Shrnutí na Patofyziologie krevních transfuzí a transplantace kmenových buněk

## Úvod Transfuze krve jsou lékařské zákroky, při kterých je pacientovi podána krev nebo krevní deriváty za účelem obnovení krevního objemu, zlepšení oxygenace tkání nebo náhrady chybějících složek krve. Tento materiál shrnuje patofyziologii, indikace, rizika a možné komplikace transfuzí srozumitelně a prakticky. > Definice: Transfuze krve je podání celkové krve nebo jejích částí (erytmasa, trombocyty, plazma, izolační koncentráty) jiné osobě za terapeutickým účelem. ## Hlavní indikace pro transfuzi 1. Doplnění krevního objemu (např. při akutním krvácení) - Používají se roztoky albuminu, u těžkých šoků může být podána i plná krev. 2. Zlepšení dodávky kyslíku tkáním (anémie) - Erytromasa (koncentrát červených krvinek) zvyšuje Hb a tím kapacitu přenosu O2. 3. Kontrola nebo zastavení krvácení - Při trombocytopenii nebo koagulopatii se podává trombocytární koncentrát, čerstvá zmrazená plazma či specifické koagulační faktory. 4. Zvýšení imunity - Intravenózní imunoglobuliny (Ig) při některých infekčních či imunitních stavech. 5. Agranulocytóza - Podává se granulocytární koncentrát v závažných infekcích u agranulocytózy. > Definice: Erytromasa je koncentrát červených krvinek určený k léčbě anémie s cílem zlepšit zásobení tkání kyslíkem. ## Imunizační aspekty transfúze - Při alogenní transfúzi jsou do organismu příjemce vpraveny cizorodé antigeny (aloantigeny). - Hlavními zdroji antigenů jsou **leukocyty**, **trombocyty** (antigeny HLA) a polymorfní bílkoviny plazmy. - Imunizace může vést k tvorbě protilátek u příjemce, což zvyšuje riziko pozdních hemolytických reakcí nebo senzibilizace před budoucími transfuzemi. ## Rizika a nežádoucí účinky transfúze Níže jsou vyjmenovány hlavní rizikové oblasti a jejich patofyziologické podklady. ### 1) Přenos infekce - I přes screening je teoretické riziko přenosu virů (HBV, HCV, HIV, CMV) a bakterií. - Proto se provádějí donorové testy, izolace a speciální postupy při skladování. ### 2) Přetížení železem (sekundární hemochromatóza) - Jedna transfúze 400 ml krve obsahuje přibližně 200 mg Fe; při opakovaných transfuzích se železo kumuluje, protože tělo nemá efektivní mechanismus pro jeho vylučování. - Následky akumulace Fe: - Jaterní poškození: ukládání železa v hepatocytech i Kupfferových buňkách vede k riziku cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. - Poškození Langerhansových ostrůvků pankreatu: může vzniknout tzv. bronzový diabetes v důsledku destrukce buněk produkujících inzulín. - Kardiální postižení: kardiomegalie a srdeční poruchy v důsledku ukládání Fe. - Patofyziologie toxicity: železo katalyzuje Fentonovu reakci, např. $$\ce{H2O2 + Fe^{2+} -> HO^- + OH\cdot + Fe^{3+}}$$ kde hydroxylový radikál OH\cdot je silný reaktivní kyslíkový druh (ROS) poškozující biomolekuly. Did you know that při opakovaných transfuzích bez chelace může dojít k život ohrožujícím poruchám způsobeným nahromaděním železa v orgánech? ### 3) Snížení 2,3-BPG a útlum endogenní krvetvorby - V krvi skladované při 4 °C klesá koncentrace 2,3-bisfosfoglycerátu (2,3-BPG) v erytrocytech, což zvyšuje afinitu hemoglobinu k O2 (posun disociační křivky doleva) a dočasně snižuje uvolňování O2 do tkání. - Poznámka: po více než 24 hodinách po podání může koncentrace 2,3-BPG začít stoupat a tím se zlepšit schopnost erytrocytů dodávat O2. - Zvýšení Hb po transfuzi snižuje stimulaci ledvin k produkci erytropoetinu (EPO), což vede k dočasnému útlumu krvetvorby u příjemce. ### 4) Srdeční arytmie - Podání přípravku výrazně chladného (nehřeje se) může při rychlé aplikaci centrálním žilním katetrem (blízko pravé síně) vyvolat poruchy srdečního rytmu. - Mechanismus je částečně elektrický a částečně způsobený reflexními změnami vazomotoriky a metabolickým stresem. ### 5) Hemolytické komplikace - Hemolýza může být způsobena protilátkami příjemce namířenými proti antigenům dárce nebo fyzikálním poškozením erytrocytů. - Frekvence je relativně nízká, akutní hemolytické reakce se vyskytují přibližně 1:100 000 až 1:200