Podcast na Patologie nosu, rtů a ústní dutiny

Kapitoly

Úvod do vyšetření očí

Rohovka a její tajemství

Nos a rty jako zrcadlo zdraví

Co prozradí dech?

Sliznice a jazyk

Dásně a chrup

Patro a mandle

Vyšetření ucha

Pohled na krk

Závěrečné shrnutí

Přepis

Filip: Co je ta jedna věc, která u zkoušky z fyzikálního vyšetření zmate osmdesát procent studentů? Je to nerovnoměrná šířka zornic. A právě ta vám může napovědět diagnózu cévní mozkové příhody. Za pár minut budete přesně vědět, jak na to.

Kristýna: Přesně tak. Posloucháte Studyfi Podcast. Začněme tedy u zornic. Za normálních okolností jsou stejně široké a reagují na světlo.

Filip: Takže se zužují, když na ně posvítím, že?

Kristýna: Ano, tomu říkáme mióza. Naopak rozšíření, mydriáza, může nastat třeba v bezvědomí nebo po aplikaci atropinu.

Filip: A co ta nerovnoměrná šířka, anizokorie, kterou jsi zmínila?

Kristýna: Anizokorie je klíčový příznak. Jak jsi řekl, může signalizovat cévní mozkovou příhodu. Ale existuje i speciální Argyll-Robertsova reakce, kdy zornice nereagují na světlo, ale jen na zaostření nablízko. To je typické pro neurolues.

Filip: Dobře, to je fascinující. Co dalšího bychom měli na oku sledovat? Třeba rohovku?

Kristýna: Určitě. Rohovka má být dokonale průhledná. Jakýkoliv zákal nebo vřed je špatně – často následek úrazu nebo zánětu, třeba od herpes viru.

Filip: A co ty změny, které přicházejí s věkem nebo jinými nemocemi?

Kristýna: Trefa. Existuje takzvaný arcus senilis. Je to takový šedobělavý proužek na okraji rohovky. V podstatě se tam ukládá tuk.

Filip: Takže takový prstýnek, co nám říká, že už nejsme nejmladší?

Kristýna: Dá se to tak říct. Ale může to značit i hyperlipoproteinémii. Mnohem specifičtější je Kayser-Fleischerův prstenec, který vidíme u Wilsonovy choroby.

Filip: Pojďme se posunout o kousek níž. Co nos? Kromě toho, že má být průchodný.

Kristýna: Velikost a tvar jsou důležité. Obrovský nos může být projevem akromegalie, sedlovitý zase vrozené syfilis. A samozřejmě sledujeme krvácení, epistaxi.

Filip: To je to klasické krvácení z nosu, často kvůli vysokému tlaku, že?

Kristýna: Přesně. Nejčastěji z místa zvaného locus Kiesselbachi. A co rty? Co ti řeknou třeba modré rty?

Filip: Nedostatek kyslíku? Nějaký problém se srdcem nebo plícemi?

Kristýna: Výborně, to je cyanóza. Suché rty zase značí dehydrataci. A popraskané koutky, odborně anguli infectiosi, mohou ukazovat na nedostatek vitamínu B2 nebo železa.

Filip: A na závěr, něco, co asi není úplně příjemné vyšetřovat… zápach z úst.

Kristýna: Ano, foetor ex ore. Často je necharakteristický – třeba kvůli špatné hygieně nebo zánětu dásní.

Filip: Ale někdy může být i vodítkem k diagnóze, ne?

Kristýna: Rozhodně. Typický je acetonový zápach u diabetické ketoacidózy. Ten je tak specifický, že ho prakticky nemůžete přehlédnout. A samozřejmě alkoholový u intoxikace.

Filip: Tomu se asi u některých pacientů nevyhneme. Díky Kristýno, to bylo skvělé shrnutí. Jdeme na další téma.

Filip: Takže, když jsme probrali vnější aspekty obličeje, je logické se podívat... dovnitř. Co všechno můžeme odhalit při pohledu do úst?

Kristýna: Přesně tak. A je toho překvapivě hodně. Než se ale vůbec podíváme, někdy nám hodně napoví už jen... dech pacienta. Není to sice nejpříjemnější téma, ale je to důležité.

Filip: Chápu, mluvíš o zápachu z úst, neboli foetoru.

Kristýna: Ano. A teď nemyslím jen to, že si někdo zapomněl vyčistit zuby. Specifické pachy mohou signalizovat vážné problémy. Třeba foetor hepaticus — pach připomínající myšinu nebo čerstvá játra — ukazuje na selhání jater.

Filip: Páni, to je dost specifické. A co další?

Kristýna: Pak je tu třeba urinózní, amoniakální pach. Ten se vyskytuje při selhání ledvin. Jsou to drobné, ale zásadní stopy, které nás můžou navést správným směrem.

Filip: Dobře, takže čich máme za sebou. Teď se konečně podíváme dovnitř. Začneme sliznicí?

Kristýna: Jasně. Fyziologicky by měla být růžová, lesklá a vlhká. Jakákoliv odchylka je signál. Bledá sliznice volá po kontrole krevního obrazu kvůli anémii. Zarudlá zase ukazuje na zánět, třeba stomatitidu.

Filip: A co ty zvláštnější nálezy? V materiálech jsem narazil na grafitové skvrny.

Kristýna: Ano, ty jsou typické pro Addisonovu chorobu a vypadají, jako by se pacientovi v puse... otiskla tužka. Je to velmi charakteristický příznak. Nebo Koplikovy skvrny u spalniček, to jsou takové žlutobělavé tečky.

Filip: Zní to, jako by si tam každá nemoc nechala svou vizitku.

Kristýna: V podstatě ano. A nesmíme zapomenout na soor neboli moučnivku. To jsou bělavé povlaky, které jdou setřít. Často se objeví po léčbě antibiotiky nebo u lidí s oslabenou imunitou.

Filip: Super. A co jazyk? Ten je taky takový... mluvčí těla?

Kristýna: Přesně tak! Zdravý jazyk je růžový, vlhký a při vypláznutí jde rovně. Pokud se stáčí k jedné straně, může to signalizovat cévní mozkovou příhodu.

Filip: To je klíčová informace! A co když je jazyk suchý?

Kristýna: To je obrovský varovný signál dehydratace! Zvlášť u starších lidí nebo při horečkách. Suchý, hnědě povleklý jazyk je něco, co musíme okamžitě řešit. Pamatujte si, hydratace je základ.

Filip: Rozumím. A co takový ten „malinový jazyk“?

Kristýna: To je klasika u spály! Vypadá přesně tak, jak zní. Pak máme třeba vyhlazený, zarudlý jazyk u nedostatku vitamínu B12, nebo naopak bělavé pruhy, takzvanou leukoplakii, což je prekancerózní stav. Takže jazyk opravdu nelžeme podceňovat.

Filip: Dobře, pojďme o patro níž. K dásním a zubům. Co tam hledáme?

Kristýna: U dásní si všímáme hlavně zánětu – tedy zarudnutí a otoku. A samozřejmě krvácivosti, která může ukazovat na paradentózu, ale i třeba na nedostatek vitamínu C, známý jako kurděje.

Filip: Kurděje? To zní jako něco z námořnických příběhů.

Kristýna: Je to tak, ale stále se s tím můžeme setkat. A pozor, šedavý lem na dásních může být příznakem chronické otravy těžkými kovy, jako je olovo.

Filip: A chrup? Tam asi řešíme hlavně kazy, že?

Kristýna: Kazy jsou samozřejmě problém, hlavně jako zdroj infekce. Ale důležité je všímat si i chybějících zubů nebo špatně sedící protézy. To všechno může vést k problémům s příjmem potravy. A klíčové je... u pacienta v bezvědomí vždycky musíme protézu okamžitě vyjmout!

Filip: Perfektní. A co úplně vzadu? Měkké patro a mandle?

Kristýna: Tam je to podobné. Hledáme symetrii, barvu a jakékoliv neobvyklé útvary. Nažloutlé patro může být prvním příznakem žloutenky. Zarudnutí a puchýřky zase ukazují na respirační infekty.

Filip: A tonzily, tedy krční mandle?

Kristýna: U nich hodnotíme velikost, symetrii a přítomnost povlaků nebo takzvaných čepů. Zvětšené, zarudlé mandle s povlaky křičí „akutní angína!“. Naopak asymetrie může značit něco vážnějšího, třeba absces nebo dokonce nádor.

Filip: Skvěle, Kristýno. Probrali jsme to opravdu detailně. Klíčový poznatek pro mě je, že ústa jsou vlastně takové zrcadlo celkového zdraví.

Kristýna: Přesně tak. A teď, když umíme nahlédnout do úst, posuneme se jen o kousek vedle a podíváme se, co nám mohou prozradit ušní boltce.

Filip: Skvěle, tak to bychom měli obličej. A co uši? Vsadím se, že i tam se dá najít víc, než se na první pohled zdá.

Kristýna: Přesně tak, Filipe. Ušní boltce jsou u každého člověka unikátní, skoro jako otisk prstu. Fyziologicky je zevní zvukovod čistý, bez výtoku, a tlak na tragus nebo poklep na výběžek za uchem nebolí.

Filip: A co když to bolí nebo tam něco je?

Kristýna: To je dobrá otázka. Bolestivost obvykle ukazuje na zánět. Nažloutlé bulky můžou být takzvané dnové tofy a výtok zase svědčí pro zánět zvukovodu nebo středního ucha.

Filip: Rozumím. Tak se posuňme o patro níž. Krk!

Kristýna: Ano, vyšetření krku. Začínáme pohledem. Tvar a délka by měly odpovídat postavě. Například hubený krk s vpadlými nadklíčkovými jamkami vidíme u kachexie, silný zase u obézních osob.

Filip: A je ještě něco, čeho si speciálně všímat?

Kristýna: Určitě. Viditelné pulzace karotid. U hubených lidí při námaze je to normální, ale jinak to může značit třeba hypertenzi nebo onemocnění štítné žlázy.

Filip: Takže žádní upíři.

Kristýna: Přesně tak, spíš vysoký tlak.

Filip: Perfektní. To bylo vyčerpávající! Kristýno, mohla bys na úplný závěr bleskově shrnout to nejdůležitější z celé dnešní epizody?

Kristýna: Jasně. Prošli jsme si systematické vyšetření od očí přes uši až po krk. Klíčové je všímat si asymetrií a odchylek od normy, které jsme si popsali. To vám dá ten největší náskok.

Filip: Děkujeme, Kristýno! A díky i vám, že posloucháte Studyfi Podcast. Učte se chytře, ne tvrdě. Mějte se!

Kristýna: Na slyšenou!