Skladba českého jazyka: Rozbor a metodika výuky
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Skladební dvojice je spojení dvou plnovýznamových výrazů, které k sobě mají ve větě významově nejblíže a vyjadřují podstatnou či úplnou informaci. Její správné sestavení zaručuje, že bude věta významově úplná a srozumitelná.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Zmnožení je parataktické spojení stejnorodých složek, které mají stejnou mluvnickou platnost a kladou se vedle sebe. Spojení dvou výrazů, v němž je jeden člen řídící a druhý závislý, je charakteristické pro dominanci (subordinaci).
A. Závislý podřízený člen přejímá od dominantního člena základní gramatické kategorie.
B. Dominující člen předepisuje dominovanému členu pád, například u závislosti předmětu na přísudku nebo přívlastku neshodného na jméně.
C. Jde o vztah sémantický, kde závislost dominovaného členu není vyjádřena tvarem.
D. Příkladem je závislost příslovečného určení, které se ke slovesu pouze „přimkne“.
Vysvětlení: Syntaktický vztah řízenosti (rekce) je definován jako spojení, kde dominantní člen předepisuje závislému členu pád. Materiál uvádí jako příklady závislost předmětu na přísudku nebo přívlastku neshodného na jméně. Ostatní možnosti popisují vztahy shody (kongruence) nebo přimykání (adjunkce).
A. Elipsa (výpustka)
B. Apoziopeze (přerušení výpovědi)
C. Nesprávná shoda přísudku s podmětem
D. Oslovení a citoslovce
Vysvětlení: Podle studijních materiálů jsou motivované odchylky elipsa (výpustka), apoziopeze (přerušení výpovědi), samostatný/vytčený větný člen, oslovení a citoslovce, a partenze (vsuvka). Nesprávná shoda přísudku s podmětem spadá do kategorie nemotivovaných (chybných) odchylek, nikoli motivovaných.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Holý větný člen je definován jako takový, na kterém nezávisí další člen. Naopak, na rozvitém větném členu něco dalšího visí.