Test na Vlastnické právo v českém environmentálním právu
Vlastnické právo v českém environmentálním právu: Rozbor
Test: Vlastnictví a právo životního prostředí, Právní režim přírodních složek
20 otázek
Otázka 1: Je možné vyvlastnit pozemek pouze ve veřejném zájmu, za náhradu a dle zákona?
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Článek 11 Listiny základních práv a svobod (LZPS) uvádí, že vyvlastnění je možné pouze ve veřejném zájmu, za náhradu a dle zákona.
Otázka 2: Vlastník lesa má nárok na finanční náhradu za poškození mimoprodukčních funkcí lesa, jako jsou například klimatické nebo vodohospodářské.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Vlastník lesa nemá nárok na náhradu za poškození mimoprodukčních funkcí lesa, které byly poškozeny, tj. např. klimatické, půdoochranné vodohospodářské apod.
Otázka 3: Kdo je podle studijních materiálů vlastníkem vyhrazených a nevyhrazených nerostů?
A. Vyhrazené nerosty vlastní stát, zatímco nevyhrazené nerosty jsou součástí pozemku a vlastní je vlastník pozemku.
B. Všechny druhy nerostů, jak vyhrazené, tak nevyhrazené, vždy vlastní stát.
C. Všechny nerosty, ať už vyhrazené nebo nevyhrazené, jsou součástí pozemku a jejich vlastníkem je vždy vlastník pozemku.
D. Nevyhrazené nerosty vlastní stát a vyhrazené nerosty jsou součástí pozemku, které vlastní jeho vlastník.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádí, že vyhrazené nerosty (např. uhlí, ropa) nejsou součástí pozemku a vlastní je stát. Naopak nevyhrazené nerosty (např. štěrky, písky) jsou součástí pozemku a vlastní je vlastník pozemku.
Otázka 4: Kdy se v kontextu práva životního prostředí uplatňuje institut tzv. ekologické újmy?
A. Pro domáhání se nápravy v případě poškození složek životního prostředí, které nejsou věcmi a nemají vlastníka.
B. Pro náhradu škody vlastníkovi pozemku za poškození porostů na jeho majetku.
C. V případě vyvlastnění pozemku státem z důvodu veřejného zájmu a za náhradu.
D. K vyčíslení škody za poškození mimoprodukčních funkcí lesa, jako jsou klimatické nebo půdoochranné funkce.
Vysvětlení: Ekologická újma se využívá k domáhání se nápravy tehdy, pokud složka životního prostředí není věcí a nemá vlastníka. V případě vlastněných složek životního prostředí se uplatňuje náhrada škody dle Občanského zákoníku.
Otázka 5: Je pravda, že škody způsobené bobrem vždy hradí poškozený subjekt sám?
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Škody způsobené vybranými zvláště chráněnými druhy, mezi něž patří i bobr, kompenzuje stát.