Ploché střechy: Typy, konstrukce a klíčové principy | Studijní průvodce
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Hlavní hydroizolační vrstva je u jednoplášťových střech s klasickým pořadím vrstev vždy umístěna nad tepelně izolační vrstvou.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Maximální vzdálenost větracích otvorů v protilehlých atikách u dvouplášťových střech je stanovena na 18 metrů.
A. Reflexní nátěr
B. Asfaltové pásy s břidličným posypem
C. Vrstva kačírku o tloušťce cca 50 mm
D. Parotěsná zábrana
Vysvětlení: Ochranná vrstva slouží k ochraně hydroizolační vrstvy proti mechanickému poškození nebo slunečnímu záření. Dle studijních materiálů může být vytvořena pomocí reflexního nátěru, asfaltových pásů s břidličným posypem nebo vrstvy kačírku (cca 50 mm). Parotěsná zábrana je samostatná vrstva, která má za úkol zabránit prostupu vodní páry do střešního pláště, a proto neslouží jako ochranná vrstva.
A. První asfaltový pás se na dřevěném podkladu přikotví mechanicky a následné vrstvy se natavují.
B. Foliové hydroizolace se mechanicky kotví a jejich spoje se lepí nebo horkovzdušně taví.
C. Asfaltové hydroizolace lze volně položit a zatížit zátěžovou vrstvou.
D. Přesahy u asfaltových i foliových hydroizolací by měly být minimálně 50 mm.
Vysvětlení: Dle studijních materiálů se v případě dřevěného podkladu první asfaltový pás přikotví mechanicky a další vrstvy se natavují. Foliová hydroizolace se mechanicky kotví a její spoje se lepí nebo horkovzdušně taví. Asfaltové hydroizolace lze rovněž volně položit a zatížit zátěžovou vrstvou. Přesahy by u obou typů hydroizolací měly být alespoň 100 mm, nikoli 50 mm.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Jednoplášťové střechy bez tepelné izolace se dříve používaly na podružnější objekty.