Podcast na Refrakční vady oka: Astigmatismus, Myopie, Hypermetropie

Kapitoly

Úvod do refrakčních vad

Myopie – Když je svět na dálku rozmazaný

Záhadná noční myopie

Hypermetropie – Když je problém vidět na blízko… i na dálku

Astigmatismus – Když je oko jako šiška

Mezopické a skotopické vidění

Korekce noční myopie

Závěr a rozloučení

Přepis

Filip: Počkat, takže to, že oko vlastně aktivně zaostřuje, aby vidělo ostře do blízka, je normální, ale ideální oko se na dálku vůbec nenamáhá? To je geniální. Je vlastně dokonale líné!

Karolína: Přesně tak! Dokonale líné je perfektní popis pro emetropické oko. Nemusí dělat vůbec nic, aby zaostřilo na nekonečno. Ahoj Filipe.

Filip: Ahoj Karolíno. Omlouvám se, jen mě to fascinovalo. Tak vítejte, přátelé, u další epizody. Posloucháte Studyfi Podcast.

Karolína: Dnes se ponoříme do světa, který mnozí z nás znají až příliš dobře – světa brýlí a kontaktních čoček. Budeme mluvit o refrakčních vadách.

Filip: Přesně tak. Proč někteří z nás vidí rozmazaně tabuli ve škole a jiní zase nezaostří na zprávu na mobilu? Začneme úplně od začátku. Co je to ta “emetropie”, o které jsi mluvila? To zní jako nějaká vzácná nemoc.

Karolína: Kdepak, to je naopak ten ideální stav. Emetropie znamená, že oko je bez refrakční vady. Světelné paprsky, které přicházejí z dálky, se po průchodu čočkou a rohovkou spojí přesně na sítnici.

Filip: Takže obraz je ostrý bez jakékoliv snahy. A opakem je tedy... ametropie?

Karolína: Přesně. Ametropie je zastřešující termín pro jakoukoliv refrakční vadu. Je to stav, kdy se paprsky z nekonečna nespojí na sítnici. Buď před ní, nebo za ní. A to je jádro celého problému.

Filip: Super, to dává smysl. Pojďme na tu nejznámější vadu, kterou má podle mě půlka naší třídy. Myopie neboli krátkozrakost.

Karolína: Ano, myopie je sférická refrakční vada. Sférická znamená, že lomivost oka je ve všech směrech stejná, ale buď moc silná, nebo je oko moc dlouhé. U myopie se paprsky světla sbíhají už před sítnicí.

Filip: Takže obrazové ohnisko je vlastně uvnitř oka, ale nedosáhne až na tu zadní stěnu, na sítnici. Co to znamená v praxi?

Karolína: Znamená to, že myop, tedy člověk s krátkozrakostí, vidí dobře na blízké předměty, ale věci v dálce jsou pro něj rozmazané. Zajímavé je, že blízké předměty vidí dokonce o něco větší než člověk bez vady.

Filip: To je bonus! A jaké jsou typické příznaky, kromě toho, že nevidím na tabuli?

Karolína: Hlavním symptomem je samozřejmě neostré vidění do dálky. A pak je tu klasické mžourání. Všiml sis toho někdy?

Filip: Jasně! Můj kamarád, když si sundá brýle, vypadá, jako by se na svět pořád hněval. Proč to lidé dělají?

Karolína: Je to chytrý trik. Když přivřeš víčka, zmenšíš vlastně vstupní otvor pro světlo, podobně jako clona u foťáku. Tím se omezí rušivé paprsky a eliminuje se takzvaná sférická aberace, což vede k dočasnému zostření obrazu.

Filip: Aha! Takže to není jen zvyk, má to reálný fyzikální základ. A co myopii způsobuje? Proč se to stane?

Karolína: Jsou dvě hlavní příčiny. První je axiální neboli osová myopie. To je ten nejčastější případ – oko je jednoduše delší, než by mělo být vzhledem k jeho optické mohutnosti. Stačí, aby bylo oko delší o jediný milimetr, a už to vytvoří vadu mínus tři dioptrie.

Filip: Jeden milimetr rovná se mínus tři dioptrie? To je neuvěřitelné, jak je ten systém citlivý.

Karolína: Přesně tak. Druhou příčinou je refrakční myopie. Tady má oko normální délku, ale jeho optická soustava – tedy rohovka a čočka – je příliš lomivá. Světlo ohýbá až moc silně.

Filip: A to se může stát jak? Je čočka nějak hustší?

Karolína: Může. Tomu říkáme indexová myopie, kdy je index lomu čočky vyšší. Nebo, a to je častější, jde o kurvaturní myopii, kdy je rohovka nebo čočka příliš zakřivená, strmější. U rohovky změna poloměru zakřivení o jeden milimetr způsobí změnu až o šest dioptrií.

Filip: Páni. Takže buď je oko moc dlouhé, nebo je jeho optika moc silná. Jak se to řeší? Brýlemi, jasně, ale jakými?

Karolína: Korekce se provádí rozptylnými čočkami, tedy minusovými dioptriemi. Ty paprsky světla před vstupem do oka mírně rozptýlí, aby se jejich ohnisko posunulo dozadu, přesně na sítnici. Vždy se předepisuje nejslabší čočka, se kterou pacient vidí ostře.

Filip: Chápu. A jak se myopie dělí? Slyšel jsem o vysoké myopii, to je co?

Karolína: Dělíme ji podle velikosti vady. Lehká myopie je do mínus tří dioptrií. Střední je od mínus tří do mínus šesti. A cokoliv nad mínus šest dioptrií už považujeme za vysokou myopii. Existuje i těžká myopie, nad mínus deset dioptrií.

Filip: Dobře. Teď jsi ale před natáčením zmínila něco, co mě naprosto dostalo. Noční myopie? To jakože se mi zrak zhorší jenom v noci?

Karolína: Přesně tak! Je to fascinující jev. Noční myopie je stav, který se objevuje při snížených světelných podmínkách, a může se objevit i u lidí s naprosto zdravýma očima, tedy u emetropů.

Filip: Cože? Takže i já, když jdu v noci ven, můžu být najednou krátkozraký?

Karolína: Můžeš. Změna refrakce se pohybuje v rozmezí od mínus půl dioptrie až po mínus čtyři dioptrie, což už je opravdu hodně. V podstatě se tvůj daleký bod, který je normálně v nekonečnu, přiblíží k oku.

Filip: To je šílené. Proč se to děje?

Karolína: Přesná příčina není stoprocentně známá, ale existuje několik teorií. Jednou z hlavních je takzvaná tonická složka akomodace. Za tmy oko neví, na co má zaostřit, a tak zaujme jakousi “pohotovostní” polohu zaostření na blízko.

Filip: Jako by čekalo, že se něco objeví kousek před ním.

Karolína: Něco v tom smyslu. Svou roli hraje i sférická a chromatická aberace. Za tmy se nám totiž rozšíří zornice, aby pochytaly co nejvíc světla. Široká zornice ale zvýrazní optické nedokonalosti oka. S věkem se tento jev mimochodem zmírňuje, protože klesá schopnost akomodace.

Filip: Tak to je skvělá zajímavost na večer s přáteli. Pojďme se ale podívat na opačný extrém. Co je hypermetropie?

Karolína: Hypermetropie je dalekozrakost. Je to také sférická vada, ale přesně opačná než myopie. Paprsky světla se po průchodu okem sbíhají až za sítnicí.

Filip: Takže obraz by se zaostřil až někde za okem, kdyby tam byla stěna. Proč se to děje? Je oko moc krátké?

Karolína: Ano, nejčastější příčinou je axiální hypermetropie – oko je příliš krátké. Nebo, podobně jako u myopie, může jít o refrakční hypermetropii, kdy má optická soustava naopak příliš nízkou lomivost – je moc “slabá” na to, aby paprsky zaostřila na sítnici.

Filip: Takže člověk s dalekozrakostí vidí skvěle do dálky, ale špatně na blízko? Jako naši prarodiče, co si dávají noviny dál od očí?

Karolína: To je běžná představa, ale je to složitější. Mladý člověk s mírnou hypermetropií může vidět dobře na dálku i na blízko. Jeho oko totiž tu vadu neustále kompenzuje akomodací – zaostřováním svalu v oku.

Filip: Aha, takže jeho oční sval vlastně neustále pracuje, i když se dívá do dálky, na rozdíl od emetropického oka, které odpočívá.

Karolína: Přesně! A to je ten problém. Oko je v neustálém napětí. Proto jsou typickými symptomy takzvané astenopické potíže. To není rozmazané vidění, ale únava, bolesti hlavy, pálení a řezání očí, nebo dokonce opakovaná ječná zrna.

Filip: Takže na malou vadu se nemusí vůbec přijít, protože ji oko samo “schová” za akomodaci, ale člověk se u toho trápí.

Karolína: Ano. Problém nastává, když je vada větší, nebo když s věkem klesá akomodační schopnost. Pak už oko nedokáže vadu vykompenzovat a člověk začne vidět rozmazaně nejdřív na blízko, a u vyšších vad i na dálku.

Filip: Jak se tedy hypermetropie koriguje?

Karolína: Spojnými čočkami, tedy plusovými dioptriemi. Ty paprskům pomohou se více ohnout a posunou ohnisko dopředu na sítnici. Na rozdíl od myopie se zde předepisuje nejsilnější spojka, se kterou pacient vidí optimálně ostře.

Filip: Zajímavé, že u myopie je to nejslabší a tady nejsilnější čočka. A jak se dělí?

Karolína: Podobně. Nízká hypermetropie je do plus tří dioptrií, střední do plus pěti a cokoliv nad je vysoká hypermetropie. Tady je ale klíčové posuzovat vadu vždy v kontextu věku a akomodační schopnosti daného člověka.

Filip: Dobře, probrali jsme krátkozrakost a dalekozrakost. Ale co když to není tak jednoduché? Slyšel jsem o astigmatismu. Co je to?

Karolína: Astigmatismus je třetí hlavní refrakční vada. Na rozdíl od myopie a hypermetropie to ale není sférická, nýbrž asférická vada. Zkus si představit, že rohovka nemá dokonalý tvar polokoule, jako část fotbalového míče, ale spíš tvar vajíčka nebo míče na ragby.

Filip: Takže je v jednom směru zakřivená víc než v druhém.

Karolína: Přesně tak! A to znamená, že nemá jeden bod, kam by zaostřila světlo. Místo jednoho ohniska má dvě oddělené ohniskové linie, kterým říkáme fokály. Světelné paprsky procházející svislým směrem se zaostří jinde než paprsky procházející vodorovným směrem.

Filip: A co to udělá s obrazem? Vidí člověk všechno dvakrát?

Karolína: Ne tak docela, i když to tak někdy popisují. Obraz je prostě v každé vzdálenosti nějakým způsobem deformovaný a neostrý. Světla v noci mohou vypadat jako rozmazané hvězdy s paprsky. Vzdálenost mezi těmi dvěma ohniskovými liniemi se nazývá Sturmův interval.

Filip: To zní… komplikovaně.

Karolína: Trochu to je. Nejdůležitější je rozlišovat pravidelný a nepravidelný astigmatismus. Pravidelný, ten “šišatý”, se dá korigovat brýlemi. Nepravidelný, způsobený třeba úrazem nebo nemocí rohovky, už brýlemi opravit nejde.

Filip: Tak se držme toho pravidelného. Jak se koriguje? Nestačí jen plusové nebo minusové sklo.

Karolína: Ne. Potřebuješ cylindrickou čočku. Ta láme světlo jen v jedné ose, aby vyrovnala tu nerovnoměrnost rohovky. V brýlích to pak často bývá kombinace sférické a cylindrické korekce. Proto v předpisu na brýle vidíš tři hodnoty: sféru, cylindr a osu cylindru.

Filip: Ta osa udává, v jakém úhlu je ta “šiška” natočená?

Karolína: Přesně tak! Může být podle pravidla, proti pravidlu, nebo šikmý, podle orientace té nejvíce lomivé osy.

Filip: A ještě jedna věc, četl jsem, že astigmatismus může být myopický, hypermetropický nebo smíšený. Co to znamená?

Karolína: To záleží na tom, kde se ty dvě ohniskové linie nachází vůči sítnici. U jednoduchého astigmatismu je jedna linie na sítnici (takže jeden směr vidí ostře) a druhá je buď před ní (myopický) nebo za ní (hypermetropický).

Filip: Chápu.

Karolína: U složeného jsou obě linie buď před sítnicí, nebo obě za ní. A u smíšeného astigmatismu, a to je největší zmatení pro oko, je jedna fokála před sítnicí a druhá za ní. Oko prostě nemá šanci zaostřit vůbec nic.

Filip: To musí být hrozné. Takže abychom to shrnuli: myopie a hypermetropie jsou o tom, KDE se obraz zaostří. Astigmatismus je o tom, že se obraz vlastně ani pořádně nezaostří do jednoho bodu.

Karolína: To je skvělé shrnutí! Přesně o tom to je. Každá vada vyžaduje jiný přístup ke korekci, ale cíl je vždy stejný: dostat ostrý obraz přesně na sítnici.

Filip: Perfektní. Myslím, že teď už každý, kdo nosí brýle, bude lépe rozumět tomu, co se v jeho očích vlastně děje. A ti, co brýle nenosí… teď mohou být vděční za své “dokonale líné” oči.

Karolína: Přesně tak. Je to komplexní, ale fascinující systém. A to jsme se ještě nedostali k tomu, jak se tyto vady mění s věkem…

Filip: Tak to si necháme na příště. Pro dnešek to bylo informací až až. Děkujeme, že jste poslouchali Studyfi Podcast, a těšíme se na vás u dalšího tématu.

Filip: A to nás plynule přivádí k poslednímu bodu... vidění za šera. Proč je řízení v noci pro tolik lidí takový problém?

Karolína: Protože se mění, které buňky v oku používáme. Přes den fungují čípky, ale za šera a tmy přebírají práci tyčinky. Tomu říkáme mezopické a skotopické vidění.

Filip: Aha! Takže se nám vlastně posune citlivost na světlo. Jak se to projevuje jako refrakční vada?

Karolína: Vzniká takzvaná noční myopie. Oko se stane mírně krátkozrakým, i když přes den vidí perfektně. Testujeme to třeba inverzními znaky – bílými písmeny na černém pozadí.

Filip: Noční myopie... to zní skoro cool. Ale za volantem to asi moc praktické není. Dá se s tím něco dělat?

Karolína: Jasně! Existují speciální brýle pro řidiče, třeba s technologií Eyedrive nebo DriveSafe. Ty mají v horní části malou zápornou hyperkorekci, třeba -0.25 dioptrie.

Filip: Takže takové malé „vylepšení“ jen pro tmu? To je geniální!

Karolína: Přesně tak. Kompenzuje to přesně ten noční posun. Pomáhají i speciální antireflexní vrstvy a žluté filtry, které zvyšují kontrast.

Filip: Fantastické. To je skvělý tip na závěr. Tím jsme, myslím, vyčerpali dnešní témata. Byl to opravdu nabitý díl.

Karolína: To ano. Od anatomie až po brýle pro řidiče. Doufám, že si z toho naši posluchači odnesli co nejvíc.

Filip: Určitě ano. Moc ti děkuji, Karolíno, za všechny informace. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u Studyfi Podcastu!

Karolína: Mějte se hezky a na slyšenou!