Podcast na Osmanská říše v první světové válce

Kapitoly

Proč jsou hranice rovné?

Čtyři fronty a jeden poloostrov

Sliby, lži a tajné dohody

Konec války, začátek problémů

Přepis

Eliška: Když se dnes podíváš na mapu Blízkého východu, třeba na hranici mezi Sýrií a Irákem, nepřijde ti zvláštní, jak je rovná? Jako by ji někdo narýsoval pravítkem uprostřed pouště.

Matěj: Přesně tak! A důvod, proč tyhle hranice existují, nás zavede přímo do zákopů první světové války. Vůbec to není náhoda.

Eliška: Aha! Takže za to nemůže jen špatný zeměpisář.

Matěj: To rozhodně ne. Posloucháte Studyfi Podcast. A dnes se podíváme na to, jak první světová válka navždy změnila Blízký východ.

Eliška: Tak kde začneme? Osmanská říše, tehdejší vládce regionu, se do války zapojila. Na čí straně?

Matěj: Přidala se k Centrálním mocnostem, tedy k Německu a Rakousku-Uhersku. A tím se otevřely hned čtyři hlavní fronty: kavkazská, mezopotámská, syropalestinská a asi ta nejznámější, gallipolská.

Eliška: Gallipoli! To je ten poloostrov v Turecku, že? Tam bojovaly i australské a novozélandské jednotky, ANZAC.

Matěj: Přesně. Pro Spojence to byla obrovská a krvavá prohra. Pro tehdejšího britského ministra Winstona Churchilla to byla politická katastrofa. Ale pro jednoho tureckého velitele, Mustafu Kemala, to byl naopak začátek hvězdné kariéry.

Eliška: Toho, co později založil moderní Turecko?

Matěj: Přesně ten. Každá mince má dvě strany.

Eliška: Dobře, ale co se dělo na těch ostatních frontách? Slyšela jsem o "arabském povstání" a Lawrenci z Arábie.

Matěj: Ano, to je klíčové! Britové, aby oslabili Osmany, podpořili arabské kmeny v povstání. Vedl je legendární T. E. Lawrence a slíbili jim za to vlastní, nezávislý stát.

Eliška: To zní jako dobrý plán. Kde je háček?

Matěj: Háček je v tom, že Britové zároveň potají jednali s Francouzi. V takzvané Sykes-Picotově dohodě si celý region v podstatě rozparcelovali mezi sebe.

Eliška: Počkat, takže slíbili Arabům nezávislost, a za jejich zády si jejich území dělili? To je docela drsné.

Matěj: A aby toho nebylo málo, tak v roce 1917 vydali ještě Balfourovu deklaraci, kde podpořili vznik "židovského národního domova" v Palestině. Tři naprosto protichůdné sliby.

Eliška: To je časovaná bomba. Není divu, že je tam tolik konfliktů dodnes.

Matěj: Přesně. Britové nakonec dobyli Jeruzalém i Damašek a válka na Blízkém východě skončila v říjnu 1918 Mudroským příměřím.

Eliška: A co se stalo s Osmanskou říší?

Matěj: Ta se Sèvreskou smlouvou definitivně rozpadla a vzdala se všech svých netureckých území. A právě na jejich troskách vznikly ty státy s rovnými hranicemi, které známe dnes – narýsované podle zájmů velmocí, ne podle přání místních.

Eliška: Takže ten odkaz války tam cítí dodnes. Díky, Matěji, to bylo super objasnění.

Matěj: Rádo se stalo!