Podcast na Proces oceňování podniku

Kapitoly

Úvod do oceňování

Strategická a finanční analýza

Známkování pro firmu

Velký úklid v majetku

Srdce ocenění: Kapitál a zisk

Páky, které hýbou hodnotou

Závěrečné shrnutí

Zisková marže shora a zdola

Pracovní a dlouhodobý kapitál

Finanční plán a shrnutí

Přepis

Anna: Představte si studentku Kláru. Právě zdědila po dědečkovi malou rodinnou kavárnu. Účetnictví vypadá dobře, zákazníci chodí, ale Klára nemá tušení, jakou má ta kavárna vlastně hodnotu. Je to hodnota budovy? Nebo peněz v pokladně? Nebo něco úplně jiného?

Vojtěch: Přesně tuhle otázku si klade každý, kdo chce firmu prodat, koupit, nebo do ní třeba jen investovat. A odpověď není vůbec jednoduchá. Nejde jen o sečtení majetku, ale o pohled do budoucnosti.

Anna: Posloucháte Studyfi Podcast. Dnes se tedy podíváme na to, jak se oceňují podniky.

Vojtěch: Přesně tak. A ukážeme si, že je to spíš detektivní práce než jen obyčejné počítání. Celý proces má několik klíčových kroků, takový recept na zjištění hodnoty. Začíná to strategickou a finanční analýzou.

Anna: Dobře, takže než začneme vůbec něco počítat, musíme si udělat takový rentgen firmy a jejího okolí?

Vojtěch: Perfektní přirovnání! Strategická analýza je pohled ven – na trh, na konkurenci. Zjišťujeme, jak velký je „rybník“, ve kterém naše firma plave, a jestli poroste. A taky jaký je náš tržní podíl. Z toho nám vypadne nejdůležitější číslo pro start: odhad budoucích tržeb.

Anna: A co ta finanční analýza? To zní jako spousta tabulek a čísel, kterým nikdo nerozumí.

Vojtěch: To je častá představa, ale její úkol je jiný. Má nám odpovědět na tři otázky. Zaprvé, je podnik finančně zdravý? Zadruhé, můžeme předpokládat, že bude fungovat i za pět, deset let? A zatřetí, jaká jsou s ním spojená rizika?

Anna: Takže to není jen o tom vyplnit tabulku s ukazateli, jako je rentabilita nebo likvidita, a mít hotovo?

Vojtěch: Vůbec ne! Holá tabulka s vypočtenými ukazateli nestačí. To je jako kdyby vám doktor dal výsledky krve bez jediného slova vysvětlení. K čemu vám je, že máte cholesterol 5,8, když nevíte, jestli je to dobře, nebo špatně?

Anna: Chápu. Takže čísla musíme porovnat s minulostí, s konkurencí a hlavně je okomentovat. Říct, co znamenají.

Vojtěch: Přesně. Závěrem finanční analýzy by měl být jasný výrok. Třeba: „Podnik je ve skvělé kondici a má potenciál růst,“ nebo naopak „Firma má vážné problémy s placením dluhů a její budoucnost je nejistá.“

Anna: Existuje nějaký zjednodušený způsob, jak to finanční zdraví rychle posoudit? Něco jako školní známkování?

Vojtěch: Existuje! Jmenuje se to „rychlý test“ a je to přesně ono. Vezme se pár klíčových ukazatelů a firma dostane známku od 1 do 5, jako ve škole.

Anna: To zní skvěle! Co se tam hodnotí?

Vojtěch: Například takzvaná „Doba splácení dluhu“. To nám říká, za kolik let by firma ze svého provozního zisku splatila všechny své dluhy. Pokud je to třeba pod tři roky, dostane jedničku. Pokud je to víc než dvanáct let… no, to už je na pětku a znamená to, že je ohrožena insolvencí.

Anna: Rozumím. Takže se podíváme na rentabilitu, zadluženost, na to, kolik firma generuje hotovosti... a na konci máme jasnou známku. To je mnohem srozumitelnější než desítky různých čísel.

Vojtěch: Přesně. Cílem není se v číslech utopit, ale získat z nich jasný obrázek. A teď, když máme zanalyzováno, přichází na řadu takový velký úklid.

Anna: Úklid? To jako že vezmeme koště a zameteme?

Vojtěch: Skoro. Musíme si uklidit v majetku firmy. Rozdělíme ho na dvě hromádky: provozní a neprovozní.

Anna: A co to znamená? Co je provozní a co neprovozní majetek?

Vojtěch: Představ si, že oceňuješ tu Klářinu kavárnu. Kávovar, stolky, pokladna, zásoby kávy – to všechno je provozní majetek. Je to nezbytné pro základní byznys, pro vaření a prodej kávy.

Anna: Jasně, bez toho by to nešlo.

Vojtěch: Ale teď si představ, že dědeček měl v garáži za kavárnou ještě veterána, kterého občas půjčoval na svatby. To auto sice vydělává nějaké peníze, ale s provozem kavárny to nesouvisí. To je neprovozní majetek. Stejně jako třeba vedlejší pozemek, který leží ladem, nebo akcie, které firma drží jako investici.

Anna: A proč je důležité to takhle rozdělit?

Vojtěch: Z několika důvodů. Zaprvé, ten veterán má úplně jiné riziko než kávovar. Zadruhé, oceňuje se jinak – auto oceníme spíš podle jeho tržní ceny, ne podle toho, kolik vydělá na pár svatbách. A hlavně, kdybychom to neoddělili, mohli bychom na hodnotu toho auta úplně zapomenout, protože se neprojeví v běžných tržbách kavárny.

Anna: Takže shrnuto: všechno, co firma nutně nepotřebuje ke svému hlavnímu byznysu, dáme stranou a oceníme to zvlášť.

Vojtěch: Přesně tak. Tím si připravíme půdu pro ocenění toho nejdůležitějšího – srdce firmy, jejího hlavního provozu.

Anna: Dobře, úklid máme za sebou. Co dál? Jak tedy oceníme to „srdce firmy“?

Vojtěch: Teď přichází na řadu dva klíčové pojmy: „provozně nutný investovaný kapitál“, označme ho K, a „korigovaný provozní výsledek hospodaření“, zkráceně KPVH. To zní složitě, ale princip je jednoduchý.

Anna: Zkus to, Vojtěchu.

Vojtěch: Provozně nutný kapitál (K) je vlastně hodnota veškerého majetku, který firma potřebuje pro svůj provoz. Tedy ty naše provozní stroje, zásoby, pohledávky... a od toho odečteme peníze, které nám „zadarmo“ půjčili dodavatelé – takzvané obchodní úvěry.

Anna: Takže je to hodnota majetku, který si firma musela sama zaplatit, aby mohla fungovat.

Vojtěch: Bingo! A tenhle kapitál by měl generovat zisk. A to je ten náš druhý pojem – korigovaný provozní výsledek hospodaření (KPVH).

Anna: Korigovaný? To znamená, že ho nějak upravujeme?

Vojtěch: Přesně. Z běžného provozního zisku musíme vyhodit všechno, co tam nepatří. Třeba jednorázový zisk z prodeje starého stroje nebo naopak mimořádnou ztrátu. Chceme jen čistý, opakovatelný zisk z hlavní činnosti.

Anna: Chápu. Takže máme kapitál, který firma používá, a čistý zisk, který ten kapitál vytváří. To jsou naše dva stavební kameny.

Vojtěch: A z nich pak odvodíme takzvané volné cash flow neboli FCF. To je ten skutečný proud peněz, který firma generuje. A právě hodnota těchto budoucích peněz je to, co hledáme.

Anna: Takže budoucnost firmy závisí na tom, kolik peněz dokáže vytvořit. Co všechno to ovlivňuje? Jaké jsou ty hlavní... řekněme páky, kterými můžeme hodnotu firmy zvýšit?

Vojtěch: Těmto pákám říkáme „generátory hodnoty“. A je jich v zásadě šest. Představ si je jako ovládací panel hodnoty podniku.

Anna: Šest pák? Jsem napjatá. Které to jsou?

Vojtěch: Zaprvé, růst tržeb. To je jasné, čím víc prodáme, tím lépe. Zadruhé, zisková marže. Tedy kolik procent z každé koruny tržeb nám zůstane jako zisk.

Anna: Logické. Dál?

Vojtěch: Zatřetí a začtvrté jsou investice. Jak do dlouhodobého majetku, třeba nových strojů, tak do pracovního kapitálu, což jsou zásoby a pohledávky. Musíme investovat, abychom mohli růst, ale nesmíme investovat neefektivně.

Anna: Zbývají poslední dvě páky.

Vojtěch: Pátá je diskontní míra. To je taková sazba, která zohledňuje riziko podnikání. Čím je byznys rizikovější, tím je tahle sazba vyšší a budoucí zisky mají dnes nižší hodnotu.

Anna: A ta poslední, šestá?

Vojtěch: Doba podnikání. Tedy jak dlouho očekáváme, že firma bude schopna generovat tyhle zisky. Čím delší je tenhle časový horizont, tím je hodnota samozřejmě vyšší.

Anna: Páni. Takže když to všechno poskládáme dohromady... Ocenění podniku není jen jedno číslo z účetnictví. Je to příběh o budoucnosti.

Vojtěch: Krásně řečeno. Začneme analýzou trhu a konkurence, abychom odhadli tržby. Pak zrentgenujeme finanční zdraví firmy. Uklidíme v majetku a oddělíme to, co k byznysu nepatří.

Anna: A nakonec pomocí těch šesti generátorů hodnoty – růstu, marže, investic, rizika a doby podnikání – sestavíme finanční plán, který nám ukáže budoucí peněžní toky.

Vojtěch: Přesně. A hodnota těchto budoucích peněžních toků, přepočtená na dnešní hodnotu s ohledem na riziko, je výsledná hodnota podniku. Je to komplexní, ale fascinující proces.

Anna: To rozhodně je. Děkujeme, Vojtěchu, že jsi nám to tak srozumitelně přiblížil. Příště se podíváme na konkrétní metody, jak se tyhle budoucí zisky vlastně počítají.

Vojtěch: Těším se na to. Je to další dílek do skládačky.

Anna: Tak jo, slíbili jsme, že se podíváme na to, jak se ty budoucí zisky vlastně počítají. Kde začneme, Vojtěchu?

Vojtěch: Začneme u takzvaných generátorů hodnoty. Prvním a nejdůležitějším je zisková marže. Tedy kolik firmě z každé koruny tržeb zbyde jako zisk.

Anna: A jak se taková budoucí marže odhaduje? Máš na to křišťálovou kouli?

Vojtěch: Skoro. Mám dvě! Jedné se říká prognóza „shora“ a druhé „zdola“.

Anna: To zní záhadně. Vysvětli.

Vojtěch: Prognóza shora se dívá na celý trh a konkurenci. Jak silnou má firma pozici? Může si diktovat ceny? Prognóza zdola zase analyzuje náklady. Kde se dá ušetřit? Co dodavatelé? A pak se tyhle dva pohledy musí potkat.

Anna: Takže pohled zvenku a pohled zevnitř. To dává smysl. Co je další generátor?

Vojtěch: Další na řadě je provozně nutný kapitál. To jsou v podstatě všechny peníze, které firma potřebuje mít „zamčené“ v provozu, aby mohla fungovat.

Anna: Aha, takže to jsou třeba zásoby na skladě nebo peníze v pohledávkách, na které se čeká?

Vojtěch: Přesně. A patří sem i dlouhodobý majetek – stroje, budovy... Zjišťujeme, jak moc je růst firmy náročný na další investice do těchto věcí.

Anna: Takže když chci zdvojnásobit výrobu, potřebuju nejen víc materiálu, ale možná i novou výrobní linku. A to všechno stojí peníze hned.

Vojtěch: Přesně tak. To všechno musíme odhadnout a naplánovat.

Anna: A všechny tyhle odhady – marže, kapitál – se pak spojí dohromady?

Vojtěch: Ano. Vytvoří se finanční plán, obvykle na 5 až 10 let dopředu. Ten nám na základě prognózy generátorů hodnoty ukáže očekávané volné peněžní toky neboli FCF.

Anna: A to je ten poklad, který jsme na začátku hledali.

Vojtěch: To je přesně on. Takže abychom to shrnuli: klíčem k ocenění je pochopit a odhadnout budoucí vývoj generátorů hodnoty. Tedy hlavně ziskové marže, potřeby pracovního kapitálu a investic do majetku.

Anna: Perfektní. Moc ti děkuji, Vojtěchu, za celou tuhle minisérii o oceňování. Bylo to skvělé.

Vojtěch: Já děkuji za pozvání. A doufám, že to posluchačům pomohlo nahlédnout pod pokličku financí.

Anna: Určitě ano. Tak zase někdy na slyšenou u Studyfi Podcastu! Ahoj.

Vojtěch: Na slyšenou.