Test na Milan Kundera - Směšné lásky

Milan Kundera – Směšné lásky | Rozbor díla

Otázka 1 z 50%

Děj povídek souboru Směšné lásky se převážně odehrává v Československu v období šedesátých let 20. století.

Test: Milan Kundera, Analýza textu, Literární postavy, Lidské vztahy

20 otázek

Otázka 1: Děj povídek souboru Směšné lásky se převážně odehrává v Československu v období šedesátých let 20. století.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí: „Děj povídek je zasazen převážně do prostředí Československa v období šedesátých let 20. století, což je patrné z dobových reálií a společenského kontextu, zejména v povídce «Eduard a Bůh».“

Otázka 2: Které tvrzení nejlépe popisuje vznik a rané vydání souboru povídek Směšné lásky Milana Kundery?

A. Kniha vznikala v průběhu šedesátých let a poprvé vyšla jako celek v roce 1963.

B. Dílo bylo napsáno v roce 1970 a hned poté vydáno ve třech samostatných sešitech.

C. Soubor vznikal v průběhu šedesátých let a poprvé vyšel ve třech samostatných sešitech v letech 1963, 1965 a 1969, přičemž finální knižní vydání obsahovalo sedm povídek.

D. Povídky byly napsány na počátku 70. let a ihned vydány v jediné knize s deseti povídkami.

Vysvětlení: Soubor povídek Směšné lásky vznikal v průběhu šedesátých let 20. století. Poprvé vyšel ve třech samostatných sešitech v letech 1963, 1965 a 1969. Pro finální knižní vydání v roce 1970 Kundera vybral sedm povídek z původních deseti.

Otázka 3: Jazyk použitý v Směšných láskách je výrazně nespisovný a obsahuje mnoho vulgarismů?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Jazyk v Směšných láskách je spisovný a neutrální, bez výraznějšího užití nespisovných výrazů či vulgarismů.

Otázka 4: Co je charakteristické pro střídání vypravěčských forem (ich-forma a er-forma) v textu Směšné lásky podle studijního materiálu?

A. Autor v obou formách proniká do myšlenek a pocitů postav.

B. Ich-forma představuje vyprávění z pohledu hlavního hrdiny a er-forma vyprávění ve třetí osobě.

C. Střídání forem je doprovázeno užitím vulgarismů pro zesílení prožitku.

D. Cílem střídání je zamezit hlubšímu vhledu do psychiky postav.

Vysvětlení: Studijní materiál uvádí: „Vyprávění se střídá mezi ich-formou, kdy je příběh podáván z pohledu hlavního hrdiny, a er-formou, tedy vyprávěním ve třetí osobě.“ To potvrzuje druhou možnost. Dále je řečeno: „V obou případech autor často proniká do myšlenek a pocitů postav, čímž umožňuje hlubší vhled do jejich psychiky a motivací.“ To potvrzuje první možnost. Třetí možnost je v rozporu s textem, který uvádí 'bez výraznějšího užití nespisovných výrazů či vulgarismů'. Čtvrtá možnost je také v rozporu, neboť cílem je 'hlubší vhled do jejich psychiky a motivací'.

Otázka 5: Mladík z povídky Falešný autostop zůstává po celou dobu hry na stopařku něžným a ohleduplným partnerem.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Mladík z povídky Falešný autostop se během hry na stopařku promění z něžného a ohleduplného partnera v hrubého a cynického muže, nezůstává tedy po celou dobu něžný a ohleduplný.