Test na Phillipsova křivka: Inflace a nezaměstnanost

Otázka 1: V krátkém období existuje mezi inflací a nezaměstnaností zaměnitelný vztah, který tvůrcům hospodářské politiky nabízí volbu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: V krátkém období společnost čelí volbě mezi inflací a nezaměstnaností. Pokud politici zvýší agregátní poptávku, mohou snížit nezaměstnanost, ale pouze za cenu vyšší inflace. Naopak, omezením agregátní poptávky mohou snížit inflaci, ale pouze za cenu dočasně vyšší nezaměstnanosti.

Otázka 2: Jaký vliv má nepříznivý nabídkový šok na krátkodobou Phillipsovu křivku a na vztah mezi inflací a nezaměstnaností?

A. Krátkodobá Phillipsova křivka se posune doleva, což vede k nižší inflaci při dané míře nezaměstnanosti.

B. Krátkodobá Phillipsova křivka se posune doprava, což znamená vyšší míru inflace pro jakoukoliv danou míru nezaměstnanosti.

C. Krátkodobá Phillipsova křivka se posune doprava, ale zároveň se sníží nezaměstnanost při dané míře inflace.

D. Nepříznivý nabídkový šok ovlivňuje pouze dlouhodobou Phillipsovu křivku, nikoli krátkodobou.

Vysvětlení: Nepříznivý nabídkový šok posunuje krátkodobou Phillipsovu křivku doprava, což tvůrcům hospodářské politiky nabízí méně příznivé kombinace inflace a nezaměstnanosti. To znamená, že po takovém šoku se musejí politici smířit s vyšší mírou inflace pro jakoukoliv danou míru nezaměstnanosti, nebo s vyšší mírou nezaměstnanosti pro jakoukoliv danou míru inflace.

Otázka 3: Změny v agregátní poptávce posunují krátkodobou Phillipsovu křivku doprava nebo doleva.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Změny v agregátní poptávce posunují ekonomiku po Phillipsově křivce (až k bodu nižší nezaměstnanosti a vyšší inflace při zvýšení agregátní poptávky), nikoliv že posunují samotnou křivku. Posuny Phillipsovy křivky jsou způsobeny jinými faktory, jako jsou očekávání inflace nebo nabídkové šoky.

Otázka 4: Který subjekt je v textu zmíněn jako příklad způsobení šoku agregátní nabídky v 70. letech, který posunul krátkodobou Phillipsovu křivku?

A. Světová banka

B. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC)

C. Mezinárodní měnový fond (MMF)

D. Evropská centrální banka (ECB)

Vysvětlení: Text uvádí, že v roce 1974 začala Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) uplatňovat svou kartelovou sílu, což vedlo k omezení nabídky ropy a téměř zdvojnásobení její ceny. Tento nárůst cen ropy byl příkladem nepříznivého šoku agregátní nabídky, který posunul krátkodobou Phillipsovu křivku doprava.

Otázka 5: Většina odhadů koeficientu obětování pro snížení inflace na základě Volckerovy dezinflace byla vyšší než odhady založené na předešlých datech.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Podle studijních materiálů „Většina odhadů koeficientu obětování založených na Volckerově inflaci je nižší než odhady, které se zakládaly na předešlých údajích.“