John Steinbeck

Úvod

John Steinbeck (1902–1968) byl významný americký prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1962 a Pulitzerovy ceny. Je známý svým realistickým zobrazením života obyčejných lidí, zejména migrujících dělníků v Kalifornii, a patří k tzv. ztracené generaci.

Jeho dílo významně přispělo k americkému realismu 20. století a reflektovalo sociální a ekonomické podmínky Spojených států během Velké hospodářské krize. Steinbeck se proslavil svým soucitem s chudými a vykořisťovanými, čímž si získal celosvětové uznání.

Životopis

Mládí a literární začátky

John Steinbeck se narodil 27. února 1902 v Salinas v Kalifornii. Jeho otec pocházel z německých přistěhovalců, matka měla irské předky a jako bývalá učitelka vštípila synovi zálibu ve čtení a psaní.

Od čtrnácti let toužil být spisovatelem. V letech 1919–1925 studoval na Stanfordově univerzitě historii, anglickou literaturu a biologii, ale studia opustil bez diplomu. Během prázdnin si přivydělával na rančích a farmách, kde se seznámil s životem migrujících dělníků a tuláků, což se stalo inspirací pro jeho budoucí tvorbu.

V roce 1925 odešel do New Yorku, kde se neúspěšně pokusil prosadit jako novinář a vystřídal několik dělnických profesí. V roce 1928 se vrátil do Kalifornie a pracoval jako průvodce a správce. Roku 1930 se oženil s Carol Hennigovou a žili v Pacific Grove, kde se Steinbeck spřátelil s mořským biologem Edem Rickettsem.

Během tohoto období napsal své první romány, jako Pohár zlata (1929), Nebeské pastviny (1932) a Neznámému Bohu (1933). Opravdový úspěch mu přinesla až novela Pláň Tortilla (1935), která se stala bestsellerem a byla překládána do cizích jazyků.

Vrcholné tvůrčí období

V roce 1935 se Steinbeck zapojil do vládní akce mapující dopady hospodářské krize na americkou společnost. Shromážděný materiál využil pro svá vrcholná díla: Bitva (1936), O myších a lidech (1937) a především Hrozny hněvu (1939).

Román Hrozny hněvu zaznamenal obrovský čtenářský úspěch, získal Pulitzerovu cenu v roce 1940 a ovlivnil změnu zákonů ve prospěch přistěhovalců. Negativní zobrazení kapitalismu však vyvolalo odmítavou reakci bohatých podnikatelů, což vedlo až k pálení jeho knih.

Koncem 30. let Steinbecka silně ovlivnil jeho přítel Ed Ricketts, s nímž podnikal přírodovědné výlety. Jejich spolupráce vyústila v knihu Cortézovo moře (1941), a Ricketts se stal vzorem pro postavy v několika Steinbeckových dílech. V roce 1941 se Steinbeck rozvedl a následně v roce 1943 oženil s Gwendolyn Congerovou, se kterou měl dva syny. I toto manželství skončilo rozvodem v roce 1948.

Od roku 1943 působil jako válečný korespondent a zúčastnil se amerického vylodění na Sicílii. Napsal propagandisticky laděnou knihu Svrhněte bomby (1942) a román Měsíc zapadá (1942) o německé okupaci Norska, za který obdržel v roce 1945 kříž svobody krále Haakona VII.

Život po válce

Po návratu z války léčil svá traumata psaním, což se odrazilo v úspěšném románu Na plechárně (1945), na který volně navázal Sladký čtvrtek (1954). V tomto období vznikly i příběhy Perla (1947) a Toulavý autobus (1947).

V roce 1946 navštívil Československo a v následujícím roce procestoval Sovětský svaz, o čemž pojednává cestopis Ruský deník (1948). V roce 1950 se potřetí oženil s divadelní manažerkou Elaine Scottovou, se kterou žil v New Yorku až do své smrti.

Steinbeck se také zapojil do filmového průmyslu, podílel se na natáčení filmu Hrozny hněvu (1941), a napsal scénář pro film Viva Zapata! (1952). Román Na východ od ráje (1952), který je rodinnou kronikou, znamenal jeho definitivní rozloučení s rodným krajem a útlum tvůrčí energie.

Nobelova cena, závěr života

Na konci 50. let strávil téměř rok v Anglii a Walesu, kde sbíral materiály pro nedokončené dílo o králi Artušovi. V roce 1960 se vydal na cesty po Spojených státech s pudlem Charleym, což popsal v knize Toulky s Charleym (1962).

Jeho poslední román Zima naší úzkosti (1961) se zamýšlel nad morálním úpadkem v Americe. V roce 1962 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za „realistické a nápadité prózy, které kombinují sympatický humor a pronikavé společenské vnímání“.

Na návrh prezidenta Kennedyho navštívil v roce 1963 země východního bloku. V roce 1964 obdržel Prezidentskou medaili svobody. Zemřel na infarkt v New Yorku 20. prosince 1968 ve věku 66 let a jeho popel byl uložen na hřbitově v Salinas.

Literární směr a období

John Steinbeck patří do období literatury mezi světovými válkami, konkrétně k americkému realismu a je často řazen k tzv. ztracené generaci.

Ztracená generace je označení pro skupinu amerických autorů 20. let 20. století, kteří byli silně poznamenáni zkušenostmi z první světové války a vystřízlivěním z tzv. amerického snu. V jejich dílech se často objevují pocity zklamání, skepse a rozkladu tradičních hodnot, s hrdiny hledajícími východisko v přírodě nebo se uzavírajícími do sebe.

Steinbeck je typickým představitelem amerického realismu díky svému věcnému a detailnímu popisu sociální reality a těžkých osudů obyčejných lidí, zejména v kontextu hospodářské krize. Ačkoli jeho postavy často čelí deziluzi, Steinbeck do jejich příběhů vnáší soucit a víru v lidskost, čímž se částečně vymyká zcela pesimistickému pohledu jiných autorů ztracené generace.

Mezi další významné autory stejného směru a období patří Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald, William Faulkner a Theodore Dreiser.

Charakteristika tvorby

Hlavním tématem Steinbeckovy tvorby je negativní postoj člověka k moderní civilizaci a její dopad na jedince. Často se zabývá sociální kritikou společnosti, obzvláště nespravedlností a bídou migrujících dělníků v Kalifornii během hospodářské krize. Opakovaně rozebírá konflikt dobra a zla v člověku a možnosti svobodné lidské vůle.

Jeho hrdiny jsou často tuláci, dělníci bez domova a práce, ale Steinbeck k nim přistupuje s empatií a pochopením pro jejich slabosti. Zároveň oslavuje přírodu jako zdroj života a lidskost – lidi, kteří se přes svůj těžký osud odmítají přizpůsobit konformní společnosti a hledají nové životní alternativy.

Pro Steinbeckův styl je typický realistický popis a mistrovský vypravěčský styl, který se vyznačuje důkladnou znalostí prostředí a postav. V jeho prózách se objevuje ironie a specifický humorný nadhled, například v dílech jako Pláň Tortilla nebo Na plechárně.

Autorova tvorba se v čase vyvíjela; raná díla se soustředila na sociálně kritické romány reagující na krizi, zatímco pozdější práce odrážely širší zájmy, včetně mořské biologie, politiky, náboženství, historie a mytologie, a prohlubovaly psychologický rozměr postav.

Přehled díla

Povídky

• Nebeské pastviny (The Pastures Of Heaven, 1932) — dvanáct příběhů o farmáři z údolí Monterey v Kalifornii, které zkoumají myšlenku amerického snu.
• Údolí bez konce (The Long Valley, 1938) — sbírka dvanácti příběhů z okolí Salinas.

Romány

• Kalich zlata (Cup of Gold, 1929) — autorova románová prvotina, historický příběh o velšském bukanýrovi, který chtěl změnit svůj život.
• Neznámému bohu (To A God Unknown, 1933) — román o osidlování Kalifornie, prodchnutý pohanskými zvyky a mysticismem.
• Pláň Tortilla (Tortilla Flat, 1935) — tragikomické vyprávění o kalifornských povalečích a ztracencích (paisanos), kteří si po svém vychutnávají život.
• Bitva (In Dubious Battle, 1936) — román popisující stávku česáčů ovoce a jejich boj za vyšší mzdy.
• Hrozny hněvu (The Grapes Of Wrath, 1939) — román vypráví o putování rodiny Joadových vyhnané z pronajaté půdy za hospodářské krize, výpověď o tvrdých podmínkách sezónních dělníků.
• Měsíc zapadá (The Moon Is Down, 1942) — příběh z protinacistického odboje v Norsku.
• Na plechárně (Cannery Row, 1945) — první poválečné dílo věnované příteli Edu Rickettsovi, líčí nové osudy postav a příběhy o lásce k životu a přátelství.
• Toulavý autobus (The Wayward Bus, 1947) — příběh skupiny turistů na pravidelné autobusové lince, která se ocitá v nečekané situaci.
• Na východ od ráje (East Of Eden, 1952) — sága o třech generacích rodiny Trasků, vycházející z biblického mýtu o Kainovi a Ábelovi.
• Krásný čtvrtek (Sweet Thursday, 1954) — volné pokračování románu Na plechárně, s řadou příhod spojených s postavou Doktora.
• The Short Reign of Pippin IV (1957) — zábavná satira na francouzské politiky.
• Zima úzkosti (The Winter Of Our Discontent, 1961) — psychologický příběh maloměstského úředníka, který nepoctivým způsobem dosáhne úspěchu.

Novely

• O myších a lidech (Of Mice And Men, 1937) — sociálně laděná novela o dvou dělnících migrujících za prací v době velké hospodářské krize v Kalifornii.
• Ryzáček (The Red Pony, 1949) — novela s autobiografickými prvky o dospívání venkovského chlapce Jodyho na kalifornském ranči.
• Perla (The Pearl, 1947) — tragický příběh o chudém rybáři, kterému nález perly změní život.
• Plameny zářivé (Burning Bright, 1950) — příběh manželského páru, který se snaží vyrovnat se s poznáním, že nemohou mít děti.

Faktografie

• The Harvest Gypsies (Their Blood is Strong, 1936) — série článků o životě migrujících dělníků během hospodářské krize.
• Svrhněte bomby (Bombs Away, 1942) — reportáže z amerického bombardovacího letectva.
• Ruský deník (A Russian Journal, 1948) — reportáže z cest po Sovětském svazu, doplněné fotografiemi Roberta Capy.
• The Log from the Sea of Cortez (1951) — popis výpravy do Cortezova moře s přítelem Edem Rickettsem za účelem zkoumání mořské flóry a fauny.
• Byla kdysi válka (Once There Was a War, 1958) — soubor reportáží ze světových bojišť druhé světové války.
• Toulky s Charleym (Travels With Charley: In Search Of America, 1962) — cestopis popisující cestování spisovatele se psem Charleym po USA v karavanu humornou formou.
• O Americe a Američanech (America and Americans, 1966) — kniha esejů o americkém charakteru a obecném dobru.

Vliv a odkaz

John Steinbeck je považován za jednoho z klasiků světové literatury a jeho díla byla přeložena do více než 45 jazyků. Měl významný vliv na americkou literaturu a jeho román Hrozny hněvu dokonce přispěl ke změně zákonů ve prospěch migrujících pracovníků.

Za jeho života bylo jeho dílo přijímáno rozporuplně; zatímco někteří oceňovali jeho sociální kritiku, jiní, zejména bohatí podnikatelé z Kalifornie, jej odsuzovali za idealizaci chudých a kritiku kapitalismu, což vedlo až k pálení jeho knih. Dnes je však jeho přínos všeobecně uznáván a v jeho rodném Salinas muzeum připomíná jeho odkaz.

Steinbeck byl nositelem prestižních ocenění, včetně Pulitzerovy ceny (1940 za Hrozny hněvu) a Nobelovy ceny za literaturu (1962). Za příspěvky norskému odboji obdržel Kříž svobody krále Haakona VII. a v roce 1964 mu byla udělena Prezidentská medaile svobody.

Řada jeho děl byla úspěšně adaptována pro film a divadlo, například Hrozny hněvu, O myších a lidech, Záchranný člun nebo Na východ od ráje. Tyto adaptace dále rozšířily povědomí o jeho tvorbě a tématech, která jsou dodnes aktuální.

FAQ – Často kladené otázky

• Proč je John Steinbeck řazen k „ztracené generaci“?

John Steinbeck je řazen ke „ztracené generaci“ proto, že jeho tvorba odráží pocity zklamání a skepse amerických autorů po první světové válce a během Velké hospodářské krize. Zobrazuje rozklad tradičních hodnot a hledání smyslu života v deziluzivní společnosti.

• Jaký byl hlavní přínos Johna Steinbecka americké literatuře?

Steinbeckův hlavní přínos spočívá v jeho mistrovském realistickém zobrazení sociální problematiky a těžkých osudů obyčejných lidí v USA, zejména migrujících dělníků. Jeho díla, plná empatie a sociální kritiky, přinesla do popředí témata nespravedlnosti a lidské důstojnosti, a ovlivnila dokonce i legislativu.

• Která témata se nejčastěji objevují v jeho dílech?

V Steinbeckových dílech se nejčastěji objevuje kritika moderní civilizace, sociální nespravedlnost, boj za lidskou důstojnost, konflikt dobra a zla v člověku a oslava přírody. Časté jsou také příběhy o přátelství a společenství v těžkých dobách, a lidé, kteří se odmítají přizpůsobit konformní společnosti.

• Jaká ocenění John Steinbeck získal a za které dílo?

John Steinbeck získal Pulitzerovu cenu v roce 1940 za román Hrozny hněvu. V roce 1962 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za jeho realistické a nápadité prózy, které kombinují humor a pronikavé společenské vnímání.

• Jaký byl Steinbeckův vztah k rodné Kalifornii a jak se odrazil v jeho tvorbě?

John Steinbeck prožil většinu života v rodné Kalifornii, která se stala prostředím pro velkou část jeho literárních prací. Města jako Salinas a Monterey nebo údolí San Joaquin, dnes označovaná jako „Steinbeck Country“, jsou živou kulisou mnoha jeho příběhů a odrážejí jeho hluboké pouto k tomuto regionu a jeho lidem.