Svědomí a odpovědnost v sociální práci: Komplexní rozbor
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
15 kartiček
Otázka: Jak Hartmann a další fenomenologové chápou svědomí?
Odpověď: Jako etickou instanci, nikoli jen psychický proces — svědomí ukazuje hodnoty a je normativní (říká, co má být).
Otázka: Jaké jsou tři charakteristiky svědomí v teologickém pojetí (Gaudium et spes)?
Odpověď: Vnitřní hlas pravdy, schopnost rozlišovat dobro, odpovědnost před Bohem i lidmi.
Otázka: Jaký rozdíl rozlišuje Tomáš Akvinský v pojetí svědomí?
Odpověď: Synderesis – základní schopnost poznat dobro; conscientia – konkrétní úsudek v situaci.
Otázka: Co zdůrazňuje Amoris laetitia ohledně svědomí?
Odpověď: Svědomí jako místo rozlišování, potřebu doprovázení, respekt k jedinečnosti situací a odmítnutí moralismu; svědomí potřebuje formaci, dialog a reflexi
Otázka: Jak psychologie popisuje vznik a funkci svědomí?
Odpověď: Jako internalizované normy (např. superego), výsledek socializace, součást morálního vývoje a emoční regulace (vina, stud) — deskriptivní přístup.
Otázka: Jaké poruchy osobnosti mohou narušovat svědomí a jak?
Odpověď: Antisociální porucha – absence viny/empatie; narcistická – oslabená empatie a sebestřednost; hraniční – emoční nestabilita a impulzivita. Pro sociální
Otázka: Jak Hilpert definuje odpovědnost jako relační pojem?
Odpověď: Odpovědnost je vždy ve vztahu: za něco, někomu a za někoho. V sociální práci se vztahuje vůči klientovi, profesi a společnosti.
Otázka: Jaký je rozdíl mezi retrospektivní a prospektivní odpovědností?
Odpověď: Retrospektivní hodnotí to, co se stalo (minulost); prospektivní se týká toho, co má být (prevence, plánování, péče). Sociální práce je primárně prospe
Otázka: Jak se liší osobní a kolektivní odpovědnost?
Odpověď: Osobní – jednotlivec nese odpovědnost za své jednání; kolektivní – skupina nese odpovědnost za struktury, které vytváří (nejde o vinaření všech).
Otázka: Jaké tři roviny svědomí jsou vyjmenované v textu?
Odpověď: Etická (schopnost rozlišovat dobro, normativní rozhodování), psychologická (emoce, motivace, vnitřní konflikty) a sociální (vliv norem, institucí, kul