Shrnutí na Sofokles: Král Oidipus – Analýza

## Úvod Antická literatura vznikla v oblasti Středomoří ve 6.–5. století př. n. l. (Řecko, později Řím). Zpracovává lidovou slovesnost, mýty a báje a tvoří základ evropské kulturní tradice. > Definice: Antická literatura je soubor písemných děl starověkého Řecka a Říma, založený na mýtech, eposech, lyrice, dramatu a filozofických textech. ## Hlavní části antické literatury ### Řecká literatura - Oblast: staré Řecko (Iónie, Attika, egejské ostrovy) - Hlavní žánry: epos, lyrika, epika, drama (tragédie a komedie) #### Homér (8. st. př. n. l.) - Autor Ilias a Odyssea (o jeho životě není jistota) - Ilias: hrdinský epos o trojské válce, střet Achillea (řecký bojovník) a Hekta (trójský princ) - Odyssea: epos o Odysseově desetiletém bloudění domů na Ithaku za manželkou Penelopé > Definice: Epos je rozsáhlá veršovaná skladba o významných událostech a hrdinech. Znaky homérského eposu: - rozsáhlá veršovaná skladba o významných událostech - mnoho postav a více dějových linií - členění do zpěvů - kombinace popisu a lyriky - výjimeční hlavní hrdinové - inspirace lidovou slovesností a mýty #### Řecká lyrika a epika - Anakreón: písně o víně, ženách a zpěvu (anakreontská lyrika) - Sapfó: milostná lyrika určená pro zpěv s doprovodem lyry (ostrov Lesbos) - Ezop: bajky s lidovou moudrostí ### Řecké drama - Dělení: tragédie a komedie - Tragédie: témata z mytologie, hrdinové konfliktují s bohy, osudem nebo zákony; smrt hrdiny s morickým vítězstvím; forma veršovaná; spojení mluveného slova, zpěvu, tance; sbor (chór); hráli jen muži a užívaly se masky; stavěna v amfiteátrech. Tabulka: Porovnání tragédie a komedie | Znaky | Tragédie | Komedie | |---|---:|---:| | Téma | vážné, mytologické | společenské, satirické | | Výsledek | smrt nebo katastrofa | řešení konfliktů, humor | | Forma | verš, chór | mluvené dialogy, satira | | Hrdinové | výjimeční, osudoví | běžní lidé nebo typy | #### Významní dramatici - Sofoklés: zavedl 3. herce, barevné kulisy; díla: Antigona, Élektra, Král Oidipus - Aischylos: přidal 2. herce, napsal ~90 tragédií (dochovalo se 7), Oresteia - Euripidés: porušuje mytologii, zdůrazňuje psychologii postav, často ženy v hlavních rolích (Médeia, Trójanky) - Aristofanés: hlavní komediograf (Záby, Lysistrata) Fun fact: Sofoklés zavedl na jevišti třetího herce, čímž dramaticky rozšířil možnosti dialogu a komplikaci děje ### Římská literatura - Většinou převzatá tradice z Řecka, psána latinsky - Hlavní žánry: komedie, řečnictví (Cicero), paměti (Caesar), lyrika, filozofie, elegie Významní autoři: - Vergilius: epos Aeneis – trójský hrdina Aeneas po pádu Tróje bloudí a nakonec přistává v Itálii - Ovidius: sbírka básní "Umění milovat" a sbírka legend o proměnách (Metamorfózy) Fun fact: Ovidiovy "Proměny" obsahují kolem 250 bájí s motivem přeměn, a dílo ovlivnilo literaturu renesance a humanismu ## Detailně: Sofoklés – Král Oidipus ### Kontext a motivy - Téma: tragédie osudu, věštba, nevyhnutelnost předurčení - Hlavní myšlenka: snahy uniknout osudu vedou k jeho naplnění; otázky nejsou čistě individuální, ale společenské > Definice: Tragédie osudu je dramatický typ, kde je hlavní postava konfrontovaná s předurčením, které nelze změnit. ### Stavba dramatu (Freytagova pyramidа adaptovaně) 1. Expozice: věštba, že Oidipus zabije svého otce a ožení se se svou matkou 2. Kolize: Oidipus zabije Laia a ožení se s Iokasté 3. Krize: město postihne mor, hledá se vrah krále Laia 4. Peripetie: odhalení, že vrahem je Oidipus 5. Katastrofa: Iokasté sebevražda, Oidipus oslepení a odchod z Théb ### Postavy a charakteristiky - Oidipus: chytrý, racionální, posedlý poznáním pravdy; jeho racionalita ho dovedla k odhalení vlastního provinění - Iokasté: pasivní v přijetí osudu, nakonec spáchá sebevraždu - Kreón: Iokastin bratr, později vládce - Teiresiás: slepý věštec, moudrý (vidí, co Oidipus nevidí) - Pastýř, Polýbos, Láios a další: postavy, které tvoří řetězec osudu ### Jazyk a styl - Vznešený, patetický jazyk s archaismami a poetismy - Kombinace