Test na Hegel a Hobbes: Sebevědomí a Stát
Thomas Hobbes: Stát, Suverenita a Sebezáchova – Průvodce
Test: Politická filozofie: teorie státu a suverenita, Přirozené právo - politická filozofie, Politická filozofie: právo a spravedlnost, Teorie smluv, Přirozené právo - morální filozofie, Právní zastoupení, Stát a suverenita - teorie státu, Stát a suverenita - politická teorie, Stát a suverenita - vládní formy a instituce, Stát a suverenita - politické vztahy, Svoboda a uznání
20 otázek
Otázka 1: Stát je utvořen úmluvou každého s každým, kdy se jednotlivci vzdávají svého práva na sebevládu ve prospěch jedné osoby nebo shromáždění pod podmínkou, že tak učiní i ostatní, čímž vzniká skutečná jednota všech v jedné osobě.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí: „Toto je víc než souhlas nebo shoda: je to skutečná jednota jich všech v jedné a téže osobě, která je utvořena úmluvou každého s každým, a to takovým způsobem, jako kdyby řekl každý každému: Autorizuji a vzdávám se svého práva na sebevládu ve prospěch tohoto člověka nebo tohoto shromáždění pod podmínkou, že se ty stejným způsobem vzdáš svého práva v jeho prospěch a autorizuješ veškeré jeho jednání. Poté co se tak stane, nazývá se množství lidí takto v jednu osobu sjednocené STÁT (commonwealth), latinsky CIVITAS.“
Otázka 2: Ve kterých z následujících případů jsou poddaní zproštěni poslušnosti vůči svému suverénovi?
A. Když suverén ztratí moc, která mu umožňuje poddané ochraňovat.
B. Když je poddaný zajat ve válce a přijme podrobení se vítězi, aby si zachránil život a osobní svobodu.
C. Když se panovník výslovně vzdá suverenity za sebe a své dědice, nebo zemře bez známého příbuzenstva či ustanoveného dědice.
D. Když je suverén uvězněn nebo nemá osobní svobodu, ale nevzdal se práva suverenity.
Vysvětlení: Poddaní jsou zproštěni poslušnosti vůči suverénovi v případech, kdy suverén ztratí moc je ochraňovat (bod 21), když je poddaný zajat ve válce a podrobí se vítězi pro záchranu života a svobody (bod 22), nebo když se panovník vzdá suverenity za sebe a své dědice, nebo zemře bez známého dědice (bod 23). V případě, že je suverén uvězněn, ale nevzdal se práva suverenity, jsou poddaní i nadále povinni být poslušni dříve ustanovených vrchnostenských úředníků (bod 25).
Otázka 3: Přenese-li suverén právo velet vojsku nebo právo vybírat daně na někoho jiného, zůstanou zachovány všechny ostatní suverénní pravomoci bez dopadu na udržení míru a spravedlnosti ve státě.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Kdyby suverén přenesl velení nad vojskem, soudní úřad si podrží zbytečně, protože nebude s to zákony provádět. Kdyby se vzdal moci vybírat daně, je vojsko zbytečné. Zachování všech zbývajících práv by v takovém případě nemělo žádný vliv na udržení míru a spravedlnosti, čímž by nebyl naplněn účel, kvůli němuž byly všechny státy ustaveny, neboť tyto práva jsou podstatná a neoddělitelná.
Otázka 4: Z jakého důvodu nemohou poddaní spravedlivě popravit nebo potrestat suveréna?
A. Poddaní jsou autory všech činů suveréna, a tak by trestali sami sebe.
B. Suverén nemůže žádnému ze svých poddaných činit bezpráví, a proto nemůže být viněn z nespravedlnosti.
C. Suverén uzavírá úmluvu s Bohem, která mu zaručuje beztrestnost před poddanými.
D. Suverén je chráněn před trestem pouze v případě, že předem nevydal žádné zákony.
Vysvětlení: Z textu vyplývá, že poddaní jsou ustavením státu autory všech činů a soudů suveréna, takže pokud by ho trestali, trestali by sami sebe. Dále je řečeno, že ať suverén učiní cokoli, nemůže žádnému ze svých poddaných činit bezpráví a nesmí být žádným z nich viněn z nespravedlnosti, protože je nemožné, aby se někdo dopouštěl bezpráví sám na sobě. Suverén se může dopustit nepravosti, nikoli však nespravedlnosti nebo bezpráví ve vlastním smyslu slova vůči poddaným. Úmluva s Bohem není důvodem beztrestnosti suveréna vůči poddaným, a beztrestnost není podmíněna nevydáním zákonů.
Otázka 5: Tyranie a oligarchie jsou vládní formy odlišné od monarchie a aristokracie.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Tyranie a oligarchie nejsou jména jiných vládních forem, ale týchž, jenže neoblíbených. Monarchie, když je neoblíbená, se nazývá tyranií, a aristokracie, když se znelíbí, se nazývá oligarchií.