Test na Římské právo: Vlastnictví a jeho ochrana
Římské právo: Vlastnictví a jeho ochrana pro studenty
Římské vlastnické právo
20 otázek
Otázka 1: Praetorské (bonitární) vlastnictví k pozemkům se získávalo neformálním způsobem nazývaným traditio.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že praetorské (bonitární) vlastnictví k pozemkům se získávalo neformálním způsobem (traditio).
Otázka 2: Fiktivní žaloba (actio fictia) představovala prostředek, který se nepoužíval v situacích, kdy se praetor odchyloval od civilního práva.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Fiktivní žaloba (actio fictia) byla nazvána fiktivní, jelikož se praetor jejím prostřednictvím odchyloval od civilního práva, aby ochránil nabyvatele věci, jako by již uplynula vydržecí lhůta.
Otázka 3: Pokračovalo za Justiniána rozlišování mezi kviritským a bonitárním vlastnictvím?
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Za Justiniána se již nerozlišovalo kviritské a bonitární vlastnictví. Každý vlastnický vztah se označoval jako DOMINIUM.
Otázka 4: Publiciánská žaloba chránila nabyvatele věci, který ji nabyl tradicí, ještě před uplynutím vydržecí lhůty.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Nabyvatel věci, který ji nabyl tradicí, nepotřeboval k užití publiciánské žaloby uplynutí vydržecí lhůty, ačkoli ještě nebyl vlastníkem věci. Žaloba působila i proti třetím osobám.
Otázka 5: K získání praetorského (bonitárního) vlastnictví k nemovitosti vydržením (usucapio) byla nutná lhůta 1 rok.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: K získání vlastnictví vydržením (usucapio) byla u nemovitosti vyžadována lhůta 2 roky, zatímco u movitosti 1 rok.