Podcast na Guillaume Apollinaire - Alkoholy (Pásmo)

Kapitoly

Básník ztracený ve městě

Kdo byl Guillaume Apollinaire?

Revoluce jménem Alkoholy

Pásmo: Jízda Paříží a myslí

Jazyk a styl pro maturanty

Shrnutí a odkaz

Přepis

Adam: Představte si studentku, třeba Annu. Sedí nad knihou a mračí se. Čte báseň Pásmo od Apollinaira a má pocit, že jí exploduje hlava. Obrazy se střídají bez varování – Paříž, Praha, letadla, Ježíš Kristus, vzpomínky z dětství... Všechno bez jediné čárky nebo tečky.

Karolína: Přesně tak. Anna má pocit, jako by místo básně četla něčí chaotický a nesouvislý deník. A víš co, Adame? Přesně to Apollinaire chtěl. Chtěl, abychom se cítili ztracení a zároveň pohlcení moderním světem.

Adam: Takže ten zmatek je vlastně záměr. To je docela úleva! Posloucháte Studyfi Podcast.

Karolína: Přesně tak. Abychom to pochopili, musíme se podívat, kdo Apollinaire vůbec byl. Narodil se v Římě jako nemanželský syn polské šlechtičny. Otce nikdy nepoznal. To je docela dramatický začátek života, že?

Adam: To rozhodně. A celý jeho život byl taková divoká jízda. Žil hlavně v Paříži, založil pár časopisů, pracoval v bance, ale hlavně se stal srdcem umělecké avantgardy. Byl to takový influencer své doby, ale místo Instagramu měl básně a manifesty.

Karolína: To je skvělé přirovnání! A byla to bouřlivá doba. Začátek 20. století, všechno se měnilo. A on byl u toho. Dokonce bojoval jako dobrovolník v první světové válce, kde byl dvakrát zraněn. Bohužel, nakonec ho neporazila kulka, ale španělská chřipka v pouhých 38 letech.

Adam: To je neuvěřitelné, co všechno stihl. Takže jeho poezie odráží tenhle chaos a rychlost jeho doby?

Karolína: Přesně. Je považován za průkopníka směrů jako kubismus, dadaismus a surrealismus. V podstatě položil základy moderní poezie. Měl obrovský vliv i na české autory, třeba na Jiřího Wolkera nebo Vítězslava Nezvala.

Adam: Dobře, pojďme k jeho nejslavnějšímu dílu – sbírce Alkoholy. Proč se to tak jmenuje? Zní to, jako by to byla oslava večírků.

Karolína: Skoro. Ale není to o alkoholu v lahvi. Je to o opojení životem. Apollinaire chtěl, abychom život vnímali všemi smysly, abychom se jím „opíjeli“ – vší tou krásou, bolestí, rychlostí a zmatkem moderní doby.

Adam: Aha! Takže název je metafora. A co je na té sbírce tak revolučního? Kromě toho, že tam chybí interpunkce, což je sen každého studenta píšícího slohovku.

Karolína: To rozhodně. On tím chtěl osvobodit slova a verše, aby mohly volně plynout. Ale ta hlavní revoluce je v něčem jiném. Představ si novinovou stránku. Máš tam zprávy z politiky, vedle toho reklamu, pak kus sportu a ještě třeba drby. Všechno vedle sebe, nesouvisle.

Adam: Jasně, chaos informací.

Karolína: A přesně taková je jeho báseň. Je polytematická. To znamená, že míchá mnoho témat najednou. Vzpomínky, pocity, vjemy z ulice, technické vynálezy... Všechno v jednom proudu, jako proud vědomí. Neláme si hlavu s logikou nebo časovou posloupností.

Adam: A to nás přivádí k té úvodní básni, která dělá studentům největší vrásky – Pásmo. To je ten nejlepší příklad tohohle stylu, že?

Karolína: Naprosto. Pásmo je jako procházka básníkovou myslí, zatímco on se prochází Paříží. Jsme v jeho hlavě a sledujeme volný tok jeho myšlenek. V jednu chvíli je v Paříži, v další si vzpomene na dětství nebo na cestu do Prahy. Realita se mísí se sny a vzpomínkami.

Adam: Takže ten lyrický subjekt, tedy básník sám, je takovým průvodcem. A co jsou hlavní témata, která se v Pásmu objevují?

Karolína: Je jich hned několik. Určitě je to fascinace moderní dobou – letadla, auta, továrny. Apollinaire oslavuje technický pokrok. Pak je tu téma náboženství, ale pojaté moderně. Třeba obraz Krista, který je přirovnán k letci, k rekordmanovi ve výšce.

Adam: Wow, to je hodně odvážný obraz. Spojit Krista s letectvím.

Karolína: Přesně! Dále je tu samozřejmě láska. Často nešťastná a nenaplněná, což je takové jeho věčné prokletí. Ale píše i o lásce prodajné, kde ty ženy nelituje, ale spíš s nimi soucítí. A samozřejmě cestování – v básni navštívíme různá evropská města.

Adam: A jak je to s tou formou? Už jsme zmínili chybějící interpunkci. Ale co verš?

Karolína: Pásmo je psáno volným veršem. To znamená, že verše nemají pravidelný počet slabik, jsou různě dlouhé. Někdy je to dlouhé souvětí, jindy jen dvě slova. Ale pozor, v jiných básních sbírky, třeba v Písni Nemilovaného, používá i tradičnější formy jako alexandrín, což je dvanáctislabičný verš.

Adam: Dobře, Karolíno, pojďme to shrnout pro studenty k maturitě. Kdyby se jich zeptali na jazyk a styl Apollinaira v Alkoholech, co je nejdůležitější zmínit?

Karolína: Zaprvé, absence interpunkce. To je jeho poznávací znamení. Osvobozuje to báseň. Zadruhé, polytematičnost a princip asociace. Témata se volně propojují na základě básníkových představ, ne logiky. Jako když ti jedna myšlenka připomene druhou.

Adam: Rozumím. Takže nehledat v tom pevnou dějovou linku.

Karolína: Přesně. Zatřetí, prolínání časových rovin. Minulost, přítomnost a budoucnost se neustále mísí. A začtvrté, jazyk. Nebál se ničeho. Míchal knižní výrazy s hovorovými, technické termíny, jména měst, dokonce i vulgarismy. Jeho jazyk byl stejně pestrý jako svět, který popisoval.

Adam: A co rýmy? Nějaké tam jsou, ne?

Karolína: Ano, rozhodně. Není to tak, že by se na rým úplně vykašlal. V Pásmu najdeme hlavně rým sdružený, tedy AABB. V jiných básních používá střídavý (ABAB) nebo obkročný (ABBA). Není to anarchie, je to jen jiný druh řádu.

Adam: Super. Takže když se vrátíme k naší studentce Anně, co bys jí poradila, aby si čtení Pásma užila a pochopila ho?

Karolína: Poradila bych jí, aby se uvolnila a nechala se unášet. Aby tu báseň nečetla jako příběh, který musí dávat logický smysl od začátku do konce. Ať si ji představí jako filmový sestřih nebo rychlé scrollování sociálními sítěmi. Je to proud obrazů, pocitů a dojmů.

Adam: To je skvělá rada. Nechat se prostě opít tím životem, jak to chtěl sám autor. Klíčové tedy je – Guillaume Apollinaire, průkopník avantgardy. Sbírka Alkoholy jako oslava moderního života. A báseň Pásmo jako příklad volného toku myšlenek, polytematičnosti a absence interpunkce.

Karolína: Přesně jsi to shrnul. Je to autor, který navždy změnil podobu poezie a ukázal, že báseň může být cokoliv – třeba i chaotická a nádherná procházka městem. A to je vše pro dnešek. Děkujeme, že jste poslouchali.

Adam: Mějte se krásně a držíme palce u studia!