Podcast na Historie československého letectví

Kapitoly

Úvod do oblak

Zlatá éra První republiky

Giganti nebes: Avia a Aero

Hvězdy a aerolinky

Útěk do zahraničí

Hrdinové ve Francii a Británii

Legendy RAF

Východní fronta a SNP

Poválečná obnova

Temná léta po roce 1948

Letadla z Východu

Cesta do vesmíru a závěr

Přepis

Adéla: Okay, tohle jsem vůbec netušila – a myslím, že to musí slyšet každý. Bavíme se o úplných počátcích létání u nás. Posloucháte Studyfi Podcast!

Matěj: Přesně tak. Všechno to začalo ještě za Rakouska-Uherska. A hlavní jméno, které si musíte pamatovat, je Jan Kašpar.

Adéla: Ten legendární pardubický aviatik! Jeho let z Pardubic do Prahy v roce 1911, to zní jako sci-fi na tu dobu.

Matěj: To tedy bylo. 121 kilometrů za 92 minut! Letěl ve výšce asi 800 metrů. Ale nebyl sám, byli tu i další, jako jeho bratranec Evžen Čihák nebo Metoděj Vlach, který si letadlo sám postavil.

Adéla: Postavil si vlastní letadlo a letěl s ním? Tak to je teprve odvaha!

Matěj: Rozhodně. A tahle odvážná energie se přenesla i do První republiky. Po vzniku Československa v roce 1918 se letectví stalo otázkou národní prestiže a obrany.

Adéla: A to znamenalo vlastní letecký průmysl, že?

Matěj: Přesně. Vznikly tři hlavní továrny, takoví tři pilíře: LETOV, AVIA a AERO. Každá měla svůj unikátní přínos.

Adéla: Letov, to zní jako „letadlo“. Byli první?

Matěj: V podstatě ano. Založilo ho ministerstvo obrany hned v roce 1918. Jejich první sériový stroj byl Letov Š-1. Ale nejznámější je asi jejich vojenský dvouplošník Letov Š-328.

Adéla: Dobře, a co Avia? Ti jsou známí hlavně stíhačkami, ne?

Matěj: To rozhodně! Jejich Avia B-534 byl ve své době jedním z nejlepších stíhacích dvouplošníků na světě. Vyráběl se ve velkém a byl páteří našeho letectva.

Adéla: Páni. A k tomu ještě vyráběli licenčně i dopravní Fokkery a sovětské bombardéry?

Matěj: Jo, byl to obrovský podnik. Těsně před okupací dokonce vyvinuli moderní stíhačku Avia B-35, ale ta se už do výzbroje nedostala.

Adéla: A ten třetí, Aero? Ti se zaměřovali na co?

Matěj: Aero bylo také velmi všestranné. Vyráběli stíhačky, bombardéry a co je zajímavé, i první československé sériové dopravní letadlo, Aero A.10.

Adéla: Takže už tehdy existovala civilní doprava?

Matěj: Ano. V roce 1923 vznikly Československé státní aerolinie, dnešní ČSA. A taky tu byli neuvěřitelní piloti. Znáš jméno František Novák?

Adéla: Král vzduchu?

Matěj: Přesně ten! Neuvěřitelný akrobat, který sbíral medaile po celém světě. Byl to hrdina své doby. Létal na speciálu Avia Ba-122.

Adéla: Vypadá to na neuvěřitelný rozkvět a úspěch. Ale pak přišel rok 1939 a všechno se změnilo, že?

Matěj: Bohužel ano. Okupace a druhá světová válka obrátily všechno vzhůru nohama. Ale to je téma na naši další část.

Adéla: Přesně tak, okupace všechno změnila. Co se stalo s naší armádou a hlavně s těmi skvělými piloty?

Matěj: Československá armáda byla prakticky přes noc rozpuštěna. Ale naši piloti se s tím nesmířili. Začali hromadně a často velmi nebezpečně utíkat do zahraničí.

Adéla: Kam jejich první kroky vedly?

Matěj: Nejdřív do Polska, ale tam se moc zapojit nestihli. Hlavní proud tak mířil do Francie. A tady je na tom to zajímavé... aby vůbec mohli bojovat, mnozí museli podepsat závazek do cizinecké legie.

Adéla: Do cizinecké legie? Tak to je neuvěřitelné odhodlání!

Matěj: Přesně tak. A ve Francii se okamžitě ukázali. Třeba Alois Vašátko tam měl 12 sestřelů, František Peřina se tam stal naším prvním stíhacím esem. Byli prostě skvělí.

Adéla: Jenže pak padla i Francie... Co dál?

Matěj: Pak přišla na řadu Velká Británie. To je ta nejznámější kapitola. V rámci Královského letectva, tedy RAF, vznikly naše vlastní československé perutě.

Adéla: Ty slavné třistadesítky, že? 310., 312. a 313. stíhací...

Matěj: Přesně! A nesmíme zapomenout na 311. bombardovací. Létali na legendárních strojích jako Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire, později na bombardérech Wellington a Liberator.

Adéla: Těmi perutěmi prošlo skoro 3000 našich vojáků. Ale ztráty musely být obrovské.

Matěj: Bohužel ano. Přes 530 jich padlo. Nejvíc to odnesla právě 311. bombardovací peruť, která měla nejtěžší úkoly a ztratila 250 mužů.

Adéla: I přes ty ztráty jsme tam měli opravdové hvězdy, že?

Matěj: Rozhodně! Třeba Karel Kuttelwascher. To byl náš nejúspěšnější noční stíhač s 20 sestřely. Nebo Josef František... to je kapitola sama pro sebe.

Adéla: Ten, co bojoval u polské perutě?

Matěj: Ano, u slavné 303. polské perutě. Během bitvy o Británii sestřelil 17 nepřátelských letadel za pouhých 29 dní. Naprostý fenomén.

Adéla: Za 29 dní? To je skoro jako by si z toho udělal nějakou osobní soutěž.

Matěj: Přesně tak to vypadalo. Bohužel krátce nato, v říjnu 1940, při nehodě zahynul.

Adéla: Takže naši piloti bojovali hlavně na západě. A co východní fronta?

Matěj: I tam jsme měli zastoupení. V roce 1944 odešla skupina pilotů z Británie do Sovětského svazu, kde zformovali 1. československý stíhací letecký pluk.

Adéla: A ten se pak proslavil hlavně kde?

Matěj: Jejich velká chvíle přišla během Slovenského národního povstání. Z letišť Zolná a Tri Duby podporovali povstalce. Bojovali na strojích Lavočkin La-5.

Adéla: A právě tam se odehrál ten slavný moment s dvouplošníkem, že?

Matěj: Přesně! Pilot Rudolf Božík na naší prvorepublikové Avii B-534 sestřelil moderní německé letadlo. Je to považováno za poslední takový sestřel v historii letectví.

Adéla: To je fantastický příběh! Tolik front, tolik hrdinů... A co se s nimi stalo po válce, když se konečně vrátili domů?

Matěj: Jejich návrat domů bohužel nebyl pro všechny šťastný. Ale hned po válce to vypadalo nadějně. V roce 1945 se obnovily Československé státní aerolinie, známé jako ČSA.

Adéla: A s čím se létalo? Většina letadel byla asi zničená válkou.

Matěj: Přesně. Takže se nakoupily americké letouny Douglas DC-3 z válečných přebytků. Byly to legendární stroje, které se přestavěly na civilní verzi pro 21 cestujících.

Adéla: Takže se zase rozjely linky po Československu?

Matěj: Nejen ty. Obnovily se všechny vnitrostátní a postupně i mezinárodní linky. Už v roce 1947 ČSA dokonce létaly do Káhiry a Ankary. To byl obrovský úspěch.

Adéla: Jenže pak přišel únor 1948 a komunistický převrat. To muselo všechno změnit.

Matěj: Změnilo to úplně všechno. Zvlášť pro naše hrdiny ze západní fronty, piloty z RAF. Najednou byli považováni za nepřátele státu.

Adéla: To je neuvěřitelné. Lidé, kteří nasazovali životy za svobodu?

Matěj: Ano. Začalo masivní propouštění z armády, zatýkání, mučení. Obvinění byla absurdní, nejčastěji špionáž. Spousta jich skončila v uranových dolech, jako třeba Josef Bryks.

Adéla: A co se stalo s piloty, kteří pracovali pro ČSA?

Matěj: I tam proběhly čistky. Bývalí piloti RAF tvořili skoro dvě třetiny všech pilotů ČSA! Po slavném úletu tří letadel do Bavorska v roce 1950 je ale vyhodili. Nastalo takové dilema – neměli dostatek pilotů pro civilní lety. Nechtěný důsledek, co?

Adéla: To je paradox. Vyhodit nejlepší piloty, co máte.

Matěj: Přesně tak. A ti, co se vrátili z vězení, mohli dělat nanejvýš podřadné práce. Létat už nikdy nesměli.

Adéla: Takže přišel kompletní příklon k Sovětskému svazu? I v technice?

Matěj: Totální. Ze západních letadel se stala tabu. Armáda i ČSA musely přejít výhradně na sovětskou techniku. Místo Spitfirů jsme měli MiGy, místo Dakot Tupolevy a Iljušiny.

Adéla: Ale náš letecký průmysl přece fungoval dál, ne? Vyráběli jsme vlastní letadla.

Matěj: To ano, a byla skvělá! Aero Vodochody vyrábělo cvičné proudové letouny L-29 Delfín a L-39 Albatros, které se vyvážely do celého světa. A v Kunovicích zase slavný L-410 Turbolet.

Adéla: Takže alespoň něco pozitivního.

Matěj: Určitě. Ale i tak byl celý vzdušný prostor pod přísnou kontrolou armády. Na každý let bylo potřeba povolení a kolem hranic byla desetikilometrová zakázaná zóna.

Adéla: Přes všechna ta omezení se nám ale podařil jeden obrovský úspěch. Doslova kosmický!

Matěj: Přesně tak! V roce 1978 se Československo stalo třetí zemí na světě, jejíž občan letěl do vesmíru! Byl to samozřejmě Vladimír Remek.

Adéla: To je skvělý závěr pro tak bouřlivou historii. Když to shrneme, tak československé letectví prošlo neuvěřitelnou cestou. Od hrdinství ve druhé světové válce, přes poválečnou naději, krutou perzekuci v padesátých letech až po sovětskou éru a nakonec i let do kosmu.

Matěj: Přesně tak. Je to příběh plný zvratů, hrdinů i tragédií. A myslím, že je to skvělé místo, kde pro dnešek skončit. Díky, že jsi tu se mnou byla, Adélo.

Adéla: Já děkuji tobě, Matěji. A vám všem děkujeme za poslech. Uslyšíme se zase příště u Studyfi Podcastu.