Podcast na Václav Kaplický: Kladivo na čarodějnice

Kapitoly

Kdo byl Václav Kaplický

Kladivo a kontext doby

Postavy v ohni inkvizice

Ukradená hostie

Boblig přichází

Konec a shrnutí

Přepis

Lucie: Představte si malou vesnici v 17. století. Stará žebračka při mši ukryje posvěcenou hostii. Nechce ji znesvětit... jen ji chce dát své krávě, aby lépe dojíla. Jenže ji uvidí ministrant a udá ji. A tahle drobná, zoufalá pověra spustí mašinerii, která za sebou zanechá desítky upálených a nevinných obětí.

Lucie: Posloucháte Studyfi Podcast. Dnes se s naším expertem Adamem podíváme právě na knihu, která tento děsivý příběh vypráví – Kladivo na čarodějnice.

Adam: Ahoj Lucie, ahoj všichni. Je to silný začátek, který ale přesně vystihuje atmosféru téhle knihy.

Lucie: Adame, než se pustíme do samotného Kladiva, řekni nám něco o autorovi. Kdo byl Václav Kaplický? Většina studentů ho zná jen díky téhle jedné knize.

Adam: To je pravda, ale jeho život byl neuvěřitelně pestrý. Narodil se roku 1895 a zažil toho opravdu hodně. Byl to prozaik, publicista, ale hlavně autor historických románů. A co víc, bojoval v první světové válce a dokonce se stal legionářem v Rusku.

Lucie: Legionář? To zní dobrodružně. Ovlivnilo to nějak jeho psaní?

Adam: Rozhodně. Své zážitky zúročil třeba v próze *Gornostaj*. Po návratu pracoval v různých redakcích a nakladatelstvích a od padesátých let se stal spisovatelem z povolání. Důležité je, že byl velkým odpůrcem fašismu.

Lucie: Takže historická próza byla jeho hlavní doménou. Bylo to po druhé světové válce běžné?

Adam: Přesně tak. Pro mnoho autorů, jako byli třeba Miloš Václav Kratochvíl nebo Vladimír Neff, představovala historie určitý únik od tehdejší složité reality. Kaplický se zaměřoval hlavně na dobu husitskou a právě na čarodějnické procesy.

Lucie: A co dělá jeho styl tak specifickým?

Adam: Vyznačuje se promyšlenou kompozicí a často používá archaický, tedy zastaralý jazyk, čímž navazuje třeba na Vladislava Vančuru. V Kladivu najdeme spisovnou češtinu, latinské citáty, ale i hovorový jazyk, který skvěle charakterizuje prostý lid.

Lucie: Pojďme k samotnému románu. Děj se odehrává na konci 17. století ve Velkých Losinách. Kdo jsou hlavní hybatelé příběhu?

Adam: Na jedné straně stojí inkvizitor Jindřich Boblig z Edelstadtu. To je ztělesnění zla. Nejde mu o víru nebo spravedlnost, ale čistě o majetek a moc. Je to chladný manipulátor.

Lucie: A proti němu?

Adam: Proti němu stojí šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Je vzdělaný, oblíbený mezi lidmi a jako jeden z mála se odváží Bobligovi postavit. Bohužel, jak už to v takových příbězích bývá, za svou statečnost zaplatí tu nejvyšší cenu.

Lucie: Takže klasický boj dobra se zlem. Ale slyšela jsem, že tam je i zajímavá postava přítele, který zradí?

Adam: Ano, to je mohelnický děkan Winkler. Lautnerův spolužák, který se ze strachu a touhy zalíbit se mocným postaví proti svému příteli. Je to tragická postava, která svého činu nakonec lituje. Boblig byl prostě typ člověka, kterého nechcete potkat ani dnes na chodbě.

Lucie: To rozhodně ne. Díky Adame, myslím, že teď máme mnohem lepší představu nejen o knize, ale i o jejím autorovi.

Adam: A když už mluvíme o Bobligovi, je fascinující, jak celý ten kolotoč hrůzy vlastně začal. Nebylo to žádné velké spiknutí čarodějnic... ale jedna obyčejná žebračka.

Lucie: Žebračka? Jak mohla jedna žebračka spustit tak masivní procesy?

Adam: Právě v tom je ta tragédie. Žebračka Maryna Schuchová se pokusila v kostele ukrást posvěcenou hostii. Nechtěla ji ale pro žádné temné rituály.

Lucie: A na co tedy?

Adam: Její kamarádka, Dorota Groerová, jí řekla, že když dá hostii krávě, začne zase dojit. A za to jí slíbila mouku na lívance. Takže motiv byl hlad, ne čarodějnictví.

Lucie: To je neuvěřitelně smutné. Prostě se chtěla najíst.

Adam: Přesně tak. Jenže si toho všiml fanatický farář Schmidt, který v tom hned viděl ďáblovo dílo. A nechal ji zavřít.

Lucie: A tady na scénu přichází náš známý Boblig, že?

Adam: Ano, farář Schmidt ho povolal jako „experta“ na čarodějnictví. Boblig dorazil se svým hrbatým pomocníkem Ignácem a rozjel vyšetřování. Tedy, spíš svůj byznys.

Lucie: Byznys? Takže mu nešlo o spravedlnost?

Adam: Vůbec ne. Jemu šlo jen o peníze. Pomocí mučení, takzvané tortury, donutil žebračku, aby se přiznala a udala další – tu Groerovou a další ženy. Čím víc obviněných, tím víc peněz pro něj. Byl to takový středověký podnikatel se strachem.

Lucie: To je děsivá, ale trefná představa.

Adam: A jediný, kdo se proti tomu odvážil postavit, byl právě děkan Lautner. Jel si stěžovat až k olomouckému biskupovi.

Lucie: A pomohlo to?

Adam: Bohužel ne. Biskup byl s Bobligem domluvený. Mezitím Boblig donutil mučené ženy, aby jako svého vůdce označily právě Lautnera. Past sklapla.

Lucie: Takže abychom to shrnuli: celé šílenství odstartovala zoufalá žebračka, přiživil ho fanatický kněz a do obřích rozměrů ho nafoukl chamtivý inkvizitor. A spravedlnost neměla šanci. Děkujeme ti Adame za skvělý rozbor.

Adam: Já děkuju za pozvání. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost a přejeme úspěšný den.

Lucie: U dalšího dílu Studyfi Podcastu na slyšenou!