Experimentální Metody Výzkumu: Kompletní Průvodce pro Studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Typ porovnání 'Srovnání množství jednoho přístupu' je definován jako situace, kdy se nemění metoda, ale mění se její intenzita nebo délka, což přímo odpovídá danému tvrzení.
A. Vnitřní validita udává, zda změna v závislé proměnné je skutečně způsobena nezávislou proměnnou, a ne jinými vlivy.
B. Vnější validita se zaměřuje na to, zda lze výsledky experimentu zobecnit na jiné školy, ročníky či prostředí.
C. Pokud má experiment vysokou vnější validitu, znamená to, že výsledek byl způsoben experimentem a ne náhodou.
D. Mezi hrozby pro vnitřní validitu patří efekt měření, kdy si účastníci pamatují otázky z pretestu a jsou lepší v posttestu.
Vysvětlení: Vnitřní validita říká, jestli změna v závislé proměnné je skutečně způsobena nezávislou proměnnou, tedy zda výsledek způsobil experiment a ne náhoda. Vnější validita naopak posuzuje, zda lze výsledky zobecnit i pro jiné školy, ročníky či prostředí. Tvrzení, že vysoká vnější validita garantuje, že výsledek byl způsoben experimentálním zásahem a ne náhodou, je nesprávné, protože se jedná o charakteristiku vnitřní validity. Efekt měření, kdy pretest ovlivní výsledek posttestu, je uveden jako jedna z hrozeb pro vnitřní validitu.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Pravý experimentální design má naopak vysokou úroveň kontroly validity, je nejlepší pro validitu a má se mu dávat přednost. Nízká kontrola a orientační použití jsou charakteristické pro předexperimentální design.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Pretest-posttest design s kontrolní skupinou má jako jednu ze svých výhod to, že jsou ohlídány všechny hrozby vnitřní validity.
A. Extrémní výsledky v pretestu (např. velmi slabí žáci) mají tendenci se v posttestu přiblížit průměru, což může být mylně interpretováno jako vliv experimentálního zásahu.
B. Experimentální a kontrolní skupina se liší již na začátku studie a tyto rozdíly ovlivňují výsledek.
C. Pozorované zlepšení nebo zhoršení u participantů s původně extrémními výsledky není skutečným vlivem experimentálního zásahu, ale přirozeným posunem k průměru.
D. Pretest změní vnímání ošetření, a proto výsledek platí jen pro lidi, kteří absolvovali pretest.
Vysvětlení: Statistická regrese spočívá v tom, že extrémní výsledky v pretestu (např. u velmi slabých žáků) mají tendenci se v posttestu přiblížit průměru. Klíčové pro vnitřní validitu je, že toto zlepšení nebo zhoršení není vlivem experimentálního zásahu, ale přirozeným statistickým jevem, což může vést k mylné interpretaci účinnosti zásahu.