Podcast na Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák - Dlouhý, Široký a Krátkozraký
Cimrman – Dlouhý, Široký a Krátkozraký | Rozbor díla
Podcast
Divadlo Járy Cimrmana
Délka: 3 minut
Kapitoly
Kdo je Jára Cimrman?
Struktura a humor
Parodie na pohádku
Vousatá princezna a pomocníci
Celkové shrnutí a rozloučení
Přepis
Tomáš: Určitě znáš filmy jako Marečku, podejte mi pero! nebo Vesničko má středisková.
Lucie: Jasně, kdo by neznal. Hlášky z nich už dávno zlidověly.
Tomáš: A teď se podrž. Autoři těchhle filmů, hlavně Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, stojí za jedním z nejoriginálnějších českých divadel vůbec. Posloucháte Studyfi Podcast.
Lucie: Mluvíš o Divadle Járy Cimrmana. To je naprostý fenomén! Založili ho v Praze v roce 1967 jako dokonalou mystifikaci.
Tomáš: Přesně. Vytvořili postavu fiktivního génia, Járy Cimrmana, který měl být největším českým všeumělem, ale historie ho neprávem opomenula.
Lucie: A celé divadlo je vlastně o 'objevování' a prezentaci jeho zapomenutého díla. Je to geniální.
Tomáš: Jak takové představení vlastně vypadá?
Lucie: Má vždy dvě části. První je série rádoby vědeckých seminářů, kde herci v roli 'cimrmanologů' stojí u pultíku a představují nějaký jeho objev nebo dílo.
Tomáš: A po přestávce?
Lucie: Pak sehrají samotnou hru, o které mluvili. Třeba hru Dlouhý, Široký a Krátkozraký, což je parodie na pohádku s podtitulem 'Pohádka, která u dětí propadla'.
Tomáš: To zní skvěle. Takže základem je absurdní humor, parodie a slovní hříčky?
Lucie: Přesně tak. A zajímavostí je, že všechny role, i ty ženské, hrají muži. Je to inteligentní recese, která nikdy nestárne.
Tomáš: A tím se dostáváme k našemu poslednímu tématu, které je mnohem odlehčenější. Filmová pohádka, ale v parodickém stylu, která si bere na paškál všechna klišé.
Lucie: Přesně tak. Máme tu prince Jasoně, který touží po pravé lásce s princeznou Zlatovláskou. Proti němu stojí jeho zlý bratr Drsoň, který chce jen její bohatství. Klasika, že?
Tomáš: Naprostá. Ale tuším, že to tak jednoduché nebude.
Lucie: Ani náhodou. Na scénu přichází podivný pocestný. Skoro nemluví, jen reaguje tiky a pohyby, což vede k mnoha komickým situacím, protože si každý jeho chování vyloží po svém.
Tomáš: A co princezna? Předpokládám, že je tak krásná, jak se povídá?
Lucie: No... právě naopak. Jasoň přijede na zámek a zjistí, že Zlatovláska má kvůli kletbě vousy a dokonce si ji splete s jejím bratrem.
Tomáš: Tak to je pořádný zvrat! Kdo za to může?
Lucie: Obr Koloděj, kterého král odmítl. A tak se Jasoň vydává kletbu zlomit. Jeho pomocníci jsou ale... skvělí. Třeba téměř slepý Bystrozraký nebo Děd Vševěd, se kterým se dá mluvit jen ve verších.
Tomáš: Počkat, mluvit jen ve verších? To muselo být... trapné.
Lucie: A bylo. Všichni musí improvizovat nesmyslné rýmy. Přesto se dozví, jak na obra, a Jasoň ho porazí. Zlatovláska je zase krásná a je svatba.
Tomáš: Takže konec dobrý, všechno dobré. Ale klíčový je tu ten parodický prvek — to, jak si pohádka utahuje z klasických stereotypů a postav.
Lucie: Přesně tak. Klíčový poznatek je, že celý ten příběh je jedna velká parodie na to, co od pohádek čekáme. A to je myslím skvělý způsob, jak se na literaturu podívat z jiné stránky.
Tomáš: S tím naprosto souhlasím. A to je pro dnešní Studyfi Podcast vše. Lucie, moc děkuju za všechny skvělé postřehy.
Lucie: Já taky děkuju, Tomáši. Mějte se hezky a u maturity přejeme hodně štěstí!