Nemocenské pojištění v ČR: Průvodce pro studenty
Délka: 8 minut
Co je nemocenské pojištění?
Kdo je a není pojištěn?
Podmínky a výjimky
Jaké dávky existují?
Kdo má nárok na nemocenskou?
Výše nemocenské a ochranná lhůta
Peněžitá pomoc v mateřství
Jak dlouho trvá mateřská?
Vše o ošetřovném
Závěr a rozloučení
Natálie: Takže v podstatě každý, kdo má brigádu nebo práci, by o tomhle měl vědět!
Martin: Přesně tak! A spousta lidí to vůbec neřeší, dokud se něco nestane. Přitom je to takový finanční záchranný polštář.
Natálie: Dobře, to musíme rozebrat. Posloucháte Studyfi Podcast.
Martin: Tak pojďme na to. Nemocenské pojištění je vlastně pojistka pro všechny ekonomicky aktivní lidi. Tedy pro zaměstnance a OSVČ.
Natálie: Pojistka pro případ, že bych třeba onemocněla a nemohla do práce?
Martin: Přesně. Když kvůli nemoci, úrazu, nebo třeba karanténě přijdeš o výdělek, systém ti to pomůže finančně zvládnout. A nejen to, týká se to i mateřství nebo ošetřování člena rodiny.
Natálie: Takže kdo všechno je do toho systému zapojený? Je to pro všechny povinné?
Martin: Skvělá otázka. Tady je klíčový rozdíl. Pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění povinná ze zákona. Vzniká automaticky, když nastoupíš do práce.
Natálie: Aha, takže o to se nemusím starat, zaměstnavatel to řeší za mě.
Martin: Přesně tak. Ale u osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ, je to jiné. Pro ně je účast dobrovolná.
Natálie: Dobrovolná? Takže si můžou vybrat, jestli si pojistku platit budou, nebo ne?
Martin: Ano. Musí se sami přihlásit a platit pojistné. Je to trochu jako nosit s sebou deštník. Většinu času ho nepotřebuješ, ale když se spustí liják, jsi za něj neuvěřitelně vděčný.
Natálie: To je skvělé přirovnání! Takže pro OSVČ je to rozhodně něco k zamyšlení.
Martin: A u zaměstnanců to taky není úplně bez podmínek. Aby ti vznikla povinná účast, musíš splnit dvě věci.
Natálie: Dobře, jaké?
Martin: Zaprvé, musíš pracovat na území Česka. A zadruhé, tvůj sjednaný měsíční příjem musí dosáhnout aspoň takzvaného rozhodného příjmu, což jsou teď 4 500 korun.
Natálie: Takže pokud mám brigádu za tři tisíce měsíčně, tak se mě to netýká?
Martin: Přesně tak. Tomu se říká zaměstnání malého rozsahu. Pojištěná jsi pak jen v těch měsících, kdy si reálně vyděláš víc než tu hraniční částku.
Natálie: A co populární dohody o provedení práce, takzvané DPP?
Martin: U DPP je ta hranice vyšší. Tam ti povinná účast vzniká, až když tvůj příjem u jednoho zaměstnavatele přesáhne v kalendářním měsíci 12 000 korun.
Natálie: Dobře, takže když jsem pojištěná a něco se stane… na co mám vlastně nárok?
Martin: Z nemocenského pojištění se poskytuje šest druhů dávek. Nejznámější jsou asi nemocenská, ošetřovné a peněžitá pomoc v mateřství.
Natálie: To dává smysl. Kdo ty peníze vlastně vyplácí?
Martin: Všechny tyhle dávky vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, často se používá zkratka OSSZ. A hradí se to ze státního rozpočtu, kam právě plyne vybrané pojistné.
Natálie: A výše té dávky? Předpokládám, že se to liší člověk od člověka.
Martin: Ano, závisí to na tvém předchozím výdělku. Počítá se to z takzvaného denního vyměřovacího základu. Čím víc vyděláváš, tím vyšší pak dávky jsou, ale má to své stropy a redukční hranice.
Natálie: Super, to je pro začátek skvělý přehled. Díky, Martine. Myslím, že teď je čas podívat se na další oblast…
Martin: A právě ten denní vyměřovací základ je klíčový i u další velké oblasti, a to je nemocenské pojištění. Tedy co se stane, když onemocníš a nemůžeš do práce?
Natálie: Tak to jdu k doktorovi a ten mi vypíše neschopenku. Ale peníze dostanu hned od prvního dne?
Martin: Ne tak docela. První tři dny pracovní neschopnosti se označují jako karenční doba a za tu nedostaneš nic. Od čtvrtého do čtrnáctého dne ti pak zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy.
Natálie: A až potom přichází na řadu stát?
Martin: Přesně tak. Samotné nemocenské ti náleží až od patnáctého dne nemoci. Standardně se vyplácí maximálně 380 dní, pak už se spíše řeší invalidní důchod.
Natálie: A co když jsem OSVČ? Tam žádný zaměstnavatel není.
Martin: Správná poznámka. Jako OSVČ musíš být dobrovolně pojištěná aspoň tři měsíce před nemocí. A náhradu mzdy od zaměstnavatele logicky nedostáváš, takže prvních 14 dní jsi bez peněz a dávky máš až od patnáctého dne.
Natálie: Dobře, a jak vysoká ta dávka tedy je? Zase ten vyměřovací základ?
Martin: Ano. Z denního vyměřovacího základu, o kterém jsme mluvili, se vezme určité procento. Do třicátého dne nemoci je to 60 %, pak se to zvyšuje na 66 % a od šedesátého prvního dne dokonce na 72 %.
Natálie: Takže čím déle marodím, tím víc dostávám. A co když dostanu výpověď a onemocním hned potom?
Martin: I na to zákon myslí. Existuje takzvaná ochranná lhůta, která trvá sedm kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Pokud onemocníš v téhle lhůtě, nárok na nemocenskou ti stále vzniká.
Natálie: To je dobré vědět! A jsou nějaké případy, kdy mi dávku můžou snížit nebo vůbec nedat?
Martin: Určitě. Pokud si neschopnost přivodíš úmyslně, nedostaneš nic. A na polovinu ti ji zkrátí, pokud vznikla třeba kvůli rvačce nebo pod vlivem drog.
Natálie: Takže bitka v pátek večer se může dost prodražit.
Martin: Přesně tak. To je pak asi nejdražší pivo v životě.
Natálie: Super. A poslední velká dávka z tohoto balíčku je určitě peněžitá pomoc v mateřství, neboli mateřská.
Martin: Ano. Tady jsou podmínky trochu přísnější. Musíš být pojištěná v den nástupu na mateřskou a zároveň mít za poslední dva roky splněno aspoň 270 dní pojištění.
Natálie: To je skoro devět měsíců. Logicky, aby si to člověk nezačal platit až těsně před porodem.
Martin: Přesně. U OSVČ je to ještě konkrétnější – musí mít placeno 180 dní v posledním roce. Skvělá věc je ale ochranná lhůta pro těhotné ženy, kterým skončil pracovní poměr.
Natálie: Jak ta funguje?
Martin: Její délka odpovídá délce posledního zaměstnání, ale maximálně 180 dní. Tím jsou chráněné i ženy, které přijdou o práci v průběhu těhotenství. Nástup na mateřskou si pak žena volí sama, a to mezi osmým a šestým týdnem před očekávaným termínem porodu.
Natálie: Paráda. To máme nemocenskou i mateřskou. Pojďme se teď podívat na další téma...
Martin: Jasně! Takže u mateřské je takzvaná podpůrčí doba dlouhá 28 týdnů u jednoho dítěte. A když se narodí dvojčata nebo vícerčata, prodlužuje se na 37 týdnů.
Natálie: To je skoro tři čtvrtě roku, pěkné. A co když dítě někdo převezme do péče?
Martin: I na to zákon myslí. Tam je doba 22 týdnů, případně 31 u více dětí. A teď to nejlepší – otec se může s matkou střídat!
Natálie: Vážně? Jak to funguje?
Martin: Od začátku sedmého týdne po porodu. Stačí písemná dohoda a můžou se střídat, jak chtějí. Každý pak čerpá dávku ze svého pojištění. Jen táta musí pečovat aspoň 7 dní v kuse.
Natálie: Super. A kolik ta peněžitá pomoc v mateřství vlastně je?
Martin: Je to 70 % z takzvaného denního vyměřovacího základu. Takže to není vůbec špatné.
Natálie: Perfektní. A co když mi neonemocní novorozeně, ale třeba starší dítě nebo manžel? Na to je ošetřovné, že?
Martin: Přesně tak. Ošetřovné, lidově „ó-čé-erko“, dostaneš, když musíš pečovat o nemocného člena domácnosti. Nebo o zdravé dítě do 10 let, kterému třeba zavřou školku kvůli epidemii.
Natálie: Má to nějaké háčky? Kdy na něj nárok nemám?
Martin: Má. Nárok není, pokud na dítě už někdo pobírá mateřskou nebo rodičák. Výjimkou je, když ten druhý rodič sám onemocní. A pozor, OSVČ na ošetřovné nárok nemají vůbec.
Natálie: Aha, to je důležitá informace. A jak dlouho ho můžu pobírat?
Martin: Standardně maximálně 9 dní. Ale pokud jsi samoživitelka nebo samoživitel s dítětem do 16 let, tak až 16 dní. Výše je pak 60 % z denního vyměřovacího základu.
Natálie: Super, Martine. Tím jsme probrali všechny klíčové dávky – nemocenskou, mateřskou i ošetřovné. Doufám, že to našim posluchačům pomohlo se zorientovat.
Martin: Věřím, že ano. Nejdůležitější je vědět, na co máte nárok. Díky za skvělý rozhovor, Natálie.
Natálie: I já děkuji. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Mějte se krásně!