Vlastnické právo v českém environmentálním právu: Rozbor
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Článek 11 Listiny základních práv a svobod (LZPS) uvádí, že vyvlastnění je možné pouze ve veřejném zájmu, za náhradu a dle zákona.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Vlastník lesa nemá nárok na náhradu za poškození mimoprodukčních funkcí lesa, které byly poškozeny, tj. např. klimatické, půdoochranné vodohospodářské apod.
A. Vyhrazené nerosty vlastní stát, zatímco nevyhrazené nerosty jsou součástí pozemku a vlastní je vlastník pozemku.
B. Všechny druhy nerostů, jak vyhrazené, tak nevyhrazené, vždy vlastní stát.
C. Všechny nerosty, ať už vyhrazené nebo nevyhrazené, jsou součástí pozemku a jejich vlastníkem je vždy vlastník pozemku.
D. Nevyhrazené nerosty vlastní stát a vyhrazené nerosty jsou součástí pozemku, které vlastní jeho vlastník.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádí, že vyhrazené nerosty (např. uhlí, ropa) nejsou součástí pozemku a vlastní je stát. Naopak nevyhrazené nerosty (např. štěrky, písky) jsou součástí pozemku a vlastní je vlastník pozemku.
A. Pro domáhání se nápravy v případě poškození složek životního prostředí, které nejsou věcmi a nemají vlastníka.
B. Pro náhradu škody vlastníkovi pozemku za poškození porostů na jeho majetku.
C. V případě vyvlastnění pozemku státem z důvodu veřejného zájmu a za náhradu.
D. K vyčíslení škody za poškození mimoprodukčních funkcí lesa, jako jsou klimatické nebo půdoochranné funkce.
Vysvětlení: Ekologická újma se využívá k domáhání se nápravy tehdy, pokud složka životního prostředí není věcí a nemá vlastníka. V případě vlastněných složek životního prostředí se uplatňuje náhrada škody dle Občanského zákoníku.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Škody způsobené vybranými zvláště chráněnými druhy, mezi něž patří i bobr, kompenzuje stát.