Podcast na Michail Afanasjevič Bulgakov - Mistr a Markétka

Kapitoly

Autor v nemilosti režimu

Satira, magie a filozofie

Tři příběhy v jednom

Satanův ples v Moskvě

Rukopisy nehoří

Ústřední trojice

Wolandova suita

Závěrečné shrnutí

Přepis

Adéla: Představte si, že se jednoho dne vzbudíte a celé vaše město se totálně zbláznilo. Šéfové literárních spolků umírají bizarní smrtí přesně podle předpovědi, z nebe prší peníze, které se pak mění na bezcenné papírky, a po ulicích se prohání obří mluvící kocour na zadních nohách.

Lukáš: Zní to jako hodně divoký sen, co? Ale přesně takhle se cítili obyvatelé Moskvy ve 30. letech, když do ní dorazil ďábel se svou suitou. A přesně o tom je jeden z nejlepších románů 20. století.

Adéla: Posloucháte Studyfi Podcast. Dnes se s literárním expertem Lukášem ponoříme do magického světa Michaila Bulgakova a jeho Mistra a Markétky.

Lukáš: Přesně tak. A začneme u samotného autora, protože bez jeho životního příběhu ten román vlastně nejde úplně pochopit.

Adéla: Michail Bulgakov. Proč byl jeho život tak klíčový?

Lukáš: Protože to byl génius, který žil ve špatné době na špatném místě. Původně byl lékař, ale pak se dal na psaní. Jenže psal až moc upřímně, a to se stalinistickému režimu vůbec nelíbilo.

Adéla: Takže cenzura a zákazy?

Lukáš: Přesně. Většinu jeho her a knih zakázali. Představte si, že Mistra a Markétku psal přes deset let, od roku 1929 až do své smrti v roce 1940. Poslední úpravy diktoval své ženě pět dní před smrtí.

Adéla: To je neuvěřitelně smutné. Takže se vydání svého nejslavnějšího díla ani nedožil?

Lukáš: Vůbec ne. Poprvé kniha vyšla až v roce 1967, a to ještě brutálně seškrtaná cenzurou. Kompletní verze se objevila až mnohem později. V postavě Mistra, toho nepochopeného umělce, je tak obrovský kus samotného Bulgakova.

Adéla: Dobře, pojďme k dílu samotnému. Jak bychom ho vlastně měli žánrově zařadit? Je to takový mix všeho možného.

Lukáš: To je skvělá otázka, protože zařadit Mistra a Markétku do jedné škatulky je skoro nemožné. V základu je to satirický román, který si bere na paškál sovětskou byrokracii, korupci a pokrytectví.

Adéla: Ale pak je tam ta magie, ďábel, létající Markétka…

Lukáš: Ano, a to jsou prvky magického realismu a fantaskna. Bulgakov naprosto geniálně míchá reálný popis Moskvy s naprosto nadpřirozenými událostmi. Je to, jako by se Franz Kafka potkal s Goethem a udělali si mejdan v Moskvě.

Adéla: To je dobré přirovnání! Takže hlavním záměrem byla kritika společnosti?

Lukáš: To určitě. Woland a jeho parta – ten mluvící kocour Kňour, podivín Fagot a další – fungují jako taková ďábelská spravedlnost. Odhalují v lidech to nejhorší a trestají je za jejich hříchy. Ale pod tím je ještě hlubší, filozofická vrstva.

Adéla: A ta se projevuje hlavně v té složité kompozici, ne? Vím, že se tam prolínají tři dějové linky.

Lukáš: Přesně tak. Je důležité si je rozdělit. Představte si to jako tři filmy, které běží současně a občas se protnou. První je ta moskevská linie. To je ta satirická část s ďáblem Wolandem, který dělá v Moskvě chaos.

Adéla: Pak je tu ta romantická část, že?

Lukáš: Ano, to je druhá linie: příběh Mistra a Markétky. Mistr je spisovatel, který napsal geniální román, ale kritika ho zničila a on skončil v blázinci. Markétka je jeho láska, která je pro něj ochotná udělat cokoliv. I upsat se ďáblu.

Adéla: A ta třetí linie je ta nejzáhadnější. Příběh z Jeruzaléma.

Lukáš: Přesně, jeruzalémská linie. To je vlastně ten román, který napsal Mistr. Je o Pilátu Pontském a Ješuovi Ha-Nocri, což je Bulgakovova verze Ježíše. Není to ale bůh, spíš potulný filozof. Tahle část řeší velké otázky viny, svědomí a zbabělosti.

Adéla: Dobře, pojďme si ten děj rychle shrnout, ať si to studenti dokážou spojit. Začíná to dost dramaticky.

Lukáš: Začíná to skvěle. Na lavičce sedí literární funkcionář Berlioz a básník Ivan Bezprizorný a vedou ateistické řeči. Přisedne si k nim cizinec, profesor Woland, a řekne jim, že ďábel existuje. A jako důkaz předpoví Berliozovi, že mu ještě ten den tramvaj uřízne hlavu.

Adéla: A samozřejmě se to stane. Berlioz uklouzne po rozlitém oleji a je konec. Chudák Ivan se z toho zblázní a skončí v psychiatrické léčebně.

Lukáš: Kde potkává právě Mistra! Ten mu vypráví svůj příběh o zničeném románu a ztracené lásce, Markétce. Mezitím Woland a jeho suita – včetně nahé upírky Helly a zabijáka Azazella – rozpoutají v Moskvě peklo.

Adéla: Vrcholem je asi to představení v divadle Varieté, kde nechají pršet peníze, a pak Satanův ples, ne?

Lukáš: Určitě. Zoufalá Markétka, která hledá Mistra, přijme nabídku od Azazella. Stane se čarodějnicí a hostitelkou na Wolandově plese. Je to naprosto šílená, opulentní a děsivá událost. Ale protože to zvládne, Woland jí splní přání a vrátí jí Mistra.

Adéla: Jenže to není takový ten klasický happy end, že by spolu žili šťastně až do smrti.

Lukáš: Vůbec ne. Woland jim nakonec dá vypít otrávené víno. Jejich těla zemřou, ale jejich duše jsou osvobozeny. Mistr ještě stihne osvobodit Piláta, který dva tisíce let trpěl výčitkami svědomí za odsouzení Ješuy, a pak s Markétkou konečně najdou věčný klid.

Adéla: Uf, je to opravdu komplexní. Když se vrátíme k těm hlavním myšlenkám – co je to nejdůležitější, co si z toho odnést?

Lukáš: Je tam toho spousta. Určitě ten souboj dobra a zla, odvahy a zbabělosti. Pilát je zbabělec, protože odsoudí nevinného, aby si chránil kariéru. Mistr je naopak statečný, protože se snaží psát pravdu navzdory režimu.

Adéla: A Markétka je symbolem absolutní lásky a oběti.

Lukáš: Přesně. A pak je tu ta slavná věta, kterou Woland říká Mistrovi: „Rukopisy nehoří.“ To je klíčová myšlenka celého románu. Znamená to, že skutečné umění a pravdu nelze zničit. Režimy padnou, kritici zemřou, ale geniální dílo přežije.

Adéla: Což se v případě Mistra a Markétky potvrdilo dokonale. Je to nadčasové dílo, které se čte po celém světě dodnes.

Lukáš: Absolutně. A to je asi ten nejlepší vzkaz pro každého, kdo se snaží něco tvořit. I když se vám svět snaží házet klacky pod nohy, to, co je skutečně dobré, si svou cestu najde. A o tom si budeme povídat i v souvislosti s dalšími autory.

Adéla: Takže máme satirickou Moskvu a starověký Jeruzalém. Ale co postavy, které tyhle dva světy propojují? To je asi to, co si člověk nejvíc pamatuje.

Lukáš: Přesně tak, Adélo. Postavy jsou naprosto klíčové a Bulgakov je mistr v jejich vykreslení. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější.

Adéla: Tak začněme tím nejzáhadnějším. Wolandem. Kdo to vlastně je?

Lukáš: Woland je ďábel, který přijíždí do Moskvy. Ale pozor, není to takové to klasické ztělesnění zla. Je spíš... spravedlivý ve svém chaosu. Odhaluje a trestá lidské hříchy, jako je chamtivost a pokrytectví.

Adéla: Takže takový ďábel s morálním kompasem?

Lukáš: Dá se to tak říct. A pak tu máme titulní dvojici. Mistra a Markétku.

Adéla: Na které se všichni vždycky ptají.

Lukáš: Mistr je citlivý spisovatel, zničený kritikou a režimem. Je to umělec, který podlehne tlaku a skončí v blázinci. Naopak Markétka je neuvěřitelně silná a vášnivá. Pro záchranu Mistra je ochotná obětovat i vlastní duši.

Adéla: A co ta jeho partička? Ta je na celé knize snad nejzábavnější.

Lukáš: Rozhodně! Wolandova suita vnáší do Moskvy naprostý chaos. Máme tu Fagota neboli Korovjeva, takového vtipálka a intrikána. Pak Azazella, což je démon hrubé síly.

Adéla: A hlavně... mluvícího kocoura!

Lukáš: Kňour Begemot! Obrovský kocour, co pije vodku a střílí z pistole. Je to ztělesnění groteskního humoru. Kdo by nemiloval mluvícího kocoura, co dělá nepořádek?

Adéla: Přesně! A nesmíme zapomenout na Ivana Bezprizorného, básníka, který se s nimi setká jako první.

Lukáš: Ano, jeho proměna z naivního socialistického básníka v někoho, kdo... vidí za oponu, je pro celý román naprosto zásadní.

Adéla: Takže když to shrneme, co je klíčovým poselstvím, které si z těch všech postav odnést?

Lukáš: Je to román o boji dobra se zlem, ale hlavně o síle lásky a umění, které dokážou překonat i totalitní moc. A taky o tom, že zbabělost je ten největší hřích. To je ta linka s Pilátem Pontským.

Adéla: Skvělý přehled. Lukáši, moc ti děkuju, že jsi nám dnes celou látku takhle rozebral. Bylo to fascinující.

Lukáš: Já děkuju za pozvání. Snad to našim posluchačům pomůže.

Adéla: Věříme, že ano. Tak zase příště u dalšího dílu podcastu Studyfi. Mějte se hezky!