Migrace v 19.–20. století
Klíčová slova: Migrace, Kolonizace
Klíčové pojmy: Masová emigrace 1850–1930: ~51,7 milionu osob, Hlavní cíle emigrantů: USA (~28 mil.), Argentina/Brazílie/Kanada/Austrálie (3–6 mil.), Příčiny migrace: demografické tlaky, zemědělská krize, levnější doprava, propaganda, Migrace byla organizovaná: agentury, lodní společnosti, nábor, Důsledek: změna pohlavně-věkové struktury a pokles indexu maskulinity v určitých věkových skupinách, Urbanizace: podíl městského obyvatelstva v Evropě vzrostl z $11{,}8\%$ (1800) na $33{,}7\%$ (1913), Rozdíl Z a V Evropy: Z Evropa >50\% urbanizace kolem 1900, V Evropa do 20\%, Emigrace z Rakouska-Uherska do USA: do 1880 – 150 tis., 1890–1899 – 600 tis., 1900–1909 – 2,1 mil., Doprava: parník z V pobřeží Evropy do USA zkrátil plavbu z 44 dní na ~19 dní a později na ~7 dní, Vysoká rizikovost plavby: ~4\% úmrtnost během plavby a dalších 4\% po přistání, Statistika podle zemí ukazuje různé vlny emigrace (Irská vlna, italský nárůst po 1880), Migrace ovlivnila legislativu: cílové země začaly omezovat příliv a upravovat přístup k občanství
## Úvod
Migrace v 19. a na počátku 20. století byla jedním z klíčových demografických a socioekonomických procesů, které přetvářely Evropu i ostatní části světa. Toto učivo shrnuje hlavní typy migrací, příčiny, mechanismy, směry a důsledky, se zaměřením na vnitroevropskou migraci, masovou emigraci do zámoří a urbanizaci.
> Definice: Migrace je prostorový přesun lidí, který mění početní a strukturální složení obyvatelstva v místě odchodu i příjezdu.
## 1. Typy migrací a hlavní směry
### 1.1 Vnitroevropská migrace
- Směry: přesuny v rámci Evropy (např. do Francie, Švýcarska, do Sibiře).
- Příklady: Francie roku 1911 měla cca 1,16 mil. cizinců (především Italů a Belgičanů). Švýcarsko mělo ~15 % cizinců z 3,7 mil. obyvatel.
> Definice: Vnitroevropská migrace znamená migraci osob mezi zeměmi Evropy bez odchodu za oceán.
### 1.2 Emigrace za oceán (z Evropy do zámoří)
- Hlavní cíle: USA, Argentina, Brazílie, Kanada, Austrálie. USA přijaly nejvíce (cca 28 mil.).
- Hlavní odesílatelé: Velká Británie, Itálie, Irsko, Německo, Rakousko-Uhersko, Skandinávie.
Fun fact: V letech 1850–1930 odešlo z Evropy přibližně 51,7 milionu lidí, nejvíce z Velké Británie, Itálie a Irska.
## 2. Chronologie objevů a dlouhodobé směry
- 1492 — Amerika (první velký objev nové silně osídlené oblasti)
- 1498 — Indie
- 1514 — Čína (evropští mořeplavci se dostávají do oblastí srozumitelnými obchodními cestami)
- 1606 — Austrálie
### 2.1 Vlny emigrace do USA (příklad)
- 1847–1855: irský hladomor, cca 300 tisíc osob ročně
- 1865–1873: cca 460 tisíc osob ročně
- Po roce 1880: až 1 milión osob ročně (vrchol kolem roku 1907)
## 3. Příčiny emigrace z Evropy
- Demografické tlaky: nárůst populace a neřešení problémů s nárůstem obyvatel
- Ekonomické: nízké mzdy v některých regionech, zemědělská krize na konci 19. století
- Technologické: pokles ceny dopravy vlivem parních lodí (plachetnice 44 dní, parník 19 dní, okolo roku 1900 cca 7 dní)
- Institucionální: uvolnění celních bariér, propaganda a nábor agentur
- Sociální: „americký sen“ a možnosti lepšího výdělku
> Definice: Remigrace (nebo dočasná migrace) je návrat původních migrantů zpět do domoviny po určité době.
Did you know that během plavby přes oceán byla vysoká úmrtnost: přibližně 4 % dospělých zemřelo během cesty a dalších 4 % po přistání?
## 4. Mechanismy emigrace
- Migrace nebyla čistě spontánní — fungovaly agentury, lodní společnosti a náborové praktiky
- Propaganda v novinách a komunitách šířila očekávání lepšího života
- Typy migrace: individuální (jednotlivci či rodiny) vs. kolektivní (celé komunity, podniky)
### 4.1 Kdo odcházel jako první
- Dříve: zaměstnanci státu, osidlovacích společností, misionáři, smluvní pracovníci, trestanci
- Od konce 17. století a hlavně 19. století: trvalé usídlení masových vrstev, často nekvalifikovaných pracovníků ze zemědělských oblastí
## 5. Statistiky a intenzita emigrace
- Celkem 1850–1930: cca 51,7 mil. emigrantů
- Směrově: USA ~28 mil., Argentina/Brazílie/Kanada/Austrálie 3–6 mil.
- Příklad: emigrace z Rakousko-Uherska do USA: do 1880 – 150 tis., 1890–1899 – 600 tis., 1900–1909 – 2,1 mil.
Tabulka: hrubá míra emigrace (na 10 000 obyvatel) – vybrané země (ukázka trendů)
| Země | 1851–1860 | 1861–1870 | 1871–1880 | 1881–1890 | 1891–1900 | 1901 | 1911 |
| --- | ---: | ---: | ---: | ---: | ---: | ---: | ---: |
| Irsko | $140$ | $146$ | $66$ | $142$ | $89$ | $70$ | $68$ |
| Skotsko | $50$ | $46$ | $47$ | $71$ | $44$ | $99$ | $144$ |
| Norsko | $24$ | $58$ | $47$ | $95$ | $45$ | $83$ | $42$ |
| Anglie | $26$ | $28$ | $40$ | $56$ | $36$ | $55$ | $76$ |
| Švédsko | $5$ | $31$ | $24$ | $70$ | $41$ | $42$ | $31$ |
| Itálie | | | $11$ | $34$ | $50$ | $108$ | $163$ |
| Portugalsko | | $19$ | $29$ | $38$ | $51$ | $57$ | $130$ |
## 6. Důsledky emigrace
- Změny pohlavně-věkové struktury: pokles indexu maskulinity v určitých skupinách (přitahovaly hlavně muže v produktivním věku)
- Demografické změny: například Irsko 1845–1911 pokles z $8{,}5$ mil. na $4{,}4$ mil. o