Filozofie jazyka a hermeneutika: Klíčové pojmy pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Podle textu, slavná platónská nauka chce říci, že filosofování začíná údivem, což je ono zaražení a nemožnost dostat se dál s předem schematizovaným očekáváním, které volá k myšlení.
A. Protože tlumočník musí doslova převést každé slovo, aby zachoval autenticitu, což je limitováno časem.
B. Protože tlumočník, který předává jen doslovný význam, zkresluje rozhovor do nesrozumitelnosti, a jeho omezení tak musí vytvořit prostor pro vnitřní nekonečnost dorozumění.
C. Protože omezenost jeho reprodukce mu umožňuje soustředit se jen na nejdůležitější informace, čímž zjednodušuje komunikaci.
D. Protože tlumočník nemůže nahradit originál a jeho reprodukce je vždy pouze plochá projekce, což brání vytvoření hlubokého porozumění.
Vysvětlení: Text uvádí: 'Tlumočník, který jen předává, co jedním vyplovená slova a věty ve druhém jazyce znamenají, zkresluje rozhovor až do nesrozumitelnosti. To, co musí předat, není řečené v autentickém a doslovném znění, nýbrž to, co ten druhý chtěl říci a řekl, přičemž mnohé nechal nevyřčeno. I omezenost jeho reprodukce musí vytvořit prostor, v němž jedině je rozhovor možný, tj. onu vnitřní nekonečnost, jež přísluší každému dorozumění.' Z toho vyplývá, že omezení doslovného překladu a snaha tlumočníka uchopit záměr mluvčího je nezbytná pro vytvoření prostoru pro skutečné porozumění, nikoli jeho omezení.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Text uvádí: "Smysl každého slova se vždy už zakládá na celé soustavě slov." To znamená, že význam jednoho slova je vždy podmíněn a spjat s celým systémem ostatních slov.
A. Otázka „Jak slovy něco udělat?“
B. Analýza řeči jako pouhého jmenování předmětů.
C. Formy mluvení, které samy přecházejí do jednání.
D. Přednost tichého srozumění před mluvenou řečí.
Vysvětlení: Text uvádí, že u takzvaných „austiniánů“, přívrženců Austina, je závažnou problematikou to, co Austin vyjádřil otázkou: „Jak slovy něco udělat?“ Dále objasňuje, že jde o „příklady forem mluvení, jež samy přecházejí do jednání a které se od čistého pojmu výpovědi zvlášť nutře odlišují.“
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: V materiálech je explicitně uvedeno, že se klade otázka, zda se tento vztah ve vysoce průmyslové technické civilizaci kvalitativně nezměnil, což naznačuje, že se změnil. Navíc se zmiňuje, že v současných poměrech jde o něco kvalitativně nového a radikálně jiného, konkrétně cílevědomé řízení řeči, které zkresluje přirozený konformismus společnosti.