Test na Stát, veřejná správa a governance

Otázka 1: Kladl koncept New Public Management (NPM) důraz na měřitelné výsledky a výkon (výstupy)?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Koncept New Public Management (NPM) klade důraz na měřitelné výsledky a výkon (výstupy) namísto slepého dodržování úředních postupů.

Otázka 2: Princip subsidiarity ve veřejné správě podporuje centralizaci rozhodování, neboť zajišťuje, že se o lokálních záležitostech rozhoduje na ministerstvech v hlavním městě.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Princip subsidiarity naopak vede k masivní decentralizaci veřejné správy, kdy se politická a správní rozhodnutí mají přijímat vždy na té nejnižší možné úrovni, která je problému nejblíže a je schopna jej vyřešit.

Otázka 3: Co je podstatou fenoménu "dobývání renty" (Rent-seeking) v kontextu selhání demokracie, jak je popsáno ve studijních materiálech?

A. Úzké a bohaté zájmové skupiny ovlivňují tvorbu zákonů s cílem získat dotace nebo ochranářská cla na úkor většiny.

B. Politici se ve svém rozhodování zaměřují výhradně na krátkodobý cyklus do příštích voleb, což brání dlouhodobým reformám.

C. Státní úřady přirozeně zvyšují své výdaje a rozpočet, aby posílily svou prestiž a mocenský vliv.

D. Referenda nedokážou správně agregovat složité preference občanů do jednoduchých odpovědí "ano/ne".

Vysvětlení: Studijní materiál definuje "dobývání renty" (Rent-seeking) jako situaci, kdy "úzké a bohaté zájmové skupiny (lobbisté) mají obrovskou motivaci ovlivňovat tvorbu zákonů, aby získaly od státu dotace nebo ochranářská cla. Menšina s koncentrovaným zájmem tak díky svému vlivu dokáže porazit mlčící většinu obyvatel, u nichž je zájem rozptýlený." Ostatní možnosti popisují jiné typy selhání demokracie nebo byrokracie zmíněné v textu, konkrétně omezený časový horizont politiků, Niskanenovu teorii maximalizace rozpočtu úřadů a úskalí přímé demokracie (referend).

Otázka 4: Které z následujících tvrzení správně vystihuje úskalí přímé demokracie (referend) podle studijních materiálů?

A. Referenda nedokážou agregovat složité preference občanů do jednoduchých odpovědí 'ano/ne'.

B. Laický volič trpí informačním deficitem a často hlasuje na základě momentálních sympatií k vládě, nikoli o podstatě problému.

C. Politická rozhodnutí jsou deformována pod tlakem médií a sociálních sítí.

D. Zájmové skupiny ovlivňují tvorbu zákonů za účelem dobývání renty.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že referenda nedokážou agregovat složité preference občanů do jednoduchých odpovědí a že laický volič trpí informačním deficitem, kvůli kterému hlasuje spíše na základě sympatií k vládě než o podstatě problému. Deformace politických rozhodnutí tlakem médií a dobývání renty jsou uvedeny jako jiná selhání demokracie, nikoli specificky jako úskalí přímé demokracie (referend).

Otázka 5: Selhání státu je způsobeno tím, že lidé působící ve veřejných funkcích sledují své vlastní sobecké zájmy, nikoli vždy jen zájmy veřejné.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Teorie veřejné volby, která se zformovala ve 20. století, tvrdí, že stát tvoří konkrétní lidé (voliči, politici, úředníci), a ti i ve veřejných funkcích sledují své vlastní, racionální a sobecké zájmy (maximalizaci svého užitku). To často vyústí v situaci, která je ještě horší, než bylo původní selhání trhu.