Historická demografie Řecka a Říma: Detailní rozbor
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály explicitně uvádějí produkci a spotřebu obilí jako jednu z možností pro odhad počtu obyvatel ve starověkém Středomoří, vedle početnosti vojsk nebo počtu obyvatel na zastavěnou plochu.
A. V horských oblastech, jako byl Peloponés a Pindos, byla hustota obyvatel nízká.
B. Attika byla nejhustěji osídlenou oblastí s přibližně 100 obyvateli/km².
C. Přímořské oblasti měly hustotu zalidnění přibližně 10–15 obyvatel/km².
D. Rovinatá místa v kontinentálním Řecku, Makedonii, antickém Epiru a na Krétě dosahovala hustoty kolem 60 obyvatel/km².
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že vysoko položené oblasti (Peloponés a Pindos) byly málo zalidněné. Attika měla nejhustější osídlení s 100 obyvateli/km². Přímořské oblasti měly hustotu cca 10–15 obyvatel/km². Rovinatá místa v kontinentálním Řecku, Makedonii a antickém Epiru a na Krétě měla hustotu 40 obyvatel/km², nikoli 60 obyvatel/km².
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studium problémů úmrtnosti v Řecku zahrnovalo hypotézu o vysoké úrovni kojenecké úmrtnosti.
A. Síran měďnatý
B. Přerušovaná soulož (coitus interruptus)
C. Neurčité prostředky
D. Používání potratů k omezení plodnosti
Vysvětlení: Studijní materiály uvádí, že k antikoncepci se používal síran měďnatý (Hippokrates), coitus interruptus a neurčité prostředky (filosofové). Ohledně potratů je zmíněno, že 'není zmínka o používání k omezení plodnosti', pouze v kontextu lékařských problémů, nikoli jako antikoncepční metoda.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že město Řím mělo v době republiky přibližně 40–50 tisíc obyvatel. Údaje o sečtených osobách, které dosahují stovek tisíc, se týkají buď širšího území, nebo jsou sčítání mužů pro fiskální a vojenské účely, nikoliv celkové populace města.