Podcast na Městské ulice a technická infrastruktura

Kapitoly

Úvod

Zásobování pitnou vodou

Odvádění dešťové a splaškové vody

Uliční profily a pruhy

Zeleň a přecházení

Bezbariérové úpravy pro všechny

Jak vybrat správný strom?

Závěr

Přepis

Jakub: Většina lidí si myslí, že když ve městě prší, voda prostě neškodně odteče do kanálu. Ale ve skutečnosti tenhle „neškodný“ déšť často způsobí, že se čistírny přehltí a surové splašky tečou rovnou do našich řek.

Lucie: Přesně tak. Je to jeden z největších problémů starších městských systémů, o kterém se moc nemluví. A dnes si rozebereme, proč se to děje a jak to souvisí s celou tou neviditelnou sítí pod našima nohama.

Jakub: Tohle je Studyfi Podcast, kde odhalujeme, jak věci doopravdy fungují. Lucie, pojďme na to od začátku. Než vodu odvedeme, musíme ji do města nejdřív dostat.

Lucie: Správně. Začíná to u zásobování pitnou vodou. V zásadě máme dvě možnosti: individuální studny nebo veřejný vodovod.

Jakub: Studna na zahradě zní docela romanticky. Mít vlastní vodu...

Lucie: Zní, ale je to ta nejméně vhodná varianta, hlavně ve městech. Zaprvé, hrozí kontaminace podzemní vody z čehokoliv – zemědělství, průmyslu, dopravy. Pesticidy, nebezpečné látky, všechno se to vsakuje.

Jakub: To dává smysl. A co dál?

Lucie: Když má každý studnu, snižuje se hladina spodní vody. Sousedé si v podstatě navzájem „kradou“ vodu. A co je nejhorší – v místech bez kanalizace se do podzemní vody dostávají i splašky. Není to hezká představa.

Jakub: Takže ta romantická představa dostala právě velkou trhlinu. Jak funguje ten lepší systém, vodovod?

Lucie: Je to řetězec. Máme zdroj vody, třeba přehradní nádrž. Voda z ní putuje do úpravny, kde se vyčistí. Pak do vodojemů, což jsou takové obří rezervoáry, a odtud vodovodním řadem až k tobě domů podzemní přípojkou.

Jakub: A kvalita vody je asi nesrovnatelná, že?

Lucie: Přesně tak. Je pod neustálou kontrolou a je mnohem bezpečnější. Navíc, vodovodní síť slouží i pro požární ochranu přes hydranty. Na vesnicích k tomu ještě často mívají požární nádrže.

Jakub: Dobře, vodu máme. Teď se vraťme k tomu dešti a... no, k těm splaškům. Proč se to míchá?

Lucie: Protože většina měst má takzvanou jednotnou kanalizaci. To znamená jedna velká trubka pro všechno – pro dešťovou vodu z ulice i pro splaškovou vodu z tvé toalety. Je to zastaralé, ale levnější na stavbu.

Jakub: A problém nastane, když hodně zaprší?

Lucie: Přesně. Čistička odpadních vod má omezenou kapacitu. Při velkém dešti by se přehltila, takže systém je navržen tak, aby přebytečnou vodu – i s těmi splašky – prostě pustil takzvaným odlehčovacím kanálem rovnou do řeky.

Jakub: Fuj. Existuje lepší řešení?

Lucie: Samozřejmě. Moderní a ekologické řešení je oddílná kanalizace. Jedna trubka pro splašky, která vede vždy do čističky, a druhá, samostatná, pro relativně čistou dešťovou vodu.

Jakub: A co se děje s tou dešťovou vodou?

Lucie: Místo abychom ji co nejrychleji odvedli pryč, snažíme se ji udržet v místě. Necháme ji vsakovat. Používají se na to třeba podzemní vsakovací jímky, dešťové zahrádky nebo retenční nádrže. Voda se tak vrátí do půdy, což pomáhá zeleni a doplňuje zásoby podzemní vody.

Jakub: To zní skvěle. Proč se to nedělá všude?

Lucie: Potřebuje to víc prostoru a je to dražší na výstavbu. Ale v nových čtvrtích by to už měl být standard. A ještě jedna věc ke splaškům – většinou tečou samospádem, ale když je potřeba je dostat do kopce, používají se přečerpávací stanice.

Jakub: Super, podzemí máme zmapované. Pojďme na povrch. Často se mluví o „uličním profilu“. Co si pod tím mám představit?

Lucie: Představ si, že ulici rozřízneš napříč jako dort. Uliční profil je přesně to, co uvidíš. Ukazuje uspořádání všech pruhů v prostoru – chodník, cyklopruh, parkovací stání, stromořadí, jízdní pruhy, někdy i koleje pro tramvaj.

Jakub: Takže čím rušnější ulice, tím víc pruhů a složitější „dort“?

Lucie: Přesně tak. Ulice, která má skoro všechny tyhle prvky, se nazývá bulvár. Třeba ty slavné pařížské bulváry jsou toho dokonalým příkladem.

Jakub: Pojďme si ten dort rozebrat kousek po kousku. Začněme chodníkem.

Lucie: Ani chodník není jen tak. Skládá se ze tří částí. Bezpečnostní odstup od domů, pak samotné pruhy pro pěší – jeden je široký 75 centimetrů, takže pro pohodlnou chůzi dvou lidí vedle sebe potřebuješ aspoň metr a půl – a nakonec pás pro mobiliář, jako jsou lampy nebo koše.

Jakub: A co cyklisté? Ti se často tísní na prapodivných pruzích.

Lucie: Ano, to je věčný boj. Standardní cyklopruh by měl mít metr plus bezpečnostní odstupy. Když na něj není místo, dělá se takzvaný piktokoridor. To jsou jen ty namalované symboly kola v jízdním pruhu. Je to takové nouzové řešení, které říká autům: „Pozor, tady mohou jet cyklisté.“

Jakub: Rozumím. A co parkování?

Lucie: Tam máme tři základní typy stání: kolmé, šikmé a podélné, tedy rovnoběžně s vozovkou. Každé zabírá jinou šířku ulice.

Jakub: Do profilu patří i stromy, stromořadí. Proč je tak důležité je do ulic sázet?

Lucie: Ach, stromy jsou superhrdinové města! Dávají stín, v létě ochlazují okolí, zvlhčují vzduch... Jedinou nevýhodou je, že jejich kořeny mohou kolidovat s podzemními sítěmi a samozřejmě potřebují prostor.

Jakub: A teď něco, co řešíme každý den – přecházení ulice. Jaký je rozdíl mezi přechodem a místem pro přecházení?

Lucie: Zásadní! Na přechodu, té klasické zebře, má chodec přednost. U větších silnic dnes musí mít i dělící ostrůvek uprostřed. Ale „místo pro přecházení“, které je značené jen přerušovanými čarami, přednost chodci nedává. Je to jen doporučené místo, kde je bezpečnější přejít.

Jakub: To je dost důležitá informace! Moc jich ale zatím nevidím.

Lucie: U nás je to novinka od roku 2016, takže se teprve rozšiřují. Podobně je na tom i přejezd pro cyklisty – tam cyklista taky nemá přednost před auty.

Jakub: Dobře. Máme ulice pro auta, chodce, cyklisty. Ale co lidé, kteří se hůř orientují nebo pohybují? Třeba nevidomí nebo lidé na vozíku?

Lucie: To je naprosto klíčová součást moderního návrhu. Veřejný prostor musí být pro všechny. Pro nevidomé slouží vodicí linie. Buď přirozená – třeba hrana domu – nebo umělá, což je buď vyvýšený obrubník, nebo speciální dlažba s drážkami.

Jakub: A ty dlaždice s „pupínky“, které vidíme u přechodů?

Lucie: To jsou hmatné pásy. Varovný pás, ten je hned na hraně chodníku a říká „Pozor, vstupuješ do vozovky“. Signální pás pak navádí nevidomého přes přechod správným směrem.

Jakub: A musí to být barevně odlišené?

Lucie: Ano, musí být barevně kontrastní, aby pomáhaly i slabozrakým. A tady se bohužel dělá spousta chyb. Často tyto vodicí a signální pásy na sebe nenavazují a nevidomý pak zůstane bezradně stát uprostřed chodníku.

Jakub: Nebo ho pás navede do sloupu.

Lucie: I to se bohužel stává. Správné napojení je naprosto zásadní.

Jakub: Zmínili jsme stromy. Asi nemůžeme do ulice zasadit jen tak cokoliv, co se nám líbí, že?

Lucie: Přesně tak! Pro ulice se používají speciálně vyšlechtěné odrůdy, kterým říkáme kultivary. Třeba lípa malolistá kultivar ‘Greenspire’. Je vyšlechtěná tak, aby měla kompaktní korunu a dobře snášela městské podmínky.

Jakub: A jaké vlastnosti musí takový ideální „uliční“ strom mít?

Lucie: Musí být odolný proti suchu, posypové soli, znečištění z aut. Nesmí být jedovatý ani alergenní. Musí mít vhodný tvar koruny, typicky sloupovitý nebo pyramidální, aby nepřekážel dopravě. A koruna musí být nasazená dostatečně vysoko, aspoň ve dvou metrech.

Jakub: To je celá věda.

Lucie: Je. A vyžaduje to i pravidelnou údržbu, hlavně zdravotní řezy od arboristů. Bez péče strom chřadne, může být nebezpečný a neroste správně.

Jakub: Páni. Takže abychom si to shrnuli. Městská infrastruktura je neuvěřitelně komplexní a promyšlený systém. Od toho, jak dostaneme čistou vodu do kohoutků, přes bezpečné odvedení dešťové vody, až po správné uspořádání ulice a výběr vhodného stromu.

Lucie: Přesně tak. Je to skrytá síť, která nám umožňuje žít ve městech tak, jak jsme zvyklí. A je navržená tak, aby sloužila úplně všem – od řidičů po nevidomé chodce nebo cyklisty.

Jakub: Lucie, moc děkuju za skvělé a srozumitelné vysvětlení.

Lucie: Já děkuji za pozvání. Je to fascinující téma!

Jakub: To rozhodně je. Děkujeme, že jste poslouchali Studyfi Podcast. U slyšení u dalšího tématu!