Shrnutí na Hlubotisk a tamponový tisk

## Úvod Hlubotisk (gravírovací tisk) je přímá tisková technika, při které jsou tisková místa vytvořena ve formě jamek v kovovém povrchu válce. Barva je v těchto jamkách a z netisknoucích částí je stírána ocelovým stěračem. Hlubotisk je vhodný pro vysoké náklady a reprodukce s bohatým tónovým rozsahem. > Definice: Hlubotisk je tisková technika, kde tisknoucí prvky tvoří prohlubně v povrchu formového válce a barva se z nich přenáší přímo na potiskovaný materiál. ## Princip a základní technika ### Jak to funguje - Formový válec obsahuje velké množství jamek obsahujících tiskovou barvu. - Válec se ponoří nebo natírá barvou a z netisknoucích míst je barva seřezána ocelovým stěračem. - Materiál přichází do kontaktu s barevným povrchem válce a barva se přenáší. > Definice: Stěrač je přesně opracovaný ocelový pás o tloušťce $0{,}1$–$0{,}5\,\mathrm{mm}$ a výšce $30$–$80\,\mathrm{mm}$, který odstraňuje přebytečnou barvu z netisknoucích míst. ### Barvy a sušení - Používají se nízkoviskózní barvy s vysokým obsahem těkavých rozpouštědel (např. toluen). - Systém sušení je „mokré do sucha“; sušicí tunely jsou součástí každé tiskové jednotky. - Délka tunelu $1$–$8\,\mathrm{m}$, teplota podle materiálu $30$–$80\,^{\circ}\mathrm{C}$. > Definice: Mokré do sucha označuje proces, kdy se každý tiskový úsek suší před dalším tiskem, aby se předešlo rozmazání a zlepšil soutisk. ## Historie a vývoj - První praktické použití hlubotisku dokumentuje Karel Klíč, 1890, Lancaster, Anglie. - Historicky se tisklo i na archových strojích; dnes převažují kotoučové stroje. Zajímavost: Věděli jste, že vynález K. Klíče významně ovlivnil reprodukční tisk a umožnil vysoce kvalitní obrazové reprodukce, které dříve nebyly technicky dostupné? ## Typy hlubotisku a tiskových forem ### Rozdělení forem podle povahy tisknoucích prvků | Typ formy | Charakteristika | Vznik / výroba | |---|---:|---| | Klasická | Jamky stejně velké, různá hloubka | Přímé vypalování laserem / klasické rytí | | Autotypická | Jamky různé velikosti, stejná hloubka | Fotochemické leptání po vytvoření masky | | Poloautotypická | Variabilní velikost i hloubka jamek | Rytí diamantovým rydlem (elektromechanicky) | ### Materiály a vrstvy formového válce - Základ: ocelové jádro, niklovací vrstva (pro ochranu proti korozi). - Následná vrstva mědi (galvanicky nanesená) $2$–$4\,\mathrm{mm}$ u monolitických válců, nebo tenká měď u Ballardovy slupky (cca $0{,}1\,\mathrm{mm}$). - Pro přímé vypalování laserem se používá galvanická vrstva zinku. - Povrch se chrání tvrdým chromem (tloušťka $4$–$6\,\mu\mathrm{m}$). > Definice: Ballardova slupka je tenká měděná vrstva nanesená přes dělící vrstvu na válci, kterou lze po tisku snadno sloupnout a rychle připravit válec pro novou zakázku. ## Výroba tiskových prvků 1. Elektromechanické rytí (diamantové rydlo) - Rycí automat rýtuje jamky do mědi; hloubka závisí na síle tlačení hrotu. - Dvě kategorie automatů: pro flexibilní obaly (jedna hlava) a pro časopiseckou produkci (více hlav vedle sebe). 2. Fotochemické leptání - Vytvoření odolné masky laserem a následné leptání mědi. - Umožňuje lokální úpravy masky (např. odstranění krycí vrstvy u drobných písem). 3. Přímé vypalování laserem - Vypaľování jamek přímo do zinkové galvanické vrstvy; rychlejší výroba forem a možnost doladění tisku. ## Chromování a údržba forem - Kvůli opotřebení ocelovým stěračem se povrch válce pochromuje. Chromová vrstva se po čase obrušuje a může být galvanicky odstraněna a nanesena znovu bez ovlivnění kvality. - V některých provozech lze měděnou vrstvu obrousit a znovu použít až čtyřikrát (tzv. POLISHMASTER). ## Konstrukce a typy strojů - Základní konstrukce je jednoduchá; liší se tiskovou šířkou, průměrem válce a příslušenstvím. - Hlavní kategorie podle využití: 1. Stroje pro potisk flexibilních obalů: tenké fólie a papíry do $100\,\mathrm{g}/\mathrm{m}^2$, obvykle 8–10 barev, šířka do $1500\,\mathrm{mm}$. 2. Stroje pro tisk lehké kartonáže: 8–10 barev, šíře do $100