Sociální a psychologické jevy ve vzdělávání a sportu: Průvodce
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Fenomenologie je v opozici k empirismu a psychologismu, jejichž podstatou je redukování lidské zkušenosti se světem na „tříšť filozofických dat“.
A. Jejím základem je poznání fenoménů v jejich čisté podobě.
B. Je založena na dialogu a jejím smyslem je jazykové dorozumění se pro funkční sociální vztahy.
C. Prosazuje nedůvěru k velkým historickým projektům a kritiku rozumu.
D. Zabývá se otázkou ontologie a lidského bytí ve světě.
Vysvětlení: Podle studijních materiálů je komunikativní jednání „založené na dialogu a jeho smyslem je jazykové dorozumění se jako základ pro racionalitu a funkční sociální vztahy“. Ostatní možnosti se týkají fenomenologie, postmoderny nebo existencialismu, nikoli Habermasovy teorie.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že interakce ve sportovním prostředí „je ovlivněna nejen charakterem sportovní činnosti, ale i pravidly.“
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Dosažení úspěchu při komunikativním jednání podle Habermase vyžaduje, aby subjekty souhlasily, že záměr jejich komunikace má význam a je hodnotný.
A. Interakce je definována jako jednosměrné ovlivňování účastníků komunikace, kde pouze jeden subjekt předává informace.
B. Interakce představuje reálné mnohostranné vztahy mezi účastníky komunikace, kde dochází k vzájemnému ovlivňování prostřednictvím myšlenek, citů, informací a různých aktivit.
C. Interakce ve sportovním prostředí je vždy přímým a nepřerušovaným kontaktem mezi sportovcem a trenérem po celou dobu výkonu.
D. Formy interakce mezi trenérem a sportovcem zahrnují pouze spolupráci a konflikt, vzájemně podmíněná činnost není považována za formu interakce.
Vysvětlení: Podle studijních materiálů je interakce definována jako 'Reálné mnohostranné vztahy mezi účastníky komunikace, kdy dochází k vzájemnému ovlivňování účastníků komunikace prostřednictvím: myšlenek, citů, informací, různých aktivit'. Ostatní možnosti jsou v rozporu s poskytnutými informacemi. Interakce není jednosměrná, ve sportovním prostředí nemusí být vždy přímá a nepřerušovaná (existují tři skupiny), a formy interakce zahrnují spolupráci, vzájemně podmíněnou činnost a konflikt.