Test na Mediální výchova v primárním vzdělávání

Otázka 1: Kyberšikana představuje jeden z klíčových okruhů pro práci v hodinách mediální výchovy na 1. stupni ZŠ.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Mezi klíčové okruhy pro práci v hodinách mediální výchovy na 1. stupni ZŠ patří reklama, dezinformace, sociální sítě, kyberšikana, mediální žánry, vliv médií na náš život a problematika násilí v médiích.

Otázka 2: Mediální gramotnost se soustředí výhradně na schopnost žáků rozlišit dezinformace a fake news, přičemž opomíjí širší pochopení ekonomického a politického fungování médií.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Mediální gramotnost představuje soubor dovedností a poznatků, které žákovi umožňují orientovat se v mediální produkci, účelně ji využívat ve svůj prospěch, umět odhalit skrytou manipulaci a chápat média v jejich ekonomickém, politickém a společenském kontextu. Nezahrnuje tedy pouze rozlišování dezinformací a fake news a naopak explicitně zahrnuje pochopení ekonomického a politického kontextu médií.

Otázka 3: Podle studijních materiálů, která aktivita je nejvhodnější pro porovnávání dezinformačních webů s ověřenými zdroji v rámci mediální výchovy na 1. stupni ZŠ?

A. Donést do třídy dvoje různé noviny (např. bulvár a veřejnoprávní médium) a nechat žáky hledat nejzřetelnější rozdíly a následně porovnávat dezinformační weby s ověřenými zdroji.

B. Rozebírat reklamy na potraviny oblíbené u dětí, zjišťovat nevhodné složení a poté tvořit vlastní reklamy.

C. Zapojovat se do diskusí o aktuálních politických tématech s cílem rozvíjet kritické myšlení o médiích.

D. Analyzovat aprílové nebo silvestrovské zprávy, aby děti pochopily, že ne vše, co se píše, je pravda.

Vysvětlení: Studijní materiály v sekci '4. Motivační aktivity a praktická práce s žáky' uvádějí pod bodem 'Srovnávání zdrojů': 'Doneste do třídy dvoje různé noviny (např. bulvár a veřejnoprávní médium) a nechte žáky hledat nejzřetelnější rozdíly a porovnávat dezinformační weby s ověřenými zdroji.' Ostatní možnosti popisují jiné motivační aktivity, které nejsou primárně zaměřeny na srovnávání dezinformačních webů s ověřenými zdroji, nebo se výslovně vyhýbají politickým tématům na 1. stupni ZŠ.

Otázka 4: Které z následujících dovedností a poznatků jsou klíčové pro rozvoj kritického vnímání mediálních sdělení podle studijních materiálů o mediální výchově?

A. Schopnost orientovat se v mediální produkci a odhalovat skrytou manipulaci.

B. Udržování zdravého odstupu od médií a ověřování si prezentovaných informací.

C. Tvorba vlastních mediálních sdělení a práce v realizačním týmu.

D. Chápání vztahu mezi mediální zprávou a realitou a uvědomění si role médií ve společnosti.

Vysvětlení: Hlavním cílem mediální výchovy je rozvíjení mediální gramotnosti, která zahrnuje schopnost orientovat se v mediální produkci, účelně ji využívat a umět odhalit skrytou manipulaci (možnost 0). Dále je klíčové, aby si žáci vytvořili schopnost kriticky nakládat s informacemi, ověřovat si je a udržovat si od médií zdravý odstup (možnost 1). Mezi receptivní činnosti, které rozvíjejí kritické vnímání, patří pochopení vztahu mediální zprávy a reality a vnímání role médií ve společnosti (možnost 3). Tvorba vlastních mediálních sdělení a práce v realizačním týmu (možnost 2) spadá spíše pod produktivní činnosti mediální výchovy, nikoli přímo pod kritické vnímání sdělení.

Otázka 5: V kontextu práce s informacemi a odhalování manipulace je žákům vhodné vysvětlit existenci tzv. deepfakes.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: V kapitole 'Dezinformace, hoaxy a práce s informací' se uvádí, že je vhodné žákům vysvětlit existenci tzv. deepfakes. Jelikož tato kapitola definuje dezinformace jako informace s účelovým cílem manipulace s příjemcem, je vysvětlení deepfakes součástí výchovy k identifikaci manipulace.