Test na Principy sportovního tréninku a rozvoje dovedností

Otázka 1: Hybridní pohybové schopnosti mají v hokeji zásadní význam, jelikož odpovídají reálným herním situacím.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Hybridní pohybové schopnosti mají zásadní význam v hokeji, jelikož odpovídají reálným herním situacím, jako je sprint a zastavení, obranný box out nebo reakce na odražený puk.

Otázka 2: Podle studijních materiálů, které věkové období je označováno jako 'zlatý věk motoriky' pro rozvoj koordinace a zároveň je ideální pro intenzivní trénink rychlosti u chlapců?

A. 0-6 let

B. 6-12 let

C. 12-16 let

D. 17-18 let

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že 'Koordinace = zlatý věk motoriky Období 6-12 let' a 'Rychlost = velmi dobře trénovatelná Nejlépe 8-12 let'. Věkové rozmezí 6-12 let tedy optimálně pokrývá období pro rozvoj obou těchto pohybových schopností.

Otázka 3: Správně nastavené cíle zvyšují pocit kompetence a vnitřní motivaci.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Správně nastavené cíle zvyšují pocit kompetence a vnitřní motivace, zatímco špatně nastavené cíle zvyšují frustraci a snižují motivaci.

Otázka 4: V hokeji je trénink zaměřený na dominanci neurální adaptace prioritně na rozvoj maximální svalové síly.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že díky dominanci neurální adaptace je trénink v hokeji zaměřen na koordinaci, nikoliv na maximální sílu.

Otázka 5: Které z následujících kognitivních faktorů významně ovlivňují schopnost sportovce řídit koordinační pohybové dovednosti v komplexních herních situacích během specializované tréninkové fáze?

A. Rychlost zpracování informací

B. Kvalita svalové hypertrofie

C. Selektivní pozornost

D. Nízká úroveň anaerobní kapacity

Vysvětlení: Rychlost zpracování informací vede k rychlejším reakcím a rozhodování, což umožňuje efektivnější změny směru a přechody v herních situacích. Selektivní pozornost umožňuje zaměření na důležité podněty, což vede k menšímu počtu chyb a lepší kontrole pohybu. Svalová hypertrofie a anaerobní kapacita nejsou primárními kognitivními faktory ovlivňujícími řízení koordinace v tomto kontextu; kvalita nervového řízení je klíčová, nikoli primárně růst svalové hmoty, a nízká anaerobní kapacita je fyziologickou charakteristikou, nikoli kognitivním faktorem přispívajícím k lepší koordinaci.