titul papež). Koncil byl také poznamenán přetrvávajícím konfliktem mezi Janem z Antiochie a Cyrilem z Alexandrie, kdy byl Cyril obviněn z apollinarismu (Ježíš měl lidské tělo s božskou myslí).

5. 2. Konstantinopolský koncil (553 n.l.)

• Kdo uznal: Římskokatolická, Pravoslavná církev
• Hlavní téma: Spor o Tři kapitoly (tři původci nestoriánské hereze). Řešil pokračující otázky monofyzitismu.

6. 3. Konstantinopolský koncil (680 n.l.)

• Kdo uznal: Římskokatolická, Pravoslavná církev
• Hlavní téma: Odsouzení monotheletismu, který hlásal, že Ježíš Kristus měl pouze jednu vůli, navzdory dvěma přirozenostem.

7. 2. Nikajský koncil (787 n.l.)

• Kdo uznal: Římskokatolická, Pravoslavná církev
• Hlavní téma: Odsouzení obrazoborectví (ikonoklasmu), tedy odstraňování ikon. Schválil ikonodulii (uctívání ikon a obrazů svatých), čímž potvrdil význam ikon v křesťanské bohoslužbě.

Rozdíly v uznávání koncilů: Římskokatolická vs. Pravoslavná vs. Orientální církve

Zatímco římskokatolická církev a pravoslavné církve uznávají prvních sedm ekumenických koncilů (pravoslaví následně staví na theologumenach a synodách), orientální církve mají odlišný přístup. Jak již bylo zmíněno, Malabarská církev uznává pouze první dva, Arménská církev odmítá 3. a 4. koncil, a obecně všechny orientální církve uznávají maximálně první dva koncily o Trojici.

Zatímco Pravoslaví staví po sedmi koncilech na Theologumena – teologických výkladech a synodách – a na apofatickém poznání Boha (tedy co Bůh není), římskokatolická církev pokračovala s dalšími koncily. Klíčovým prvkem pravoslavných chrámů je ikonostas, který odděluje sakrální prostor od veřejného, zatímco například Arméni používají chrámovou oponu.

Důležité postavy a pojmy v kontextu východních církví

Pro hlubší pochopení Východních křesťanských církví a ekumenických koncilů je důležité znát klíčové postavy a pojmy, které formovaly jejich teologické směřování.

Nestorios a Nestoriánství: Spor o Bohorodičku

Nestorios byl konstantinopolský patriarcha od roku 428. Navazoval na učení Areia a ve své teologii tvrdil, že Marie Panna by měla být nazývána Kristorodičkou (Christotokos), nikoliv Bohorodičkou (Theotokos). Tím rozděloval východní církve a nestoriány. Toto učení, známé jako nestoriánství, bylo odsouzeno na Efezském koncilu v roce 431, kde bylo potvrzeno, že Ježíš Kristus je plně Bůh i plně člověk již od svého početí, a tedy Marie je skutečně Bohorodičkou.

Monofyzitismus a Chalcedonský koncil: Jedna přirozenost Krista?

Monofyzitismus je christologické učení, které tvrdí, že Ježíš Kristus má pouze jednu, a to božskou přirozenost. Tato nauka byla v extrémní eutychiánské formě odsouzena na Chalcedonském koncilu v roce 451. Koncil potvrdil „plné božství a plné lidství“ Ježíše Krista ve dvou neoddělitelných a nesmíchaných přirozenostech. Orientální církve, jako je Arménská, sice tento koncil odmítají, ale jejich christologie (často označovaná jako miafyzitismus) se od extrémního monofyzitismu odlišuje, přestože je často vnímána jako jeho forma. Více o monofyzitismu naleznete na Wikipedii.

Ikonostas a uctívání ikon: Rozdíly v chrámové architektuře

Ikonostas je charakteristický prvek pravoslavných chrámů, který tvoří stěna s ikonami oddělující oltářní prostor od lodi určené pro věřící. Slouží k symbolickému oddělení sakrálního a veřejného prostoru a je místem, kde se nebe setkává se zemí. V Arménské církvi se namísto ikonostasu používá jednoduchá chrámová opona. Důležitost uctívání ikon (ikonodulie) byla schválena 2. Nikajským koncilem v roce 787, který odsoudil obrazoborectví.

Východní křesťanské církve a ekumenické koncily: Často kladené otázky (FAQ)

Jaký je hlavní rozdíl mezi východní a západní církví v otázce koncilů?

Hlavní rozdíl spočívá v počtu uznávaných ekumenických koncilů. Římskokatolická církev uznává mnoho koncilů, pravoslavné církve uznávají prvních sedm, zatímco většina orientálních církví (např. Malabarská a Arménská) uznává maximálně první dva nebo tři koncily. Tento rozdíl je základem jejich teologických a dogmatických odlišností.

Co je to monofyzitismus a které církve ho vyznávají?

Monofyzitismus je teologické učení, které tvrdí, že Ježíš Kristus má pouze jednu (božskou) přirozenost. Tato extrémní forma byla odsouzena na Chalcedonském koncilu. Arménská církev a další orientální církve (někdy označované jako miafyzitské) sice Chalcedonský koncil odmítají, ale jejich christologie se často liší od striktního eutychovského monofyzitismu, i když je s ním historicky spojována.

Kdo byl Nestorios a co hlásal?

Nestorios byl konstantinopolský patriarcha v 5. století. Hlásal, že Panna Marie je Kristorodička (Christotokos), nikoliv Bohorodička (Theotokos), čímž odděloval božskou a lidskou přirozenost Ježíše Krista. Jeho učení vedlo k rozkolu a bylo odsouzeno na Efezském koncilu v roce 431.

Proč Arménská církev neuznává všechny ekumenické koncily?

Arménská církev neuznává 3. a 4. ekumenický koncil (Efezský a Chalcedonský) především z historických důvodů. V době Efezského koncilu (431) byla Arménie obsazena Peršany, což zabránilo arménské delegaci v účasti. Následně kvůli teologickým rozdílům odmítla i závěry Chalcedonského koncilu o dvou přirozenostech Krista.

Jaké svátosti mají Nestoriáni navíc oproti obecným sedmi?

Kromě běžných svátostí jako svěcení kněžstva, křtu a eucharistie pod obojí, Východosyrská církev (nestoriáni) uznává další specifické svátosti. Mezi ně patří svěcení mnichů, svěcení oltáře, manželství, pohřeb, pokání a svěcení kvasu, oleje a kříže.