Test na Péče o paznehty skotu: Hollandova metoda a chirurgie

Otázka 1: Při holandské metodě funkční úpravy paznehtů se vždy začíná úpravou dominantního prstu, kterému se následně přizpůsobuje nedominantní prst.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Podle holandské metody úpravy paznehtů se začíná úpravou nedominantního prstu a dominantní prst se mu přizpůsobuje.

Otázka 2: Jedním z hlavních cílů funkční úpravy paznehtů u skotu je vždy dosáhnout délky dorzální hrany 8 cm, bez ohledu na plemeno nebo typ zvířete.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že délka dorzální hrany by měla mít 7 cm, u masných býků až 8 cm, a že je třeba ji přizpůsobit plemenným odchylkám. Není tedy vždy 8 cm u všech jedinců.

Otázka 3: Které z následujících tvrzení správně popisuje riziko spojené s tukovým polštářem paznehtu, jak je uvedeno ve studijních materiálech?

A. Vysoké riziko chronických acidóz.

B. Ztráta tuku pod tuberculum flexorium.

C. Riziko vzniku Rusterholzova vředu.

D. Prodloužení flexorů a zkrácení extenzorů.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že tukový polštář mezi paznehtní kostí a škárou představuje riziko při lipomobilizaci, kdy dochází ke ztrátě tuku pod tuberculum flexorium, což následně vede k riziku Rusterholzova vředu.

Otázka 4: Které anatomické riziko je spojeno se spěnkovým kloubem, které je důležité zvážit při vysoké amputaci prstu u skotu?

A. Ztráta tuku pod tuberculum flexorium s rizikem Rusterholzova vředu.

B. Možnost šíření infekce do spěnkového kloubu a následně do druhého prstu, pokud je amputace provedena skrz spěnkovou kost.

C. Prodlužování flexorů a zkracování extenzorů končetiny.

D. Rotace a pokles paznehtní kosti.

Vysvětlení: Spěnkový kloub je společný pro oba prsty. Při vysoké amputaci fetotomickou pilkou skrz spěnkovou kost existuje riziko, že se infekce dostane do kloubu a z něj se rozšíří i do druhého prstu.

Otázka 5: Chodidlová plocha se nejprve upravuje u nedominantního prstu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Úprava chodidlové plochy se nejprve provádí u nedominantního prstu.