Test na Osobnost a chování psů

Otázka 1: Posouzení jednotlivých psů expertem na základě informací od majitele je považováno za nejobjektivnější metodu posouzení osobnosti psa.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály výslovně uvádějí, že 'Test batteries – posouzení v různých situacích - nejvíce objektivní, behaviour coding and ratings'.

Otázka 2: Které tvrzení nejlépe vystihuje poznatky o stabilitě a změnách osobnosti psa v čase podle studijních materiálů?

A. Ustrašenost psů s věkem obvykle klesá, zatímco agresivita vůči jiným zvířatům je nejnižší v dospělosti.

B. Aktivita a nezávislost u border kolií strmě klesá od věku 0,5-1 roku do dospělosti a poté se snižuje pomaleji.

C. Hledání nového/zvědavost u border kolií se nemění po celý život a řešení problémů s věkem soustavně klesá.

D. Osobnost psa je vysoce nestabilní a testy u štěňat nejsou validní pro měření žádných osobnostních rysů.

Vysvětlení: Podle studie Turscán et al. (2020) u border kolií aktivita a nezávislost prudce klesala od 0,5-1 roku do dospělosti (1-2 roky) a poté klesala pomalu. Studie Chopik and Weaver (2019) uvádí, že ustrašenost se s věkem neměnila a agresivita vůči jiným zvířatům byla nejvyšší mezi 6-8 lety. Hledání nového/zvědavost u border kolií se moc neměnila do středního věku (3-6 let) a pak klesala, zatímco řešení problému rostlo do středního věku a pak se neměnilo. Meta-analýza 31 studií uvádí, že osobnost psa je poměrně stálá a u štěňat jsou testy validní především v případě měření agrese a submise.

Otázka 3: Psi se silnou lateralizací vykazovali vyšší úroveň stresu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Psi se silnou lateralizací (pravou nebo levou) byli méně stresovaní, zatímco psi bez jasné lateralizace (ambilaterální) vykazovali vyšší stres.

Otázka 4: Existence laterality je spojována s vyššími kognitivními schopnostmi.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Lateralita je spojována s vyššími kognitivními schopnostmi.

Otázka 5: Podle předložených studijních materiálů, které tvrzení o primárních a sekundárních emocích u psů je správné?

A. Primární emoce, jako je strach a radost, jsou psům vědci jednoznačně přisuzovány.

B. Sekundární emoce, jako je žárlivost nebo pocit viny, jsou psům přisuzovány bez diskuze.

C. Sebevnímání a vyšší kognitivní činnost jsou nezbytné podmínky pro přisuzování sekundárních emocí psům.

D. Všechny typy emocí u psů, včetně primárních, jsou předmětem diskuze kvůli požadavkům na sebevnímání.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že primární emoce jako strach a radost jsou vědci psům přisuzovány jednoznačně. Sekundární emoce, jako je žárlivost, pýcha či pocit viny, jsou stále předmětem diskuze, jelikož jejich podmínkou je sebevnímání a vyšší kognitivní činnost.