Podcast na Radikulární a pseudoradikulární syndromy: Diagnostika a terapie

Kapitoly

Mýtus o vyhřezlé ploténce

Co je pravý radikulární syndrom

Jak se to projevuje a diagnostikuje

Syndrom podvodníka odhalen

Rozdíly v léčbě a terapii

Shrnutí a klíčové rady

Přepis

Klára: Většina lidí si myslí, že když je chytnou záda a bolest jim střílí do nohy, je to jasná vyhřezlá ploténka. Co jiného by to mohlo být, že?

Ondřej: Přesně tak. Ale co kdybych ti řekl, že ve spoustě případů ploténka za nic nemůže? Že existuje jakýsi „syndrom podvodníka“, který dokonale napodobuje příznaky, ale příčina je úplně jinde.

Klára: Počkat, jakože všechna ta bolest může být jenom... falešný poplach od nervů? To zní docela zásadně.

Ondřej: Přesně tak. A rozlišit to je klíčové pro správnou léčbu. Posloucháte Studyfi Podcast, kde si na tyhle záhady posvítíme.

Klára: Dobře, Ondřeji, tak začněme od začátku. Co je to ten „pravý“ radikulární neboli kořenový syndrom?

Ondřej: Představ si nervový kořen, který vychází z páteře, jako zahradní hadici. Když na ni někdo šlápne – ať už je to vyhřezlá ploténka nebo třeba kostní výrůstek – voda přestane proudit správně.

Klára: A v našem těle tou vodou jsou nervové signály?

Ondřej: Přesně! Dojde k útlaku nervu a tělo na to reaguje. Buď podrážděním, což je ta vystřelující bolest, brnění nebo mravenčení. Tomu říkáme iritační příznaky.

Klára: A ta druhá možnost?

Ondřej: Nebo dojde k poškození, a to jsou zánikové příznaky. Třeba oslabení svalu, ztráta citlivosti nebo dokonce vymizení reflexů.

Klára: Jak tedy poznám, že mám problém? Kromě toho, že mě to bolí.

Ondřej: Typické je, že bolest vystřeluje v přesně daném pásu, takzvaném dermatomu. A co je zajímavé, nemusí tě vůbec bolet záda v místě, kde je problém!

Klára: To je zvláštní. A co to zhoršuje?

Ondřej: Klasika je zhoršení při kýchnutí, zakašlání nebo při tlaku na stolici. Tím se totiž krátkodobě zvýší tlak v páteřním kanálu a na ten utlačený nerv.

Klára: Aha! A jak to lékaři testují? Dělají nějaké speciální cviky?

Ondřej: Ano, používáme takzvané napínací manévry. Nejznámější je Lasègueův test, kdy ti lékař zvedá nataženou nohu. Není to žádná jóga, i když to tak může vypadat.

Klára: Dobře vědět! Takže když to bolí, je to pozitivní?

Ondřej: Přesně tak. Spolu se zobrazením jako je magnetická rezonance a EMG, které měří vodivost nervů, si pak skládáme celý obrázek.

Klára: Fajn, teď už chápeme ten pravý syndrom. Ale co je ten podvodník, ten pseudoradikulární syndrom, o kterém jsi mluvil na začátku?

Ondřej: To je situace, kdy máš velmi podobnou bolest, ale nervový kořen je naprosto v pořádku. Není tam žádný útlak. Ta bolest je přenesená odjinud.

Klára: A odkud se může přenášet?

Ondřej: Nejčastěji ze svalů, vazů nebo kloubů. Může to být přetížený sval, zablokovaný kloub nebo takzvaný trigger point, spoušťový bod, který střílí bolest do dálky.

Klára: Takže to je jako když tě bolí hlava od krční páteře? Podobný princip?

Ondřej: Vynikající přirovnání, přesně tak! Nerv není utlačený strukturálně, ale může být podrážděný nějakou funkční poruchou ve svém průběhu. Bolest je pak často tupější, ne tak ostře ohraničená a mění se.

Klára: Takže nejdůležitější je správně určit, o který syndrom jde, protože léčba bude asi úplně jiná.

Ondřej: Naprosto klíčové! U pravého kořenového syndromu v akutní fázi často potřebuješ klid, léky na bolest a proti zánětu, a až pak opatrnou rehabilitaci, třeba McKenzie metodu nebo trakce.

Klára: A v těžších případech i operaci, že?

Ondřej: Ano, pokud je útlak velký a hrozí trvalé poškození nervu, je na místě operace. Ale u toho „podvodníka“ by operace byla naprosto zbytečná a nic by nevyřešila.

Klára: Co tedy pomáhá u pseudoradikulárního syndromu?

Ondřej: Tam je to celé o fyzioterapii. Musíme najít zdroj problému – ten přetížený sval, zablokovaný kloub – a ten ošetřit. Používáme manuální techniky, protahování, posilování hlubokého stabilizačního systému a úpravu pohybových stereotypů.

Klára: Pojďme to tedy shrnout. Když mi vystřeluje bolest do nohy, nemusí to být automaticky vyhřezlá ploténka.

Ondřej: Přesně. Může to být pravý kořenový syndrom, kde je nerv skutečně utlačený, nebo pseudoradikulární syndrom, kde bolest jen imituje útlak a příčina je ve svalech či kloubech.

Klára: A hlavní rozdíl je v tom, že u toho pravého jsou objektivní neurologické příznaky, jako oslabení svalu nebo ztráta reflexu.

Ondřej: Ano. A u pseudoradikulárního syndromu tyto objektivní známky chybí, i když bolest může být stejně intenzivní. Proto je tak důležité navštívit lékaře nebo fyzioterapeuta a nediagnostikovat se podle internetu.

Klára: To je asi ta nejdůležitější rada na závěr. Díky moc, Ondřeji, za skvělé vysvětlení!

Ondřej: Rádo se stalo. A pamatujte, správná diagnóza je polovina úspěchu.