Test na Evropské a italské dějiny 16. a 17. století

Otázka 1: Morová rána v letech 1630-1631 měla dopad na ekonomiku.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Morová rána v letech 1630-1631 je výslovně zmíněna jako morová epidemie, která měla dopad na populaci a ekonomiku.

Otázka 2: Které z následujících tvrzení správně popisuje výsledek sporu o dědictví rodu Gonzaga po míru v Cherascu v roce 1631?

A. Mantova připadla francouzské větvi Nevers, ale formálně zůstala pod císařskou svrchovaností.

B. Monferrato bylo rozděleno mezi Savojsko (Vittorio Amadeo I.) a Španělsko.

C. Francie získala Pinerolo.

D. Mantova se stala zcela nezávislým vévodstvím, osvobozeným od veškeré cizí svrchovanosti.

Vysvětlení: Podle míru v Cherascu z roku 1631 připadla Mantova francouzské větvi Nevers, avšak formálně pod císařskou svrchovaností. Monferrato bylo rozděleno mezi Savojsko (Vittorio Amadeo I.) a Španělsko a Francie získala Pinerolo. Mantova se tedy nestala zcela nezávislým vévodstvím.

Otázka 3: Bernini a Borromini se ve svém uměleckém přínosu k baroku primárně zaměřovali na jednoduchost a zdrženlivost forem.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí Berniniho a Borrominiho jako významné italské umělce s přínosem k baroknímu umění, avšak neposkytují žádné podrobnosti o jejich specifickém uměleckém zaměření, stylech nebo technikách, ani nezmiňují zaměření na jednoduchost a zdrženlivost forem.

Otázka 4: Širší publikum italské barokní literatury tvořili především šlechtici.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Širší publikum italské barokní literatury tvořilo dle studijních materiálů měšťactvo.

Otázka 5: Co bylo podle Giambattisty Marina hlavním cílem básníka a jakými prostředky se tento cíl projevoval v jeho tvorbě?

A. Cílem básníka bylo vzbuzovat údiv a překvapení, k čemuž používal formální vybroušenost a složité jazykové prostředky, jako jsou „concetti“.

B. Marino zdůrazňoval potřebu didaktické poezie s jasným morálním poselstvím pro široké měšťanské publikum.

C. Snažil se o jednoduchost a přehlednost v poezii, aby byla dostupná co nejširšímu okruhu čtenářů.

D. Jeho cílem bylo spojit klasické antické náměty s křesťanskou teologií a vytvořit tak novou epickou formu.

Vysvětlení: Podle Giambattisty Marina, jak je uvedeno ve studijních materiálech, je cílem básníka „vzbuzovat údiv“. Tento cíl se projevoval snahou překvapovat formální vybroušeností, básnickou virtuozitou, vyumělkovaností a používáním takzvaných „concetti“, což zahrnovalo neobvyklé obrazy, složité metafory a překvapivé kombinace motivů.