Šok a jeho stavy: Komplexní průvodce pro studenty medicíny
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Léčba hemoragického šoku, který je typem hypovolemického šoku, skutečně spočívá v zástavě krvácení a podání krevních derivátů, což je vitální indikace.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Mezi pozdní následky šokových stavů jsou studijními materiály řazeny axonální polyneuropatie, ICU myopatie, stenóza trachey, tracheoezofageální píštěl a psychické následky. Selhání jater je popsáno jako jeden z vlivů šoku na funkci orgánů v akutní fázi, nikoliv jako pozdní následek.
A. Náhlá život ohrožující porucha perfuze orgánů, jejímž výsledkem je orgánová hypoxie.
B. Dlouhotrvající nedostatek kyslíku v těle nebo tkáních, který vede k multiorgánovému selhání.
C. Stav, kdy dochází k poklesu krevního tlaku pod 100 mmHg a k tachykardii nad 120/min.
D. Porucha rozdělování krve v těle způsobená pouze bakteriální infekcí.
Vysvětlení: Podle studijních materiálů je šok definován jako náhlá život ohrožující porucha perfuze orgánů, jejímž výsledkem je orgánová hypoxie.
A. Podání trombolytik
B. Punkce perikardu
C. Chirurgické odstranění ztluštělého perikardu
D. Podání krevních derivátů
Vysvětlení: Podle studijních materiálů je specifická léčba plicní embolie podání trombolytik. Punkce perikardu je léčbou tamponády srdeční a chirurgické odstranění ztluštělého perikardu je léčbou konstriktivní perikarditidy. Podání krevních derivátů se využívá například při hemoragickém šoku.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že u infarktu myokardu „Není úlevová poloha a neustupuje po podání nitroglycerinu nebo běžných analgeticích.“