Test na Farmakovigilance a nežádoucí účinky léků

Otázka 1: Intoxikace způsobená léčivem je považována za nežádoucí účinek léčiva.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Intoxikace se neoznačuje jako nežádoucí účinek léčiva. Mezi nežádoucí účinky léčiva se dále neřadí omyly ve farmakoterapii ani reakce, které vznikly v důsledku nesprávného podání léčivého přípravku.

Otázka 2: Která z následujících možností představuje regulační opatření v rámci farmakovigilance, jak je uvedeno ve studijních materiálech?

A. Změny textů SPC a PIL

B. Omezení indikací pro použití léčivého přípravku

C. Změna dávkování

D. Zavedení nových marketingových strategií pro zvýšení spotřeby

Vysvětlení: Studijní materiály výslovně uvádějí jako regulační opatření změny textů SPC a PIL, omezení indikací pro použití léčivého přípravku a změnu dávkování. Zavedení nových marketingových strategií není součástí regulačních opatření ve farmakovigilanci.

Otázka 3: Alergické reakce na léčiva jsou zprostředkovány imunologickým mechanismem.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Alergické reakce jsou zprostředkovány imunologickým mechanismem.

Otázka 4: Bizarní nežádoucí účinky mají vysokou mortalitu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Bizarní nežádoucí účinky jsou definovány jako reakce, které nejsou časté (0,01–0,1 %), ale mají vysokou mortalitu.

Otázka 5: Které z uvedených faktorů zvyšují riziko vzniku alergické reakce na léčivo?

A. Parenterální podání léčiva.

B. Perorální podání léčiva.

C. Vyšší dávka léčiva a atopický terén.

D. Nižší věk pacienta.

Vysvětlení: Riziko vzniku alergické reakce je nejvyšší u parenterálního podání. Mezi rizikové faktory anafylaktického šoku, což je závažná alergická reakce typu I, patří vyšší dávka léčiva, astma a atopický terén, a vyšší věk. Perorální podání naopak snižuje pravděpodobnost vzniku alergické reakce, a nižší věk není uveden jako rizikový faktor, naopak vyšší věk je.